Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Recenze: Vyvolávání Daniely Hodrové

Redakce

Redakce

10. 5. 2010

Daniela HodrováUž v recenzích na poslední dva romány Daniely Hodrové (Komedie, Theta) se často připomínalo, že autorka oživuje věci dávno zapomenuté, ztracené, že vzpomíná na osoby již nežijící. Že uvádí do pohybu události dávno prožité. Literární vědec Milan Jankovič dokonce napsal studii nazvanou Vyvolávání z nebytí v Komedii Daniely Hodrové. Je vyvolávání určujícím tvůrčím postupem i v posledním románu Daniely Hodrové nazvaném (příznačně) Vyvolávání?

Daniela Hodrová Zdroj: new21.wordpress.com

Daniela Hodrová Zdroj: new21.wordpress.com

Daniela Hodrová, česká literární teoretička a spisovatelka, bývá zpravidla označována jako autorka jediného románu. Její prózy totiž nikdy nekončí. Postavy z jedné knihy prostupují do knihy další, události odehrávající se v próze předcházející se opakují v prózách následujících. Hodrová čtenáře zavádí do prostoru, ve kterém nic nezaniká, nic nekončí, vše se jen neustále přetváří, minulost zde vstupuje do přítomnosti a naopak. Četbou jejích próz jsme vtahováni do světa, ve kterém se stírají časové hranice, a tedy i hranice mezi životem a smrtí, bytím a nebytím.

„Čas nás obemyká a vládne nám, obklopuje nás jako oceán, směřuje vpřed, ale zároveň je ustavičně zadržován návraty, vepisováním minulosti, dalších a dalších příběhů, zasutých a zapomenutých, do přítomnosti z této minulosti vepisovaných, román se na sebe co chvíli ohlíží, aby zachytil, čeho si dosud nevšiml, aby přistihl minulost, neustále dál se dělící, stále týž a stále jiný proud Vltavy, nic na tomto světě nekončí, všechno se do nekonečna opakuje, v obměnách a proměnách…“ (Vyvolávání, str. 101).

Vyvolávání, Zdroj: malvern.cz

Vyvolávání, Zdroj: malvern.cz

Ve Vyvolávání se znovu sekáváme s obrazy autorčiných blízkých, s jejím otcem – divadelním hercem, s duševně nemocnou matkou, s tetou Emilkou, která neustále opakuje svou zaříkávající formuli „ano, ano, ne, ne“, a mnohými dalšími. Z hlubin románu se navrací i Alice Davidovičová, která se skokem z okna pokusila ukončit svůj život, netušíc, že vlastně jen přetvoří svou současnou formu bytí ve formu jinou, a že tím dá vzniknout nikdy nekončícímu románu. Do příběhu ale vstupují i zcela nové postavy, například léčitel Johan, herečka Adina Mandlová, proměňující se v bílého psíka, anebo spisovatel a okultní badatel Karel Weinfürter.

Pokračující vyvolávání

Vyvolávání je pokračováním předchozích autorčiných próz, je opakováním a rozvíjením již existujících motivů, které mají tařka symbolický ráz. Je stále se prohlubující sondou do fikčního světa, jehož hlavním pilířem jsou osobní prožitky autorky. Hodrová vyvolává své blízké, vzpomínky na ně, stejně tak i postavy z různých literárních děl, z historie, mytologie, ale i jen obyčejné věci, kterých se někdy dotkla…

„Ale snad je možné, aby se věci, všechny věci, kterých jsme se dotýkali, a tím je proměňovali a ony proměňovaly, aniž jsme to vnímali, nás, vracely, když se na ně rozvzpomeneme, když je vyvoláme, jako je teď vyvolávám já, vracejí se i ve snech…“ (Vyvolávání, str. 110)

Daniela Hodrová, Zdroj: ucl.cas.cz

Daniela Hodrová, Zdroj: ucl.cas.cz

Už v Thetě autorka zmiňuje, že ji její román začíná ovládat, že už dávno není strůjcem příběhu ona, ale že teď příběh vládne jí, stahuje ji do svých útrob. Ve Vyvolávání tato „nadvláda románu“ nad samotnou autorkou pokračuje. A tak vedle Alice Davidovičové, Sofie Syslové a Diviše Paskala, které vypravěčka v Thetě označila za svá alter ega, vstupuje ve Vyvolávání do příběhu i Daniela, která se setkává s postavami, které vytvořila, a sama prožívá situace, do kterých je uvedla.

„Visím na laně a jak se pomalu otáčím, zamotávám se čím dál víc do příběhu, střídavě mě stahuje dolů a vynáší vzhůru…“ (Vyvolávání, str. 129).

A stejně tak by se měl při čtení Vyvolávání cítit i čtenář, který už prošel cestou od Podobojí přes Kukly, Thetu a Komedii, čtenář, který dobře zná autorkou znovu a znovu vyvolávané postavy, věci a události, čtenář, který se zabydlel v místech, jež jsou určena pro dění těch stále se navracejících osudů. Uvědomí si, že není pouhým čtenářem románu, ale že se už dávno stal součástí toho velkého světa, v němž nic nezaniká, jen se neustále přetváří. A musí být, stejně jako autorka, unášen proudem těch stále se opakujících a nikdy nekončících příběhů.

Název: Vyvolávání
Autor: Daniela Hodrová
Vydalo: nakladatelství Malvern, Praha 2010
Počet stran: 335
Doporučená cena: 240,- Kč
 
Hodnocení: ***** (95%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze: Vyvolávání Daniely Hodrové