×
TOPZINE.cz

Autor Ohlasů písní českých a ruských František Ladislav Čelakovský byl mužem mnoha tváří

Básník, překladatel, vydavatel českých a slovanských folklórních písní a přísloví, publicista, autor literárních kritik a satirik, vědecky a pedagogicky činný bohemista a slavista.

FOTO: František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie
František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie, Zdroj: wikimedia.org, Autor: Jan Vilímek

Tvůrce Ohlasu písní ruských a Ohlasu písní českých, lyrik, epigramatik. Jeden z prvních velkých básnických zjevů novodobé české literatury, jenž ve smyslu Jungmannova programu začleňoval do kontextu evropské kultury i slovanské tradice, v nichž s důrazem na národní specifičnost aktualizoval poetické a ideové hodnoty lidové slovesnosti.

Čelakovský jako muž mnoha povolání

František Ladislav Čelakovský se narodil do rodiny strakonického tesařského mistra. Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích a Písku, filozofii v Praze, Č. Budějovicích a Linci.

Na univerzitě jej ovlivnil především B. Bolzano. K jeho blízkým přátelům patřili J. V. Kamarýt, J. K. Chmelenský, K. A. Vinařský, ve Vratislavi, kde byl v letech 1842 až 1849 profesorem slavistiky, J. E. Purkyně. Od roku 1849 zastával tutéž funkci na pražské univerzitě.

FOTO: Letecký pohled na spisovatelovy zasněžené rodné Strakonice
Letecký pohled na spisovatelovy zasněžené rodné Strakonice

Vlastenecké jméno Ladislav přijal roku 1817, v časopisech a přátelské korespondenci jím často nahrazoval vlastní rodné jméno, užíval ho izolovaně (pseudonym Ladislav).

Čtěte také: Co se stalo základnou českého jazyka a literatury? Národní obrození

Čelakovský se živil také jako vychovatel, později si vyzkoušel i to,  jaké je to být knihovníkem u knížat Kinských. Redigoval časopis Česká Wčela a Pražské noviny (1834 až 1835), působil jako korektor a jazykový subredaktor Časopisu pro katolické duchovenstvo (1829 až 1842).

Manželka ze stejného oboru

Sestavoval také čítací knihy (České čítací knihy – 1852, tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte Leopolda Lva Thuna-Hohensteina, tehdejšího ministra školství) pro gymnázia, překládal J. G. Hegera, J. W. Goetha, W. Scotta (Panna jezerní), sv. Augustina (O městě Božím).

FOTO: Johann Wolfgang Goethe
Čelakovský překládal také jednoho z nejznámějších německých spisovatelů a básníků J. W. Goetha

Zasloužil se o vydání antologie slovanské poezie v Londýně (1832). Jeho druhou ženou se stala vlastenecká spisovatelka Antonie Bohuslava Rajská. František Ladislav Čelakovský zemřel po manželčině smrti, kdy se vystupňovaly jeho dlouholeté zdravotní potíže (1852). Pohřben byl na Olšanech v Praze.

Představitel preromantické obrozenecké generace

Čelakovský se stal představitelem preromantické obrozenecké generace české literatury, kultury a taktéž vědy, která kladla důraz na slovanskou myšlenku a vzory pro původní tvorbu viděla v lidové slovesnosti.

Čtěte také: Josef Kajetán Tyl je autorem nejen textu české národní hymny

Do třísvazkového výboru Slovanské národní písně (1822 až 1827) zařadil jednak české, moravské a slovenské písně (podle vlastních záznamů i podle materiálů Hankových a Šafaříkových), jednak texty a vlastní překlady písní ruských, ukrajinských, polských, srbských, slovinských a bulharských.

Metoda ohlasů

K metodě ohlasů řadíme sbírku Litevské národní písně (1827) a časopisecké ukázky dolnolužického a chorvatského písňového folklóru. Několik desetiletí pracoval Čelakovský také na Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, doplněné českými pořekadly (1852). Soubor obsahuje patnáct tisíc záznamů, z nichž vyplývá tradiční životní filozofie Slovanů. Hlavním rysem básnické metody autora byla ohlasovost.

Ohlas je žánr vycházející z poetiky lidové písně, avšak uměle vytvořený. Pod vlivem J. G. Herdera, který sbíral a vykládal lidové písně a spatřoval v nich výraz národní duše, se básníci v jednotlivých národních literaturách začali na počátku 19. století uchylovat k pěstování prostonárodní tvorby. Včetně zmíněného Čelakovského k nejvýraznějším patřil i K. S. Šnajdr, J. V. Kamarýt, J. K. Chmelenský, V. J. Picek (Podsvijanský).

Sbírka Smíšené básně (1822) je ovlivněna díly českého preromantismu, blízkým vztahem ke Goethovi, náznaky využití lidové písně i sklonem k epigramatice.

V cyklu Kvítí připodobňoval lidské vlastnosti květinám, v souboru padesát epigramů Padesátka z mé tobolky satiricky komentoval soudobé společenské a kulturní poměry, podobně jako v prozaických Patrných dopisech nepatrných osob (Časopis českého musea 1830).

Raná básnická tvorba Čelakovského

Spisovatel podepisoval svoji ranou básnickou tvorbu jménem Žofie Jandová, jímž se ve spolupráci s Chmelenským pokusil předstírat existenci nové české básnířky.

FOTO: V cyklu Kvítí Čelakovský připodobňoval lidské vlastnosti květinám
V cyklu Kvítí Čelakovský připodobňoval lidské vlastnosti květinám, Zdroj: sxc.hu

Dvoudílná sbírka Růže stolistá (1840) s goethovským podtitulem Báseň a pravda obsahovala sto krátkých sonetků; první oddíl, Báseň, zachycuje mladou lásku a sny, druhý oddíl, Pravda, moudrost zralého člověka. Tuto knihu, jejímž základem byl cyklus Pomněnky vatavské (1831), považoval Čelakovský za vrcholnou bilanci své básnické tvorby.

Ohlasová poezie

Nejplodnější součástí poetického díla Čelakovského se staly jeho ohlasy (ozvěny) ruských a českých lidových písní. Ohlas písní ruských (1829) vznikl přibližně během dvou měsíců pod dojmem ruského vítězství nad Turky.

S patosem bohatýrských zpěvů zpodobňuje tuto událost báseň Rusové na Dunaji (1829; v době vzniku nesměla vyjít; první vydání obsahovalo pětadvacet básní).

Převažuje epika, avšak setkat se zde můžeme i s lyrickou a lyrickoepickou poezií. Čelakovský využíval prvky tradiční ruské slovesnosti: rusismy i nerýmovaný verš, antiteze, paralelismy, ustálená epiteta. Obraz ruského národa je vyjádřen osudem bojovníka.

Ohlas písní českých

Ohlas písní českých (1839, vročení 1840) je spjat s ustáleným rytmem lidského života a s pravidelným koloběhem pracovních a svátečních dnů na české vesnici. Tematické, citové i tvárné polohy českých písní jsou vyrovnanější a střídmější, mají lyrickou povahu, jsou hravější.

Dárek z lásky

 

Když jsem šel přes lávky,

našel jsem korálky

na pěti šňůrečkách navlečené:

dal-li je děvčátku

milý na památku,

bude mít srdéčko zarmoucené.

(F. L. Čelakovský, z Ohlasu písní českých, 1839)

Vznikaly přibližně deset let (56 písní a 7 popěvků). Objevuje se tu první česká umělá balada Toman a lesní panna, ale jádro tvoří žertovné a satirické písně (Cikánova píšťalka, Vrchní z Kozlova, Český sedlák), milostné písně (Nevěrný milý), zaznívá tu i bojová nota husitské doby (Prokop Holý).

Josef Jaroslav Langer, jenž sám ohlasovou poezii skládal, podrobil Čelakovského Ohlas písní českých kritice a odsoudil obecně rozšířenou manýru básnit prostonárodně. Některé z básní českého Ohlasu prohlásil za parodie lidové poezie.

Čelakovského kritické projevy

Čelakovský prosazoval rovněž představy o literatuře v kritických projevech různého druhu. V satiře Literatúra krkonošská (Čechoslov 1824) parodoval nízkou úroveň běžné beletrie a překladů i vzájemné pochlebování starších literátů (Hněvkovský, J. Nejedlý, Štěpnička).

Směřování za harmonickou ideovou náplní a výrazovou střídmostí umění bránilo Čelakovskému ocenit nové hodnoty, jež do české poezie přinášela romantická generace třicátých let, zvláště Mácha.

Zdroj: Forst V. a kol., Lexikon české literatury 1. Praha: Academia, 1985



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..