Fyzická, nebo právnická osoba? Naučte se je rozlišovat

Téměř každý den se v tisku, v televizi nebo i v běžném rozhovoru setkáváme s pojmy, které jsou známé a často používané, avšak ne vždy je zcela jasné, co si pod nimi vlastně představit. Výrazy fyzická a právnická osoba nejsou výjimkou.

Správné pochopení některých pojmů není legrace, Foto: Zuzana Jenčíková, Topzine.cz

Fyzická osoba

S fyzickou osobou je to velmi jednoduché. Fyzická osoba je totiž každý člověk, každý jedinec. K nedorozuměním však může docházet v případě rozlišení takzvané způsobilosti fyzických osob, protože ta může být dvojího druhu – způsobilost k právním úkonům a způsobilost k právům a povinnostem.

Způsobilost k právním úkonům se vykládá jako způsobilost vlastním jednáním zakládat, měnit a rušit své právní vztahy, nabývat práv a zavazovat se k povinnostem (například uzavírání smluv). Tato způsobilost vzniká dosažením zletilosti, tedy věku 18 let, nebo uzavřením manželství – soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželství osobám starším šestnácti let, které tímto rozhodnutím nabývají zletilosti. Ta se potom již nedá zrušit ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné, i kdyby k tomu došlo ještě před osmnáctými narozeninami.

Uvažujete o podnikání? Vyplatí se začít už při studiu. Ušetříte tím na daních a také na zdravotním a sociálním pojištění.

Ze závažných důvodů lze osobu způsobilosti k právním úkonům zbavit nebo ji alespoň omezit (například kvůli duševní poruše – můžeme se setkat i s pojmem nesvéprávnost). Pokud je osoba nezletilá (tedy nezpůsobilá k právním úkonům) nebo nesvéprávná, jedná za ni zákonný zástupce – tím často bývají rodiče.

Způsobilost k právům a povinnostem (někdy také nazývaná právní subjektivita) je způsobilost fyzické osoby účastnit se právního vztahu (srozumitelněji – mít práva a povinnosti). Tato způsobilost vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého – toho se využívá například u nezvěstných osob, pokud jsou zjištěny skutečnosti, kvůli kterým se dá předpokládat, že tato osoba již nežije. Jinak se způsobilosti k právům a povinnostem zbavit nelze.

Podnikání fyzických osob

V případě, že se jako fyzická osoba rozhodnete podnikat, potřebujete nejdřív získat živnostenské oprávnění. Právní úpravu samostatné výdělečné činnosti zajišťuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, který definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Živnosti mohou být ohlašovací nebo koncesované. Do skupiny ohlašovacích živností patří živnosti volné, vázané a řemeslné. Nejjednodušší je získat živnostenské oprávnění k provozování volné živnosti. Stačí splnit pouze obecné podmínky pro podnikání, a to dosáhnout věku 18ti let, doložit bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a neexistenci daňových nedoplatků vůči územním finančním orgánům. Po splnění jmenovaných podmínek vás živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříku (živnostenský list se dnes již nevydává).

Pro založení vázané a řemeslné živnosti je třeba splnit všeobecné podmínky a zároveň prokázat odbornou způsobilost (vzdělání, praxe). K vázaným živnostem patří například činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence, psychologické poradenství nebo provozování autoškoly. Na řemeslné živnosti je založeno například podnikání v pohostinství a další běžná řemesla, jako je zednictví, truhlářství nebo oprava silničních vozidel.

Provoz koncesované živnosti vyžaduje splnění dalších, zvláštních podmínek k výkonu podnikatelské činnosti, například absolvování určitého oboru studia nebo praxi. Na základě toho živnostenský úřad dává podnikateli koncesní listinu. Živnosti koncesované jsou přesně vymezené zákonem, většinou se jedná o činnosti, které přinášejí zvýšené riziko ohrožení zdraví, života či majetku.

Právnická osoba

Právnická osoba je uměle vytvořený subjekt, zastupující fyzické osoby nebo majetek. Obecně mohou být právnickou osobou sdružení fyzických a právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy (obce a kraje) nebo jiné subjekty stanovené zákonem, například nevládní neziskové organizace, vysoké školy, odborové organizace, stát a další.

Nejčastější podobu má právnická osoba ve formě obchodních společností, jejichž založení, práva a povinnosti upravuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Obchodní společnost vzniká podle zákona prostřednictvím písemné smlouvy nebo zakládací listinou, zápisem do obchodního (nebo jiného) rejstříku a zaniká výmazem z této evidence.

Obchodní společnosti se dělí na osobní a kapitálové. Podstatou osobní obchodní společnosti je, jak už vyplývá z názvu, osobní účast společníků na podnikání, u kapitálové společnosti je podmínkou majetková účast společníků (například vlastnictví akcií u akciové společnosti).