×
TOPZINE.cz

Karel Jaromír Erben. Tvůrce Kytice, pohádek i vodníka nad jezerem by letos oslavil 200 let

OBR: Karel Jaromír ErbenBásník, prozaik i pohádkář Karel Jaromír Erben letos slaví dvousté výročí narození. Co si z jeho tvorby vybavíte jako první?

OBR: Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben, Zdroj: wikimedia.org

Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně jako syn obuvnického mistra Jana Erbena a jeho ženy Anny, rozené Žábové. Narodil se z dvojčat, ale jeho bratr Jan brzy zemřel. V rodině Erbenových bylo celkem devět dětí, ale dospělosti se dožil pouze Karel a jeho sestra Josefka.

Z učitele básníkem

Erben měl od dětství výrazný cit pro hudbu, ke vzdělání a učenosti jej vedli dědeček a strýc z matčiny strany. Matka si moc přála, aby se z jejího jediného syna stal učitel. Její přání se sice nesplnilo, ale ve svých šedesáti pěti letech umírala s vědomím, že dala národu velkého básníka.

FOTO: Rodný dům K.J. Erbena
Rodný dům K. J. Erbena, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

V roce 1821 přišel na miletínskou faru mladý farář Jan Arnold, který přemluvil Karlovy rodiče, aby syna poslali na vyšší studium. Díky faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové. Zásluhou vrchnostenských úředníků, kteří se na Karlovo studium alespoň částečně skládali, začal od roku 1831 studovat filosofii a později práva v Praze.

Nedostatek peněz a přece svatba

Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i některé milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Dlouhá léta pracoval bez nároku na mzdu, zdrojem obživy se opět staly, jako při studiích, soukromé hodiny hudby. I v této situaci se Karel rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila tři dcery – Blaženu, Ladislavu a Bohuslavu.

FOTO: Hrob Karla Jaromíra Erbena
Hrob Karla Jaromíra Erbena na pražských Olšanských hřbitovech

Roku 1837 se stal praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu, o rok později (1838) nastoupil k pražskému fiskálnímu úřadu (finanční úřad). Od roku 1843 se stal spolupracovníkem Františka Palackého v Národním muzeu. Karel Jaromír Erben měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice). Při této činnosti se mu dařilo přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu.

Erben nebyl jen spisovatel

Od září 1848 do poloviny února 1849 si přivydělával při místodržitelství překlady důležitějších zákonů a nařízení. Jednalo se o nejisté místo, a proto si Erben podal žádost o provizorní stolici češtiny při stavovské reálce v Praze.

OBR: Poklad
Ilustrace k baladě Poklad

Novou organizací středních škol z plánovaného místa sešlo a Erbena provázela nejistá budoucnost po více než dva roky (1848 až 1851). V letech 1849 až 1850 působil Erben jako člen terminologické komise, která připravovala překlad říšského zákoníku do jazyků všech národů Rakouska.

Druhý sňatek

Těžkou ránu znamenalo pro Erbena úmrtí jeho manželky, jež zemřela 20. srpna 1857. O rok později se jako sedmačtyřicetiletý na naléhání příbuzných rozhodl, že se znovu ožení. Svatbu slavil uprostřed února 1859 se čtyřiadvacetiletou Žofií Mastnou, dcerou kupce z Lomnice nad Popelkou.

Čtěte také: Nejkrásnější pohádky Boženy Němcové. Podlehněte kouzlu vyprávění nejen o princeznách

V 60. letech trápily Erbena stále více souchotiny, které měl od dětství. K tomu se ještě přidala bolest nad ztrátou dvou dětí z druhého manželství – Vladimíra a Marie. Jeho zdravotní stav se vzhledem k celkovému vypětí značně zhoršil. Zemřel v noci 21. listopadu 1870. Hrob Erbenových se nachází na hřbitově na Olšanech v Praze. Slavný autor svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer.

FOTO: holoubek
Víte, o čem pojednává balada holoubek?

Od 30. let začal autor zapisovat české pohádky, písně a obyčeje. Ty měly sloužit jako základ velkého díla Obyčeje národu českého, v němž měl být zdůrazněn hlavně mytický původ této tvorby. Hlavním výsledkem národopisného studia se stala ve 40. letech třísvazková sbírka Písně národní v Čechách.

Erbenovy pohádky

První Erbenovy pohádkářské pokusy pocházely již z let 1840 a 1844, tehdy vyšly dvě pohádky: O třech přadlenách a Dobře, že je smrt na světě. V 50. a 60. letech tiskl pohádky v časopise Zlaté klasy, v almanachu Perly české a v almanachu Máj. Část původní tvorby a nově vzniklé práce vyšly v souboru Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských.

FOTO: Noty
Sbírání písní a lidové slovesnosti patřilo k prvotnímu zájmu Erbenovy tvorby, Zdroj: sxc.hu

Kromě toho se spisovatel podílel také na vydávání památek staré české literatury: třísvazkové vydání Husových českých spisů či Regesta diplomatica. Mezi nejznámější dílo, které je spojováno s jeho jménem, však patří sbírka Kytice. Ta vyšla poprvé až roku 1853, ač některé balady pocházely již z dřívější doby.

Kytice a balady

V druhém vydání byla do Kytice přidána nová balada Lilie a také oddíl Písní, jenž obsahoval výbor z lyriky. Děj Erbenových balad se skládá z konfliktu mezi člověkem a nadpřirozenými silami nebo silami ovlivňujícími řád přírody. Konfliktem a jeho vyústěním se projevuje danost osudu, proti níž je vůle člověka bezmocná.

Mezi díla dramatická patří veselohra Sládci ze 30. let, jež vznikla pro potřeby ochotnického divadla a pohádkové operní libreto Štěstí a neštěstí, kde Erben vypracoval pouze 2 z 5 dějství. Překladem poezie (Igor a Zadonština) a prózy (slovanské pohádky z výboru a Nestor) se autor zabýval hlavně v 50. a 60. letech.

Zdroj: FORST, Vladimír a kol.: Lexikon české literatury. Díl I. Praha: Academia, 1985.

Ohodnoťte tento článek


1 Komentář Karel Jaromír Erben. Tvůrce Kytice, pohádek i vodníka nad jezerem by letos oslavil 200 let

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..