×
TOPZINE.cz

Recenze filmu Drive: Ryan Gosling rozšlapává mafiánům lebky

Cena za nejlepší režii na MFF v Cannes pro Nicolase Windinga Refna hovoří jasně. Snímek Drive je jedním z nejlepších filmů letošního roku. Má ale šanci zaujmout i nefestivalové publikum?

Autoškola pro pokročilé, Zdroj: distributor filmu

Dánský režisér Nicolas Winding Refn je tak trochu zjevením na poli ryze autorských filmů. Své nezávislé začátky přetavil do nákladnějších, ale přesto do detailu promyšlených filmových projektů, ze kterých jasná autorská vize přímo tryská. Dokázal to v ujeté biografii Bronson i meditativně nekompromisním Barbarovi. Jeho cestu k dokonalosti ale završuje až nejnovější počin Drive.

Ryan Gosling je všestranným hercem, který zvládne jak čistokrevné romantické kreace, tak psychologicky hutné postavy. Hlavní role si zahrál například ve filmech Zápisník jedné lásky, Hranice života nebo Blue Valentine. Za svou kreaci v dramatu Half Nelson si vysloužil i nominaci na Oscara.

Nestřílím, řídím

„Jestli mám pro vás řídit auto, musíte mi říct čas a místo a já vám dám pět minut času. Ať se stane během těch pěti minut cokoli, můžete se mnou počítat. Neúčastním se vaší operace, nenosím vám zbraň. Jen řídím.“ To nám sdělí během úvodního monologu hlavní hrdina. Tak jednoduché to ale naštěstí nebude, dojde na brutální násilí, lásku a samozřejmě také odplatu.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/drive/]

Málomluvný hrdina proplouvá příběhem bez větších projevů emocí, podobně jako postava Madse Mikkelsena v Barbarovi. Hromadící se napětí zde ale neprobublává napovrch jen skrze brutální násilí, ale také prostřednictvím čistých milostných momentů. Precizní dávkování pocitů a hlavně jejich překvapivých kontrastů, kdy se v rámci jedné scény přebíhá od milostného vzplanutí až po běsnivé dupání po hlavě jednoho z padouchů, tvoří základní kámen precizně vybroušeného filmového tvaru.

Očima Pavlíny Nouzové: Osamělý hrdina, který promluví, jen když se ho na něco zeptáte. V kožených rukavicích pevně svírá volant, v koutku úst si pohrává s párátkem a je absolutně klidný. Film Drive je postaven na stylizaci – ať už hlavního hrdiny nebo třeba elektronické hudby, která dodává nočnímu LA podobu, jež mu přes den chybí. Do toho se zaplétá láska bez poskvrny a zároveň zatloukání hřebíku do hlavy. Neustále přítomný kontrast spolu se zmíněným důrazem na styl vás donutí po dokoukání jenom vydechnout: “Tak tohle bylo cool.”

Hodnocení: 5*****

Refn jde ve většině žánrových elementů silně proti proudu. Už úvodní, tak trochu bondovská, předtitulková automobilová honička předznamenává směřování celého filmu. Namísto běsnícího akčního šílenství plynule graduje, přibrzdí jen proto, aby mohla vzápětí opět propuknout v chladně a matematicky přesně drásavou podívanou. Přeřvané a vytočené motory jsou zde nahrazeny tikotem hodinek. A přesně takové pocity Drive vzbuzuje.

Samotný hlavní hrdina s tváří Ryana Goslinga je v podstatě samotným zhmotněným filmem. Emoce dává najevo jen v náznacích, ale už z jeho nepatrného pohledu nebo gesta je jasné, že pod povrchem to takříkajíc vře. V kontrastu s chirurgickou umírněností pak působí několik záchvěvů brutality, kdy se jinak odtažitý hrdina utrhne ze řetězu a s pomocí kladiva nebo vlastní obuvi pošle na onen svět nejednoho tamního mafiána.

Neoriginální příběh, originální vyprávění

Refn zaslouží poklonu za to, s jakou precizností se dokázal držet své vize. Jinak obyčejné téma o mstě s mlčenlivým hlavním hrdinou dokázal obohatit o to nejlepší z evropského artu, aniž by byl ale jakýmkoli způsobem zahleděný sám do sebe. Originalita tak nevyplývá ani tak ze samotného děje, ale spíše z jeho podání. Ať už formálního nebo vypravěčského. Navíc se režisér nebojí vše vsadit na jednu kartu v podobě stále ještě nedoceněného Ryana Goslinga.

Ten již několikrát dokázal svou hereckou extratřídu, nikdy se ale neprosadil do hollywoodské extratřídy. Drive je jasným důkazem, že tam bezpochyby patří. S minimem prostoru pro okázalé herectví dokázal udělat naprosté maximum. Málomluvnost nahrazuje neuvěřitelným charismatem, a i přes na první pohled chladný charakter je vám jasné, že pocity a emoce v něm přeci jen jsou. Několik vizuálně vytříbených scén to naznačuje více než jasně.

Slečno, mohu si u vás vyprat?

Nejednoznačnosti hlavního hrdiny navíc nahrává možná nezáměrný, ale přeci jen patrný zvláštně homosexuální podtón filmu. Začíná to sytě růžovými titulky, končí retro ujetým výběrem doprovodné hudby (která ale k filmu precizně sedí) a právě emočním chladem hlavního hrdiny. I přes vyvrácení této teorie samotným režisérem se jedná o zajímavé zpestření při opakovaném sledování.

Uvidíme se na Oscarech

Krátkou zmínku si zaslouží původní hudba od Cliffa Martineze. Ten se blýskl již nedávným Obhájcem, ve spojení s technickou dokonalostí Drive ale získává jeho jemný mix ambientu a náladových elektronických ploch zcela nový rozměr. Zejména v romantičtějších scénách na sebe dokonce strhává hudební podkres nevědomky pozornost.

Podobně jako v Refnově předešlém filmu, i Drive je tak trochu zvláštním snímkem, který funguje jako precizní celek spíše na pocitové úrovni. Jakékoli rozebírání na součástky jen ubírá na čiré radosti z poctivé a originální filmařiny, o jaké si může Hollywood nechat jen zdát. Myslím, že na Oscarech o Drive ještě uslyšíme.

Drive (Drive)

Akční / Drama / Krimi / Thriller
USA, 2011, 100 min

Režie: Nicolas Winding Refn
Hrají: Ryan Gosling, Christina Hendricks, Ron Perlman, Bryan Cranston, Carey Mulligan, Oscar Isaac, Albert Brooks, Chris Muto

Hodnocení: 5*****



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..