7 fotek 
!Rozhovor!David Drábek se bezpochyby řadí mezi nejznámější tuzemské soudobé dramatiky. Svým hrám vdechuje život jako umělecký šéf a režisér na prknech Klicperova divadla. Drábkovy hry jsou oblíbené především díky typické palčivosti, aktuálnosti a sarkastičnosti.
Kdybyste byl zvíře, jaké by to bylo a proč?
Vydra, nebo lev. Vydra, protože neustále plave, potápí se, jí ryby a je rozkošnická. Lev, protože je král zvířat, a já mám nějaké mesiášské sklony. Jako dítě jsem se vždy cítil velmi feudální, nosil jsem dokonce i prsten. Tomu ten lev nejlíp odpovídá. Je to samozřejmě smutné, ale je to pravda. (smích)
David Drábek (*1970)
- český dramatik a režisér, umělecký šéf Klicperova divadla v Hradci Králové
- absolvent Univerzity Palackého v Olomouci – obor filmová a divadelní věda
- několikrát oceněn Cenou Alfréda Radoka (Jana z Parku, Akvabely, Náměstí bratří Mašínů, Jedlíci čokolády)
- tvůrce více jak dvaceti divadelních a dvou rozhlasových her
Uvádíte premiéru své hry Koule, která byla velmi propírána médii. Co se vám honí hlavou?
Už před premiérou jsme si mysleli, že to nějakou obžalobu vzbudí. Teď už jsme si téměř jisti, že to bude na kriminál. (smích)
Dostane Helena Fibingerová nějaké VIP lístky na Kouli?
Nedostane. Nepřihlásila se o ně. A nepozval jsem ji. Kdyby se přihlásila Jarmila Kratochvílová, tak jí lístek seženu.
Ve svých hrách se hodně opíráte do české povahy. Jaké jsou podle vás tři základní vlastnosti každého pravého Čecha?
Ponožky v sandálech, sport a takový militantní ateismus až do chvíle, kdy jsme nemocní.
Přemýšlel jste někdy o emigraci do jiné země?
Nepřemýšlel, protože akorát přišla revoluce, když jsem byl v prváku na vysoké škole. Našel jsem tam svoje nejlepší kamarády. Byli jsme takoví revoluční romantikové a vzali jsme tu havlovskou tezi za svou osobní. Takže jsem vzal za to, že tahle země je moje a že za ni mám díl odpovědnosti. A mám to tak dodnes.
Navíc tu mám rodinu, to bylo vždycky to nejsilnější pojítko. A samozřejmě pracuji s češtinou. Ve chvíli, kdy přejdete do jiného jazyka, tak vám inteligenční kvocient spadne o 20 stupňů. A to se mi nechce. Nicméně ve chvíli, kdyby vyhráli volby komunisti nebo dělnická strana, tak bych to asi zvažoval.
David Drábek se svými hradeckými čokoládovými múzami
V Bratislavě jste režíroval hru Čajka. Jak se vám na Slovensku pracovalo?
Pracovalo se mi výborně. Herci Slovenského národního divadla jsou profíci v tom, že se v textu už od začátku orientují, bezmála ho umí dopředu, a práce s jazykem je tam na vysoké úrovni.
V Hradci Králové se koná každoročně mezinárodní festival Divadlo evropských regionů. Jak byste na něj nalákal náhodného kolemjdoucího?
Kdo nemá peníze na cestu do Mnichova za Bierfestem, tak ať přijede do Hradce.
Recenzujeme: Drábkova Figarova svatba postavila diváky na nohy
Rivalita Hradec Králové – Pardubice. Realita, nebo fáma?
Příjemná fáma pro chvíle únavy a přetaženosti. Je tu veliký rozdíl v nabídce a ve způsobu práce. Nemíním ten pardubický hodnotit, na to znám moc málo inscenací.
Co lze od Klicperova divadla očekávat v nové sezóně 2012/13?
Každá inscenace z šesti bude zážitek. Já začínám Richardem III., potom dělá Šimon Saban Sexmisi – podle toho slavného polského filmu. Dan Špinar Havlovu Žebráckou operu, Jan Frič Krysaře. Já dělám Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, což je moje nejoblíbenější česká hra. A na závěr bude muzikál Marilyn Radka Balaše s hudbou Ondřeje Brouska.
Figarova svatba podle Davida Drábka
Klicperovo divadlo vyhlásilo konkurz na nové herce. Proč?
Protože stárneme a potřebujeme mladíčky. Něco jako Romea a Julii. Už je blbé, aby se Honzík Sklenář a Pavlínka Štorková tvářili, že jim je dvacet. Prostě mají už nárok na to, aby jim bylo třicet.
Doplňte větu: Kdybych byl žena…
… chtěl bych mě za muže. (smích)
Už 5 let jste hrdým otcem. Vedete svou dceru v divadelních šlépějích rodičů?
Chtě nechtě. Byl bych velmi nerad, kdyby byla herečka. Nicméně je to věc, které člověk nemůže zabránit. Byl bych rád, kdyby se živila „poctivě“, protože herectví je jedna z nejtěžších profesí, co znám. Kdyby se už pro to rozhodla, tak bych jí přál, aby byla talentovaná a šikovná. Být totiž špatný herec, ještě k tomu v zemi, která není příliš divadelní, to už je skutečně řehole.
Nepřehlédněte: Jedlíci čokolády oslnily Prahu. Tomicová září v komedii roku
Co byste z dcery chtěl jiného, kdyby se nevěnovala divadlu?
Já bych byl rád, kdyby to byl sebevědomý a svéhlavý člověk. V tom lepším slova smyslu. Aby byla samostatná osobnost a uměla se radovat ze života. Ať si zvolí cokoliv. Já budu šťastný, když ona bude spokojená.
Budete jednou vůči láskám svojí dcery benevolentním otcem?
Ne. Myslím, že to bude velké utrpení. Ale možná už v té době budu mít natolik velké problémy se svojí prostatou, že tohle už nebudu ani pobírat. (smích)
David Drábek se svými mrtvolami
Uveďte 3 důvody, proč jste se stal umělcem, potažmo režisérem a dramatikem.
První byl zřejmý – začaly na to zabírat ženské. Dále bavičský syndrom. Je skvělé, když můžete rozesmívat lidi. A potom je to povinnost. Když je trochu patrné, že určitý talent máte, pak vůči němu má člověk odpovědnost. No a hlavně moc jiných věcí neumím.
Nestudoval jste DAMU. Nevýhoda, nebo přednost?
Je mi to úplně ukradené. Nevím, co to je studovat DAMU, protože jsem ji nestudoval. Možná jsem se některé věci musel učit sám, metodou pokus omyl. Díky tomu jsem si vytvořil velmi osobitý styl. My jsme s Darkem Králem od začátku pyšní na to, že jsme si vypracovali všechno totálně od píky. Už to bude dvacet let.
Darek Král (*1971)
- hudební skladatel a hráč na klávesové nástroje
- autor hudby k většině Drábkových her
- spoluzakladatel (s Davidem Drábkem) divadelního Studia Hořící žirafy v Olomouci
- autor českého hudebního projektu Maya
Kdybyste měl vymyslet reklamní slogan pod fotku Darka Krále, jaký by to byl?
Někteří z nich přežili. To bylo v Jurském parku. Anebo lůj pro sýkorky. (smích) To je samozřejmě výstražná reklama. Něco jako od ministerstva zdravotnictví, akorát tohle by asi bylo varování od ministra kultury. (smích)
Křest knihy Aby se Čechům ovary zachvěly
Kritika vaší tvorby – čí názor berete nejvíc v potaz?
Samozřejmě svých nejbližších. Rodiny, pro kterou to hlavně dělám, svých nejbližších známých, Darka. Na tom mi asi nejvíc záleží. Pak jsem samozřejmě rád, když lidi, se kterými jsem spolupracoval, jsou spokojeni.
A kritici?
S kritiky je to zvláštní. Některé dílčí kritiky mi přišly pádné a dobré. Něco od Vladimíra Justa, Marie Reslové, Jany Machalické, Petra Marečka. Jsou okamžiky, kdy jsou inspirativní.
Konec světa. Bude, nebo ne?
Záleží podle hypotéky. Kdyby měl být, tak bych do ní hned šel. (smích) Nicméně přišlo by mi to jako hrozná škoda, kdyby byl. Ale spíš si myslím, že téhle euroamerické civilizaci hrozí nějaká malá smrt. Bude se muset zřejmě začít otáčet maličko jinak.
