×
TOPZINE.cz

Přátelská intelektuálka, milenka mnoha mužů i starostlivá matka? To vše byla Božena Němcová

Jak by vypadala česká tvorba bez Boženy Němcové? Byli bychom ochuzeni o díla této významné osobnosti v české literatuře 19. století, ale především bychom nemohli číst Babičku, veledílo, které bylo přeloženo do mnoha světových jazyků a bylo také několikrát zfilmováno.

FOTO: Božena Němcová
Božena Němcová, autorka knihy Babička, Zdroj: bozenanemcova.cz

Literární historikové vedou spory nejen o datum narození Boženy Němcové, ale také o skutečný původ jejich rodičů. Jak to tedy bylo? Uvádí se, že se Božena Němcová narodila ve Vídni roku 1820 jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné a panského kočího Johanna Pankla. Po uzavření manželství a narození dítěte se údajně přestěhovali do Ratibořic, kde byli oba ve službách u vévodkyně Kateřiny Zaháňské.

Naopak brněnská literární vědkyně Helena Sobková uvádí ve své knize Tajemství Barbory Panklové (1997) hypotézu, že se Němcová narodila už v roce 1816 jako nemanželské dítě sestry kněžny Kateřiny Zaháňské (Dorothey Périgordové) a hraběte Karla Clama Martinice a Panklovými byla pouze osvojena.

Theodora Němcová: Jaký byl smutný život dcery Boženy Němcové

Dětství a manželství Barbory

Dětská léta prožila Němcová v Ratibořicích u České Skalice. Velký vliv na ni měla především babička Magdalena Novotná, tkadlena z Náchodska. Dále ji ovlivnil i pobyt na zámku ve Chvalkovicích, kam byla poslána na vychování. Zde ji upoutala zámecká knihovna a ona se stala vášnivou čtenářkou.

FOTO: Sousoší Babičky v Ratibořicích, dílo Otty Gutfreunda
Sousoší Babičky v Ratibořicích, dílo Otty Gutfreunda, Zdroj: wikimedia.org

Roku 1837 se prý na nátlak matky provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce. Od samého začátku však manželství nefungovalo. Se svým mužem si příliš nerozuměla, oba se velice lišili, a to nejen povahově. Božena byla založena víc intelektuálně než Němec, který od ní očekával, že se bude starat především o domácnost.

Božena Němcová: Divá Bára. Příběh o dívce, která se vymykala konvencím

Manželství nepřispívalo ani věčné stěhování z místa na místo kvůli jeho neustálému pracovnímu překládání. Přínosné bylo Němcové jedině v tom, že poznávala místní zvyky a tradice.

Manželé měli spolu čtyři děti, avšak často se přeli i při jejich výchově. Není se co divit, že největší ranou se pro Němcovou stala smrt syna Hynka, následoval rozchod s mužem, finanční krize a později i vlastní nemoc. Útěchu nacházela v psaní.

Němcová jako přátelská intelektuálka

Spisovatelka se začala také stýkat s českou duchovní elitou té doby: F. Palackým, P. J. Šafaříkem, F. L. Čelakovským, J. K. Tylem, K. J. Erbenem, K. Havlíčkem Borovským a s mnoha dalšími. S Václavem Bolemírem Nebeským se dokonce sblížila intimně. Byla to intelektuálka a neustále prahla po vzdělání, a právě s těmito muži mohla diskutovat o všem, co ji zajímalo.

FOTO: Hrob Boženy Němcové na VyšehraděČasem se Němcová sblížila také se sestrami Rottovými (pozdější Sofií Podlipskou a Karolinou Světlou), s lékařem Vilémem Dušanem Lamblem a se členy Klácelova Českomoravského bratrstva, které vzniklo na konci roku 1848 se snahou sdružovat lidi nadšené potřebou humanizovat (polidšťovat) svět.

Z intelektuálů tohoto bratrstva se do Němcové zamilovali všichni tři: F. M. Klácel, I. J. Hanuš a J. Helcelet. Inspirující vztah prožila s třetím z nich.

Někdy uprostřed padesátých let se Němcová poznala s mládeží sdružovanou kolem J. V. Friče a s nimi se podílela na vydání almanachu Lada Niola. V té době také vyšla krátká próza s námětem z manželského života – Čtyry doby, dále se Němcová zajímala i o satiru.

Sledovala časopis Rachejtle redigovaný V. Č. Bendlem a pravděpodobně do něj také přispívala. Poslední milostné vzplanutí a poté i zklamání prožila ve vztahu k mladšímu studentu medicíny Hanuši Jurenkovi.

Božena Němcová a její Babička

Šťastná to žena! Opravdu?

Ke konci života měla Němcová sotva na živobytí, nemoc se den ode dne zhoršovala. V roce 1861 utíkala od manžela i od dětí, o něž se předtím neúnavně starala, odjela do Litomyšle, kde jí měl vydavatel Augusta vydat Babičku. Němcová byla zklamaná špatnou úrovní díla, což její zdravotní stav ještě zhoršilo. O Vánocích ji manžel odvezl do Prahy, kde také v lednu 1862 zemřela.

OBR: Božena Němcová
Božena Němcová, Zdroj: wikipedia.org

Božena Němcová vytvořila typ moderní české prózy. Pro její jazyk je typické bezespoječné, souřadné spojování vět a dlouhé odstavce, to vše budí dojem, jako by napodobovala promluvu jedním dechem. Nad beletristickým dílem Němcové se vedly a dosud vedou spory, zda dílo patří k romantismu, realismu či k biedermeieru, a to zejména u Babičky.

Spisovatelčiny prvotiny

Jako obdivovatelka lidové slovesnosti sbírala Němcová pohádky (Národní báchorky a pověsti 1845 – 1847; Slovenské pohádky a pověsti 1857 – 1858). V době, kdy pobývala na Chodsku, se jí toto místo stalo inspirací pro knihu Obrazy z okolí domažlického (1845 – 1846). Jejím oblíbeným žánrem byly povídky, zachycovala v nich venkovské ženy a dívky. Pomněnka šlechetné duše (1854) vypráví o Rozárce, která obětuje svoje dlouhé vlasy, aby pomohla těm, které má ráda.

Divá Bára (1856) je nebojácná dívka, která překonává strach a pověry, aby pomohla své přítelkyni od nemilého nápadníka. V povídce Karla (1855) vydává Markyta svého syna za dívku, aby ho zachránila před vojnou. V těchto prózách vytvořila Němcová silné postavy hrdinek, jež se obětují pro jiné.

Babička

Toto asi nejznámější dílo je označeno podtitulem „obrazy z venkovského života“. Němcová Babičku psala v době (1855), kdy jí bylo nejhůř, zemřel jí syn Hynek, rozešla se s manželem a octla se ve finanční tísni. Kniha zachycuje dění na venkově se všemi zvyky, seznamuje nás s ratibořickými obyvateli a jejich životem během čtyř ročních období, které tvoří rámec díla. Babička přijíždí ke své dceři a pomáhá vychovávat vnoučata. Místní lidé si jí váží a chodí si k ní mnohokrát pro radu, dokonce se k ní přichází poradit i paní kněžna.

FOTO: Úvodní list z Babičky od Boženy Němcové ve vydání z roku 1913Ve své době byla babička ideálním typem babičky a pro mnohé z nás zůstává i dnes, ačkoliv dnešní představy o ideální babičce budou zajisté jiné než v 19. století. Já bych ji označila snad adjektivem pohádková.

Je dobrosrdečná, moudrá, hodná, učí děti poslušnosti, vypráví jim pohádky, ale i zkušenosti ze života, které je obohacují a jednou jim mohou v životě pomoci v tom, jak se mají správně zachovat či rozhodnout. Z Babičky si určitě všichni pamatujeme příběh o Viktorce a její tragické lásce, který narušuje jinak idylický obraz života na venkově.

Povídky Němcové

Po Babičce napsala Němcová několik povídek, v nichž se zaměřila na sociální poměry na českém a slovenském venkově. V díle V zámku a v podzámčí (1856) dochází ke zlomu v přístupu bohatých k chudým příliš utopicky – po morové nákaze.

Pohorské vesnici (1856) šlechta pečuje o blaho svých poddaných. Motivy z cest jí posloužily ve zpracování povídky Chyže pod horami (1858), kdy se český student zamiluje do prosté slovenské venkovské dívky a bere si ji za ženu. Životní optimismus vyzařuje i z dalších povídek: Dobrý člověk (1858), Chudí lidé (čas. 1857) či Pan učitel.



1 Komentář Přátelská intelektuálka, milenka mnoha mužů i starostlivá matka? To vše byla Božena Němcová

  1. Němcové mám za zlé jediné. Že už nestihla napsat Dědečka. – Pokud jsem už takový komentář jednou zaslal, vidíte, že své názory neměním.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..