TOP 5 tuzemských literárních událostí roku 2012. O čem se nejvíc mluvilo?

Po pěti světových literárních událostech roku přinášíme i přehled toho nejdůležitějšího, co se letos stalo na tuzemské scéně. Kdo byl u nás na návštěvě? A kdo zazářil u čtenářů?

Nobelistka Herta Müllerová vystoupila v Praze

S napjatým očekáváním přivítal v dubnu po strop zaplněný sál Městské knihovny v Praze držitelku Nobelovy ceny za literaturu, německou spisovatelku Hertu Müllerovou. Ta do České republiky zavítala poprvé od udělení prestižního ocenění.

V rámci svého autorského večera mluvila Müllerová nejen o Nobelově ceně, ale také o svém životě v rumunském totalitním režimu či románu Rozhoupaný dech, k jehož sepsání měrou nezměrnou přispěl zesnulý básník Oskar Pastior. Kromě prezentace vlastních knih se nobelistka coby zvláštní host zúčastnila udílení cen Magnesia Litera.

Kromě Müllerové však letos republiku navštívila celá řada dalších významných literátů. Na Festival spisovatelů roku 2012 dorazil britský prozaik Hanif Kureishi či Španěl Juan Goytisolo, v rámci veletrhu Svět knihy se představila nizozemská prozaička Anna Enquistová a na podzim uzavřel list návštěv čínský prozaik a dramatik Gao Xingjian, další držitel Nobelovy ceny, který už dlouhá léta žije ve Francii.

K tématu:
Herta Müllerová v Praze: Mít rozdílné názory je přece normální
Hanif Kureishi začínal pornografií, teď byl hostem Festivalu spisovatelů
Čínský nobelista Gao Xingjian: V sedmnácti jsem přečetl českého Haška

Kateřina Tučková okouzlila Žítkovskými bohyněmi

Když Kateřina Tučková roku 2009 publikovala svůj debutový román Vyhnání Gerty Schnirch, v němž zobrazila osud brněnských Němců po druhé světové válce, nejspíš ani nedoufala v tak vřelé přijetí čtenářů a kritiky.

Tučková sice nebyla úplným debutantem, neboť psala a publikovala už dříve, např. novela Montespaniáda, Cena čtenářů v rámci cen Magnesia Litera a nominace na dvojici dalších prestižních ocenění (jmenovitě na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého) však naznačili, že na českou literární scénu vstupuje talent, který se vyplatí sledovat.

O tři roky později vychází s velkým očekáváním autorčin druhý román Žítkovské bohyně, který se prakticky přes noc stal bestsellerem. Kritika i čtenáři jsou sice v názorech značně rozkolísaní, příběh léčitelek z Bílých Karpat na sebe však strhl pozornost v českých luzích a hájích zcela nebývalou. Kromě knihy totiž vznikla prakticky ihned i audio verze románu a prodána jsou už také práva na filmovou verzi.

Navíc autorka za román získala Cenu Josefa Škvoreckého, která jí předtím unikla, což vydání Žítkovských bohyň jednoznačně nominuje na jednu z nejvýznamnějších literárních událostí roku.

K tématu:
Kateřina Tučková: Děkuji za oslovení nový Kundera
Kateřina Tučková: Inspiruje mě realita, která často předčí fantazii
RECENZE: Kateřina Tučková: Když Žítkovské bohyně očarují racionální svět
Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové čeká filmová i seriálová podoba

Daniela Hodrová získala Cenu Franze Kafky

Sice jí není věnována taková mediální pozornost jako jiným oceněním, přesto je Cena Franze Kafky jedno z nejprestižnějších ocenění, které se na území České republiky udílí. Nevymezuje se přitom pouze na české autory, a tak jsou jejími laureáty kupříkladu irský prozaik John Banville, anglický dramatik Harold Pinter či německá spisovatelka Elfriede Jelineková.

Letos do vybrané společnosti oceněných vstoupila česká spisovatelka a literární teoretička Daniela Hodrová. Po Ivanu Klímovi, Arnoštu Lustigovi a Václavu Havlovi se tak Hodrová stala čtvrtou českou laureátkou ceny v její dvanáctileté historii.

Daniela Hodrová (uprostřed) s Kurtem Krolopem a Danielou Uherkovou., Zdroj: Společnost Franze Kafky

Hodrová vystudovala češtinu, ruštinu, francouzštinu a srovnávací literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátce působila v nakladatelství Odeon, než roku 1975 nastoupila do Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Z autorčiných románů, z nichž většina mohla vyjít až po sametové revoluci, lze vyzdvihnout zejména trilogii Trýznivé město, která byla přeložena také do němčiny, francouzštiny a polštiny. V roce 2011 získala Daniela Hodrová Státní cenu za literaturu.

K tématu:
RECENZE: Vyvolávání Daniely Hodrové

Zemřeli Josef Škvorecký a Květa Legátová

Jak ten rok 2011 skončil, tak ten rok 2012 začal, chtělo by se říci. A bohužel rok 2012 končí taktéž v podobně smutném duchu jako rok předchozí.

V prosinci 2011 zemřel významný disident, dramatik a polistopadový prezident Václav Havel. Národu tehdy ještě neoschly slzy, když z kanadského Toronta na počátku roku došlo další úmrtní oznámení. Stálo na něm jméno Josef Škvorecký.

Představovat osobu Josefa Škvoreckého je skoro hříchem, neboť tituly jako Zbabělci či Tankový prapor patří k zlatému fondu české literatury a na motivy druhé knihy dokonce krátce po převratu vznikl stejnojmenný film. Zbabělci naopak filmovému ztvárnění neustále unikají, přestože o jejich převedení na plátno údajně projevili v průběhu let zájem takoví filmaři jako Miloš Forman, Jiří Menzel či Bohdan Sláma.

Neméně důležitá byla však Škvoreckého činnost coby exilového nakladatele, který v rámci ’68 Publishers vydával knihy, které v totalitním režimu jednoduše vyjít nemohly.

Josef Škvorecký se svou celoživotní partnerkou Zdenou Salivarovou., Zdroj: skvorecky.com

Druhou významnou zesnulou je Květa Legátová, česká spisovatelka, která se dlouhá léta věnovala zejména psaní rozhlasových her. V 50. a 60. letech tvořila pod pseudonymem Věra Podhorná, ani Květa Legátová není její pravé jméno, nýbrž pseudonym, pod nímž se nesmazatelně zapsala do české literární historie Věra Hofmanová. Hofmanová použila pseudonym Legátová až na prahu třetího tisíciletí, kdy se k psaní po dlouholeté odmlce vrátila. Proslavila se zejména povídkovou sbírkou Želary a volně navazující novelou Jozova Hanule.

K tématu:
Odešel Josef Škvorecký. Alter ego Danny Smiřický však žije dál
Zemřela Květa Legátová. Autorka povídkové knihy Želary

Světová literatura dostala nový kabát

Překvapivě byl letošní rok na českém nakladatelském trhu návratem velkých klasiků. Předně vypršela autorská práva na knihy irského modernistického velikána Jamese Joyce, který se díky tomu stal horkým zbožím. O jeho tvorbu se přetahovala hned dvě tuzemská nakladatelství.

Během roku 2012 se tak na pultech objevily dvě nová vydání Joyceových Dubliňanů. Zatímco v Argu vsadili na starší překlad Aloyse Skoumala, Odeon vydal slavnou sbírku povídek ve zcela novém překladu Kateřiny Hilské. Kromě toho je v rámci joyceománie od letošního roku v novém provedení i Odysseus, revidovaný překlad Aloyse Skoumala, a Portrét umělce v jinošských letech taktéž od Skoumala.

Joyce však nebyl jediný, kdo se probudil z polozapomenutých kanonických vod. Nakladatelství Rybka Publishers totiž letos doslova resuscitovalo kompletní Hledání ztraceného času francouzského modernisty Marcela Prousta. Nové vydání Proustova opus magnum se na pultech českých knihkupců přitom objevilo po téměř čtvrtstoletí. Překlady, které čtenář najde v líbivém kompletu, pocházejí od Prokopa Voskovce (díly I a II) a Jiřího Pechara (díly III až VII). Voskovcovy překlady za tímto účelem prošly důkladnou revizí.

V součtu s loňským kompletním vydáním Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna tak v tuzemsku sledujeme snahu nakladatelů oživit zájem o pozapomenuté klasiky. Zda na poslední dva roky navážou i v tom nadcházejícím, na to odpoví jedině literární rok 2013.