Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Střílení v kině či brutální znásilnění. Inspirace filmy není vždy správná

Redakce

Redakce

19. 8. 2012

Pátek 12. července se do kroniky filmové historie zapsal opravdu temným písmem. Na premiéru filmu Temný rytíř povstal v coloradské Auroře vtrhl ozbrojený muž v plynové masce, který zabil na tucet diváků a další zranil. Akt násilí inspirovaný filmem však není ojedinělým případem.

FOTO: Temný rytíř povstal

Pro pozůstalé z Aurory zůstane přetrvávajícím symbolem zla. Zdroj: Warner Bros.

Ve chvíli, kdy čtyřiadvacetiletý James Holmes do promítací místnosti vhodil granát, který ji začal zaplňovat slzným plynem, si ještě diváci mysleli, že jde o podpůrné speciální efekty. Několik vteřin po prvním výstřelu však bylo jasné, že tento film byl pro mnohé tím posledním. Při soudním přelíčení pak Holmesova vizáž – extravagantně obarvené vlasy a lá Batmanova nemesis Joker – působila jako další indicie k Nolanovým filmům. Má se režisér třást před mravokárci, nebo je tato epocha již za námi?

Ultranásilí

Může být film opravdu inspirací k trestnému činu nebo je pouze zrcadlem kruté reality bez obalu? Jako ilustrativní případ může posloužit klasický kontroverzní snímek Stanleyho Kubricka Mechanický pomeranč z roku 1971. Jako inspirace pro literární předlohu Anthonyho Burgesse posloužily totiž příhody ze skutečného života autora – setkání s východními i západními gangy mladých, násilí spáchané na jeho ženě a tehdejší metody psychiatrické léčby.

Filmová adaptace však svým sugestivním ztvárněním násilí na stříbrném plátně, kterému v té době povolily otěže například snímky Drsný Harry nebo Strašáci, vyvolala vlnu pobouření a Burgess sám se od filmu distancoval s tím, že vede k nepochopení onoho morálního odkazu, který chtěl světu sdělit. Pro mnohé byl film pouhou oslavou násilí a tak ho pochopila i řada mladistvých násilníků.

[youtube_660]http://www.youtube.com/watch?v=SWvWyYz9ttk[/youtube_660]

V jednom případě došlo k napadení bezdomovce jakoby vystřiženému z jedné z úvodních scén filmu. V jiném došlo k pobodání malého chlapce a modus operandi byl opět jako ze scénáře. Po dalším případu, znásilnění za zpěvu písně z filmu, začala Kubrickova rodina dostávat výhružky, což vedlo ke stažení filmu z britské distribuce až do Kubrickovy smrti.

Takoví nenormální teenageři

Další smutná událost, která otřásla Amerikou podobně jako aurorský incident, je známá jakožto Masakr na Columbine High School. Dva mladíci Eric Harris a Dylan Klebold připravili na půdě zdejší školy o život 13 lidí a 24 dalších zranili. V jejich denících se našel přímý odkaz na snímek Takoví normální zabijáci (v originále Natural Born Killers. Fráze z deníků zněla: „going NBK“). S tímto snímkem je spojováno hned několik aktů násilí.

Noc strávená s LSD a zmíněným filmem údajně stála za vražedným road tripem mladého páru, který stál život dva lidi. Jedním z nich byl přítel spisovatele Johna Grishama, který později připsal zodpovědnost za čin režisérovi Oliveru Stoneovi.

FOTO: Takoví normální zabijáci

Woody Harrelson a Juliette Lewis jako Mickey a Mallory Knoxovi.

Když film pohltí…

I maska Ghostface ze série Vřískot si našla cestu do reálného světa tou nejzvrácenější cestou. Po vraždě matky jednoho ze dvou pachatelů (bratranců ve věku 14 a 16) soudní psycholog označil film jako šablonu pro tento čin, i když samozřejmě uznal, že motivů a okolností činu bylo více. Podobný případ se stal i v Belgii, kdy řidič kamionu ubodal svou sousedku kuchyňskými noži právě v převleku prodávaném jako filmová rekvizita k Vřískotu.

Řadě obvinění se nevyhnula ani sci-fi klasika Matrix. Hlavní motiv filmu, tedy to, že svět, ve kterém žijeme, není skutečný a že je pouze realitou virtuální, přijalo několik mentálně narušených jedinců jako fakt.

Po zhlédnutí filmu Taxikář a kultovní scéně, kdy Robert DeNiro alias Travis Bickle při pohledu do zrcadla pronáší „To mluvíš na mě?“, si jistý John Hinkley Jr. vzal do hlavy, že mluví na něj a jeho ztotožnění s postavou vyústilo až v pokus o atentát na prezidenta Reagana.

Fikce versus realita

Kino je místem, kde se střetává svět reálný se světem fiktivním. Někdy tedy může tento mechanismus fungovat naopak a bez přímé spojitosti s filmem se může stát místem činu, jako když muž v Lotyšsku zastřelil ženu při promítání Černé labuti za příliš hlasitou konzumaci popcornu. Na Vánoce 2008 se zase muži z Philadelphie nelíbilo hlasité chování sousedící rodiny při projekci Benjamina Buttona, a tak to neuroticky vyřešil opět střelbou.

[youtube_660]http://www.youtube.com/watch?v=lQkpes3dgzg&feature=fvwrel[/youtube_660]

Někteří považují moderní film, rockovou hudbu či videohry za původce společenského úpadku. Ironií pak je, že budova kina je v dnešním západním světě pro většinu jedinou možností, jak zažít pocit takového opovržení, strachu či zoufalství, které v jiných dobách či koutech světa reálně lidé zažívají či zažívali.

Umělec Marilyn Manson, na něhož samotného padlo možná vůbec nejvíc obvinění v souvislosti s masakrem z Columbine, na otázku, co by vzkázal těm dvěma, odpověděl: „Vůbec nic. Jen bych naslouchal, což právě nikdo neudělal.“  Život a lidé mají své temné stránky a mlčet o nich rozhodně není cestou, jak se s nimi vypořádat.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Střílení v kině či brutální znásilnění. Inspirace filmy není vždy správná