×
TOPZINE.cz

Kontroverzní Stanley Kubrick

Filmy amerického režiséra byly často cenzurovány, případně úplně zakázány. Kubrick je znám především díky filmům Lolita nebo Mechanický pomeranč – ten byl dokonce pro anglickou společnost natolik pobuřující, že zde mohl být promítán až po jeho smrti.

kubrick-jako-zacinajici-fotograf

Stanley Kubrick začínal jako fotograf. Jeho nadání se projevilo v osmnácti letech, kdy aktivně působil v časopisu Look. Ačkoliv byl velmi talentovaný, slavným fotografem se nikdy nestal. Začínal se stále více zajímat o film a fotoaparát brzy vyměnil za kameru. Z vlastních úspor natočil první snímek, dokument o profesionálním boxu Den zápasu (Day of the Fight, 1951). Po něm následovaly krátké dokumentární filmy na zakázku Létající kaplan (Flying Padre, 1951) nebo Námořníci (The Seafarers, 1952).

Prvním celovečerním filmem se stal snímek Strach a touha (Fear and Desire, 1953), jehož děj se odehrával ve fiktivním světě v době války. Jeho další dva filmy Vrahův polibek (Killer´s Kiss, 1955) a Zabíjení (The Killing, 1956) k němu obrátili pozornost filmového Hollywoodu.

Kubrick byl jako režisér pověstný svým puntičkářstvím, nespokojeností a náročnými požadavky na herce. Všechny scény měl vždy dopředu důkladně promyšleny. Účastnil se na všem, co se týkalo realizovaného filmu. Dohlížel na práci ve střižně, tvorbu televizních upoutávek, filmových plakátů. Neskonalá touha po preciznosti a dokonalosti se ve finální podobě vždy vyplatila a Kubrick byl považován za opravdového profesionála ve světě filmu.

Ovšem jeho jedinečné, leč mnohdy velmi kontroverzní snímky většinou narazily na cenzuru, která byla neúprosná. Z některých filmů musely zmizet nevhodné scény, jiné byly dokonce zakázány. To byl mimojiné případ filmu Stezky slávy – mistrovsky natočené drama pojednávající o popravě tří francouzských vojáků v období 2. světové války, kteří odmítli uposlechnout nesmyslný rozkaz svého důstojníka. Rozšiřování filmu cenzoři rezolutně zakázali. V roce 1959-60 natočil výpravný historický velkofilm Spartacus podle stejnojmenného románu Howarda Fasta. V této době byl již finančně nezávislým filmařem.

Lolita, kontroverzní snímek natočen dle literární předlohy známého bestselleru Vladimíra Nabokova, který byl současně spoluautorem scénáře, spatřila světlo světa v roce 1962. Příběh o vztahu staršího muže a mladé dívky byl kritikou i diváky přijat velmi rozporuplně a byl považován za velmi skandální. Přesto byla návštěvnost kin vysoká a Lolita se stala komerčně velmi úspěšným filmem.

Dalším počinem se stala kritiky uznávaná satirická komedie o intrikách kolem možnosti rozpoutání války Dr. Divnoláska, aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove, or How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, 1963).

Nejvýraznějším sci-fi snímkem byla vize budoucnosti na motivy Artura C. Clarka s názvem 2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, 1970). Natáčení bylo velmi náročné, hlavně kvůli množství speciálních efektů, které zabraly několikanásobně více natáčecího času než herecké scény. Vesmírná odysea se stala kultovní a pro mnohé filmaře zabývající se sci-fi tematikou velmi inspirativní.

Filmem Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1971) Kubrick zaskočil veřejnost ještě více než skandální Lolitou. Šokoval zobrazením násilí, prováděném partou zcela amorálních jedinců. Brutalita a absolutní ztráta morálky zachycena ve filmu podle mnohých kritiků působila jako nabádání k násilí a páchání zločinů. Film byl považován za zcela nepatřičný. Na režiséra se snesla vlna kritiky a bylo absolutně zakázáno promítání filmu v kinech i jeho rozšiřování na videokazetách. Po filmu Stezky slávy se stal Mechanický pomeranč dalším filmem, jehož legální promítání bylo možné až po režisérově smrti.

Po odmítnutí práce na pokračování Vymítače ďábla se Kubrick rozhodl, že zfilmuje vlastní horor. Zakoupil práva na dílo Stephena Kinga a natočil film v Osvícení (The Shinning, 1980) v hlavní roli s Jackem Nicolsonem a Shelley Duvall. Scény se natáčely chronologicky, což bylo náročné na přípravu scén. Osvícení nelze upřít snahu o povznesení hororu do vyššího žánru, který se pokouší o zachycení morálního obrazu společnosti.

Posledním Kubrickovým filmem byl psychologický snímek Spalující touha (Eyes Wide Shut, 1999), který vznikl spojením filmů Rhapsody a Blue Moon. Kritikou byl přijat tradičně velmi rozporuplně. Přesto se Kubrick nechal slyšet, že Spalující touhu považuje za svůj nejlepší film. Snímek A.I.-Umělá inteligence již nestihl sám dokončit, v průběhu natáčení zemřel na infarkt ve věku 71 let. Režii převzal Stephen Spielberg a dokončil tak Kubrickův poslední projekt.

Za filmovou tvorbu byl celkem dvanáctkrát nominován na Oscara, nominaci však proměnil pouze jednou, a to za vizuální efekty ve filmu 2001: Vesmírná odysea.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..