Murakami, Čapek i Nabokov. Poznejte neznámá díla slavných autorů

Lolita, Jana Eyrová nebo Hlava XXII. Knihy známé a populární, které své autorky či autory proslavily. Zároveň ale zastínily jejich další tvorbu, která je třeba i lepší. TOPZINE.cz přináší výběr deseti knih, které by rozhodně neměly zůstat zapomenuty. 

Vladimir Nabokov: Pnin

Jméno spisovatele Vladimira Nabokova je spojené především s románem Lolita. Kniha za svou popularitu vděčí nejen spisovatelskému umu svého autora, ale též kontroverznímu tématu a filmové adaptaci.

Další Nabokovova tvorba se neprávem ocitá v pozadí a uniká čtenářskému zájmu. Přitom třeba univerzitní román Pnin ve svých kvalitách za Lolitou vůbec nepokulhává. S nadhledem a ironií líčí komické příhody ruského exulanta, který působí jako učitel na americké univerzitě. Sám Nabokov o románu Pnin prohlásil, že si jej ze svého díla cení nejvíce.

Gabriel García Márquez: Generál ve svém labyrintu

Knihy Sto roků samoty či Láska za časů cholery jsou romány, které čtenáři a čtenářky nejčastěji řadí mezi své nejoblíbenější knihy. Autor Gabriel García Márquez však napsal víc jak dvě desítky dalších knih. Většina z nich se dočkala českého překladu, a tak českému publiku nic nebrání v tom, aby se do Márquezova díla ponořilo naplno.

K méně známým patří například román Generál ve svém labyrintu, volně inspirovaný skutečnými událostmi. Hlavní postavou je Simon Bolívar, legendární osobnost moderní latinsko-americké historie, kterou Márquez ukazuje v posledních dnech jejího života, ve chvíli rekapitulování svých skutků a přemýšlení nad prožitými léty. Kniha překvapí především ty, kdo znají Márqueze pouze jako autora magického realismu.

Ian McEwan: Na Chesilské pláži

Z díla britského spisovatele Iana McEwana se proslavily především knihy Betonová zahrada či Pokání. Na slávě obou z nich mají – jako v případě řady dalších knih – velký podíl také filmové adaptace. Iana McEwana provází pověst spisovatele, který do svých příběhů zařazuje překvapující, mnohdy až šokující prvky. Naproti tomu novela Na Chesilské pláži je spíš psychologickou sondou do oblasti partnerských vztahů, reflektuje téma první společné noci novomanželského páru. Odehrává se na počátku 60. let minulého století a lze z ní vyčíst podmíněnost lásky soudobou morálkou. Tyto odkazy k celkové atmosféře doby tak překonávají tradiční schémata milostných příběhů.

Haruki Murakami: Hon na ovci

Haruki Murakami patří v současnosti k nejoblíbenějším spisovatelům. Pokud se i vy řadíte k jeho věrným fanouškům či fanynkám a chcete si zkrátit čekání na překlad závěrečného dílu trilogie 1Q84, zkuste jeden z jeho raných románů Hon na ovci. Ten se zatím dočkal jen slovenského překladu. Napínavý příběh o pátrání po ovci s hvězdou na hřbetě, odkazy k dílu Arthura Conana Doyla či typické balancování na hranicích reality a snu, jistě nezklamou.

Michail Bulgakov: Zápisky mladého lékaře

O románu Mistr a Markétka z pera Michaila Bulgakova se mluví jako o jednom z největších literárních děl 20. století. Bulgakov však svou kariéru nezačínal jako spisovatel, nýbrž jako lékař. První zkušenosti později zformoval do literární podoby. Případy pacientů, kteří se ocitají na hranici života a smrti, zasadil do širších příběhů a učinil z nich poutavé čtení, které vás jistě osloví. Zkuste Zápisky mladého lékaře.

Mark Twain: Panna ve zbroji

Kdo by neznal Twainovy slavné literární hrdiny Toma Sawyera a Huckleberryho Finna a jejich dobrodružné příběhy? O nic méně poutavý je však i Twainův méně známý román Panna ve zbroji. Vypráví příběh francouzské hrdinky Johanky z Arku očima jejího nejlepšího přítele Ludvíka de Conte. Příběh o neobyčejné odvaze, víře, ale také síle přátelství, se dočkal i komiksového zpracování. To v českém překladu vyšlo pod názvem Johanka z Arku.

Joseph Heller: Něco se stalo

Když vyslovíte jméno Joseph Heller, každému se ihned vybaví kniha Hlava XXII. V hodinách literatury se vlastně ani o Hellerově další tvorbě nemluví, proto vás možná překvapí, že napsal knihu, která je podle slov mnohých kritiků povedenější než ikonická Hlava XXII. Jedná se o lehce groteskní román Něco se stalo. V něm Heller bez příkras zobrazuje krizi, ve které se ocitla americká společnost v 60. letech minulého století. Právě tuto knihu řadil ke svým nejoblíbenějším i spisovatel Kurt Vonnegut.

Charlotte Brontëová: Villette

Charlotte Brontëová se proslavila především knihou Jana Eyrová, která se těší dlouhodobému čtenářskému zájmu. Pokud si příběh morálně silné osobnosti a křehké dívky v jednom získal i vaše srdce, zkuste dát šanci také románu Villette. Jeho hlavní hrdinka Lucy Snowová hledá přes nepřízeň osudu své místo pod sluncem a její životní cesta vám mnohdy připomene osudy Jany Eyrové.

Bohumil Hrabal: Schizofrenické evangelium

Na závěr nesmíme opomenout oblíbené české spisovatele. Ani ti se nedokázali vyhnout vyzdvihování některých svých děl na úkor jiných.

V případě Bohumila Hrabala opět sehrála svou roli filmová zpracování jeho románů, například Ostře sledované vlaky, Postřižiny či Slavnosti sněženek. Přitom jeho nezfilmované knihy oplývají stejnou jedinečnou hrabalovskou atmosférou a zaslouží si své uznání. Pokud nevíte, po které z nich sáhnout, zkuste například Schizofrenické evangelium. Jde o soubor šesti raných próz, jejichž hlavním inspirátorem je dobře známá postava Hrabalova strýce Pepina.

Karel Čapek: Cestopisy

V případě Karla Čapka je těžké vybrat méně známá díla. Vedle knih, které jsou řazené do seznamů povinné četby –Válka s mloky, Krakatit či trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život – stojí za přečtení například Čapkovy cestopisy. Barvitě v nich vzpomíná na své cesty do Itálie, Španělska, Anglie, Holandska a do severní Evropy. Všímá si každodenního života a zachycuje nejrůznější detaily, díky kterým si budete po odložení knihy připadat, jako kdybyste se právě vrátili z daleké cesty.