×
TOPZINE.cz

Herec Ladislav Špiner: Zkusil jsem divadlo a ono to vyšlo

FOTO: Ladislav Špiner ve hře 12 rozhněvaných mužů
Ladislav Špiner ve hře 12 rozhněvaných mužů Zdroj: Jiří Sejkora, VČD

Úspěšný herec Východočeského divadla, který byl čtyřikrát zvolen nejoblíbenějším hercem roku v divácké anketě. V loňském roce získal Cenu Thálie v kategorii muži do 33 let. Diváci ho znají z her Východočeského divadla jako Mefista nebo Amadea.

Ladislav Špiner jako jeden z 12 rozhněvaných mužů Zdroj: Jiří Sejkora, VČD

Chtěl jste být vždy hercem, nebo jste měl jiné sny?

Ne, nechtěl. Chtěl jsem být popelářem, kosmonautem, hasičem, policistou, vojákem a všechno možné. Pak jsem dlouho studoval chemii, ale protože jsem byl ve škole komikem a chodil jsem na dramatický kroužek, zkusil jsem divadlo a ono to vyšlo.

Kde jste studoval?

Studoval jsem v Praze. Studia byla hezká a úžasná, a někdy trochu náročná pro mé zdraví. V Praze jsem prožil krásné a veselé okamžiky. Mé první začátky byly v Národním divadle, kde jsem se potkal s panem Lukavským, což byl nezapomenutelný zážitek.

FOTO: Uvolněný Ladislav Špiner
Ladislav Špiner byl během rozhovoru uvolněný Foto: Martina Žáčková, TOPZINE.cz

Máte nějakou nejoblíbenější roli?

Ne, nemám. Miluji všechny role, které jsem si zahrál.

A co nejnáročnější role?

Každá je náročná, ale každá jiným způsobem.

FOTO: Ladislav Špiner
ceny-thalie.cz

Ladislav Špiner se narodil v roce 1977 v Ústí nad Labem. Absolvoval Vyšší odbornou školu hereckou v Praze a od roku 2007 je členem souboru Východočeského divadla. Za necelý rok v Pardubicích se už stačil zapsat do srdcí diváků, kteří ho znají jako Janíka v Malovaném na skle, Tonyho v Bláznivých nůžkách, mladého Peera Gynta či Kamila Champsboisyho v Broukovi v hlavě. V průběhu dalších let se do divácké paměti zapsal hlavně rolemi Mefista a Amadea. V roce 2011 získal Cenu Thálie v kategorii pro mladého umělce do 33 let.

Jak se připravujete na představení?

Dvě hodiny před každým představením si musím pročíst scénář, abych se dostal do role a vžil se do toho človíčka, kterého budu hrát. Ale nesmí se to přehánět, protože těch postav je hodně a některé jsou psychicky náročné, jako například Mefisto. A zároveň po představení mi trvá hodinu i dvě než se dokážu vrátit zpět do reálného světa, protože opravdu některé ty postavy si vyžadují plné psychické soustředění.

FOTO: Ladislav Špiner v představení Bláznivé nůžky
Ladislav Špiner v inscenaci Bláznivé nůžky Zdroj: Michal Klíma, VČD

Co je podle vás důležité u herectví?

Myslím si, že umět si ze sebe udělat legraci a umět se shodit před ostatníma. Právě proto jsou tu první zkoušky, kterým my říkáme „ztrapňovací“. Protože člověk se v roli necítí, a musí se nějak do ní dostat a nevěří, že se to povede. Ale pak už stojíme v kostýmu a jdeme na jeviště a postavy se stávají naší součástí.

Recenzujeme: Liška v kurníku slibovala satirickou komedii

Zapomenete někdy text?

Zatím se mi to moc často nestává, ale myslím, že s plynoucím časem se mi to bude stávat častěji. A i kdyby, musí člověk improvizovat. Proto musím dobře znát postavu, kterou hraji a vžít se do ní. Já sice vím, že je tam někde nápověda, ale tu já na podiu ani nevidím a ani neslyším, takže ta je pro mě ve chvíli, kdy zapomenu text, celkem zbytečná. Takže improvizuji a kolegové na mě naváží a pokud vypadne něco důležitého, vloží se to do hry později.

FOTO: Liška v kurníku
Ladislav Špiner v inscenaci Liška v kurníku Zdroj: Jiří Sejkora, VČD

Říkají vám diváci, jaký mají dojem z představení?

Ne, protože nemám příležitost se s nimi přímo vidět. Ale mám možnost přečíst si diskuze na internetu. Hlavně ale poslouchám reakce svých kolegů a přátel.

Máte diváky, kteří vás nemají rádi?

Mám. Na internetu mám fanynku, která mě vysloveně nemá ráda. Podle ní hraju všechno špatně. Ale rád bych se s ní sešel a vyříkal si to s ní osobně. Protože kritizovat umí každý, ale kdyby měla stát na jevišti, bylo by to horší.

FOTO: Utíkej, Váňo, utíkej!
Ladislav Špiner se ukázal i na Malé scéně VČD Zdroj: Michal Klíma, VČD

Pojďme se podívat na hry, ve kterých jste se objevil. V inscenaci Utíkej, Váňo, utíkej!, kterou hrajete na Malé scéně, stojíte ve zvláštním rozložení scény. Jaké to je přiblížit se tak blízko k divákům?

Super. Příjemné zpestření. Člověk si na to během půl minuty zvykne a pak si hrajeme a honíme koníčky. Ale pro diváky to může být nepříjemné, když si vyvrací krk, aby na nás viděli.

Zahrál jste geniálního Amadea, jak probíhala příprava na takto náročnou roli?

Nejprve jsem si zjistil, co to bylo za člověka. Bylo pro mě důležité zjištění, že kromě toho, že byl geniálním skladatelem, byl také velice sprostý. S tím jsem se musel ztotožnit. A dodnes, když používám některé výrazy v představení, protože je to součástí role, starší lidé mě kritizují, jak mohu takto pošpinit tak jedinečného skladatele. Ale to je tím, že ho neznají. Zároveň jsem v autě poslouchal jeho skladby a učil se do toho texty.

FOTO: Amadaeus
Ladislav Špiner exceloval v roli Amadea Zdroj: Michal Klíma, VČD

Na chvilku odbočíme od her, ve kterých jste hrál. Chci se zeptat na Cenu Thálie, kterou jste získal minulý rok a letos jste byl nominován.

Byla to cena v kategorii pro mladého umělce do 33 let a získal jsem ji za celou svou dosavadní hereckou kariéru. Takže jak za role, které jsem si zahrál v Pardubicích, tak i za ty, které jsem zahrál i v jiných divadlech. Samozřejmě zde bylo přihlédnuto k Amadeovi, kterého jsem v té době začal hrát.

Jaké byly vaše pocity ze získání Thálie?

Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil, a když už jsem tam stál, tak to byl neobyčejný zážitek. V ten moment jsem byl tak překvapený a srdíčko mi bušilo, že si ani nepamatuji, co jsem říkal. Ale byl jsem nadšený a rád bych si to zopakoval.

FOTO: Ladislav Špiner během rozhovoru
Na každou otázku měl pohotovou odpověď Foto: Martina Žáčková, TOPZINE.cz

Dostal jste nádhernou vázu, kde ji máte dnes?

Protože jsem ji nezískal jen mojí zásluhou, ale zásluhou nás všech, tak ji dnes máme tady v divadle, protože sem patří, protože patří nám všem.

Čtěte také: Opereta Pomsta à la netopýr ovládla Pardubice

A jen nám prozraďte, byla ta váza těžká?

To byla. Ze začátku mi to tak ani nepřišlo, ale když už tam člověk nějakou dobu stojí, tak ta váza, která má aspoň šest kilo, začne být těžší a těžší. Já měl celou dobu strach, abych ji nerozbil, protože to bych byl první herec v historii předávání Cen Thálie. Ale nerozbil jsem ji, vydržela i cestu do Pardubic.

FOTO: Mefisto
Právě za roli Mefista byl Ladislav Špiner nominován na druhou Cenu Thálie Zdroj: Ladislav Formánek, VČD

A zpět k divadlu. Bavili jsme se o Mefistovi. Sám jste řekl, a je to jasné i divákům, že role je pro vás velice náročná. Mohl byste nám o ní něco říci?

Je podle skutečné události, herec Gustaf Grüdgens udělá pro tu roli všechno a my se samozřejmě také snažíme udělat pro tu roli všechno, abychom ji co nejvíce přiblížili divákům. Právě pro získání role podává ruce špatným lidem, aniž by si to uvědomil. Pak si to začne uvědomovat, a už nemůže jít zpátky.

Jak byste se zachoval vy, kdybyste stál na místě Gustafa Grüdgense?

Nejsem si jistý, jestli bych dokázal podávat ruce takovým lidem jako Gustaf Grüdgens jen kvůli jedné roli. Ale je pravdou, že já v té době nežil a nevím, jak bych se zachoval. Nevím, co bych byl ochotný udělat proto, abych ochránil nejen sebe, ale hlavně rodinu. Takže těžko říci, jak bych se zachoval já, kdybych se ocitl v jeho situaci. Co si budeme povídat, v té době byla hospodářská i jak to říci, mentální krize, a to je svým způsobem i dnes. A já se vážně obávám, aby něco takového nepřišlo znovu. Aby nepřišel někdo, kdo ovlivní lidi natolik, že půjdou za ním špatným směrem.

FOTO: S cizí dámou v cizím pokoji
Ladislav Špiner se objevil v nové hře VČD v roli nevěrného manžela Zdroj: Pavel Průcha, VČD

Jaká byla spolupráce jen mužské části hereckého souboru na inscenaci Dvanáct rozhněvaných mužů?

Super. Celé zkoušení bylo v příjemné náladě. Petr Kostka nám nosil nejprve indické placky a později i indická jídla. Nakonec každý donesl cokoliv, co doma sám uvařil, takže jsme celé zkoušky projedli. (smích) Zkoušení bylo úžasné. Byla to pohoda a žádný stres. Každý jsme jiné povahy a každý do toho vnesl svou energii a své umění, takže z toho nakonec něco vzniklo. Navíc Petr Kracik vedl to zkoušení velmi dobře, takže jsme odcházeli ze zkoušek rozesmátí a uvolnění.

Co nám prozradíte o nové premiéře Východočeského divadla S cizí dámou v cizím pokoji?

Nádherná scéna, ve které se ukážeme všichni. Ale nechte se překvapit, protože scéna stojí za to. Jinak je to komedie z 30. let, která obsahuje tři povídky o nevěře a ty jsou zamotané do sebe. Tahle komedie bude odpočinková, nepůjde tam ani tak o dramatičnost jako spíše o to, aby se divák v klidu usadil a nechal se pobavit.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Máte tento pocit při zkoušení nové hry?

Dneska jsme měli zkoušku. Mně to nejde, jsem nešťastný a mám pocit, že jsem nejhorší herec na světě. Ale to je u mě před generálkami naprosto normální. Tak je to při každé mé roli. Občas si říkám, že s tím skončím a půjdu dělat popeláře, kterého jsem kdysi chtěl dělat. Ale ne, ono to přejde.

Režisérem nové hry je Lumír Olšovský, jak se vám s ním spolupracuje?

Lumír je bezvadný kluk, je s ním legrace. Je pohodový, příjemný a má to připravené. Takže teď už to záleží na nás, abychom ho nezklamali.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..