RECENZE: Žraloci na s(o)uši. Oceán je plný infantilních rybiček

Pamatujete na průkopníka příběhů o podmořských obyvatelích, Hledá se Nemo? Od té doby se mu ostatní marně snaží přiblížit. Žraloci na s(o)uši nejenže neuspěli, ale ještě si utrhli pěknou ostudu.

Děti jsou pro filmové tvůrce těmi nejvděčnějšími diváky. Jsou tvárné, takže je můžete posadit v podstatě před cokoli veselého a barevného a ony na to budou vděčně čučet až do závěrečných titulků. Jenže to ještě neznamená, že vážení filmaři můžou do světa vypustit kdejakou pitomost. Hlavně když se na to s nimi musí dívat dospělí.

Líného žraloka Juldu v českém znění namluvil herec a moderátor Petr Rychlý. Už desítky let se věnuje dabingu, mohli jste ho slyšet  v seriálech jako Přátelé, Griffinovi, Jmenuju se Earl, ale třeba i ve slavné hře Mafia: The City of Lost Heaven.

To si asi neuvědomil jak režisér, tak ani jeden z producentů, když do světa vypouštěli další animák z podmořského prostředí. Jak jinak vysvětlit, že Žraloci na s(o)uši urážejí inteligenci minimálně každého, kdo si už sám dokáže zavázat tkaničky?

V hlavní roli upištěná holka

V hlavních rolích se představují dva žraloci, kteří jsou (nečekaně) rozdílní jako den a noc. Líný tlusťoch Julda se akorát cpe starými pneumatikami a pouští hrůzu na ostatní rybičky. Zato mrňavý nebojsa, kterému neřeknou jinak než Špunt, se snaží chránit korál. K tomu připočtěme chobotnici se zručnými chapadly nebo přemoudřelou želvu a infantilní příběh o tom, jak si mořské příšerky udělaly výlet na břeh, je na světě.

Drahá, co si dát žraločí sushi k obědu?, Zdroj: distributor filmu

Máme tu hodné rybky, zlé lidi, démonické kraby a bůhví proč i kohouty. Jenomže filmaři nevyužili potenciál příběhu, který se na začátku rozjíždí ve dvou liniích, a zejména ta temnější v rámci možností slibuje akční podívanou. A na konci, když už se divák těší na pořádný konflikt, všechno vyřeší jedno žraločí zamávání ploutví. Zkrátka ztráta času.

Očima Pavlíny Nouzové: Ano, i v Malajsii se točí animované filmy. Rozhodně ale nepatří na plátna českých kin. Je možné, že Žraloci na s(o)uši vydělají, a bude za to především moci fakt, že kopie tohoto snímku musela být neskutečně levná (možná českému distributorovi za ni Malajci dokonce zaplatili, jak je to hrozný film). Zároveň je ale až urážející, že staví na faktu, že děti jsou přece blbci, tak jim můžeme naservírovat jakoukoli srágoru.

Hodnocení: odpad

Z posledních let jsme zvyklí, že v dětských filmech čas od času zazní i nejapná narážka pro dospělé. Ve Žralocích se ničeho takového nedočkáme, tohle je stoprocetně výchovný film. Místo toho se ale všichni do jednoho snaží poučovat. „Své kamarády bych přece nesnědl,“ takhle se dnes dětem vštěpují morální zásady.

Dabing je sice ucházející, tedy až na Špunta, jehož upištěný hlásek je mírně řečeno k zbláznění. Když stejně velké ryby můžou mluvit normálně, tak proč musí tenhle prcek rezonovat jako puberťačka na premiéře nového Stmívání?

Plastové rybičky si plavou v plazmě

Za touhle slátaninou nestojí žádný Pixar ani podobné hollywoodské studio, ale malajské studio Silver Ant ve spolupráci s Al-Jazeerou (věděli jste, že má i dětský kanál?). A je to poznat. Vykreslení detailů není ani tak nedotažené, jako spíš naprosto odfláknuté, takže rybky vypadají jako z plastu a místo vody zřejmě plavou v plazmě.

Nabízí se komparace s Příběhem žraloka, ale to bychom porovnávali nesrovnatelné. Žraloci na s(o)uši nemají ani tak skvělou hudbu, detailní zpracování a už vůbec ne ukecanou rybku, co vypadá jako Will Smith. A tak nezbývá než do Malajsie vzkázat: vážení filmaři, mějte soucit s dospělými.

Žraloci na s(o)uši (SeeFood)

Animovaný
Malajsie, 2011, 92 min

Režie: Aun Hoe Gou
Hrají v českém znění: Petr Rychlý, Ivana Korolová, Dalibor Gondík, Tomáš Matonoha, Lucie Benešová, Jitka Molavcová, Ota Jirák, Matouš Ruml, Kryštof Hádek

Hodnocení: 1*