2 fotky 
Mel Gibson toho v posledních letech moc nenahrál. Stihl si sice pohrát s bobrem Jodie Foster, pak se ale projevil jako antisemita a ještě se k tomu ostře opřel v peprném telefonátu do své přítelkyně. Hollywood ho zatratil. On se ale jen tak nedal a vyjel si na pěkné letní prázdniny do mexického lágru.
Dva klauni si to v rozvrzaném auťáku štrádují poblíž mexických hranic, v zádech mají smečku rozzuřených policajtů. Únik jim tak trochu nevyjde, jeden z nich odejde do věčných lovišť a druhý zase do zatraceně drsného mexického vězení, kde lišky nedávají dobrou, ale špatnou noc. Umí si však poradit, je to přece Mel Gibson. Občas něco ukradne, jindy zase někomu polechtá vaz, nikdy ale nezapomene dodat nějakou suchou hlášku.
Vězeňské filmy byly a vždy budou v kurzu. Už kdysi dávno slavil úspěch Steve McQueen, když ve Velkém útěku předváděl šílené kousky na motorce. Moderní trendy směřují k tak trochu jinému pojetí, do kterého se bezchybně trefil potetovaný Michael Scofield v seriálovém Útěku z vězení. Jmenovat oslavované Vykoupení z věznice Shawshank je pak jen pomyslným nošením filmového dříví do lesa.
První minuty snímku dráždí filmové chuťové buňky neskutečným způsobem. Tak čistokrevně geniální plivání krve ve zpomaleném záběru už tu zatraceně dlouho nebylo. Člověk by čekal nekončící stylovou podívanou tak trochu ve stylu Guye Ritchieho. Minuty ale plynou a s nimi se začínají na povrch dostávat i vážnější podtóny.
Gibson ve filmu pozná, jaké to je být členem menšiny. Zdroj: distributor filmu
A s nimi i menší problémy. Gibson je sympaťák a ustojí téměř všechno, samotnému filmu ale vážnější ladění příliš nesvědčí. Přeci jen zápletka o transplantaci orgánů ve vězeňském prostředí plná extrémně stylizovaných postaviček upjaté pojetí zvládnout nemůže.
Pastva pro oči a uši
Samotné interiéry a exteriéry vězení ale zachrání leccos a můžou být i slušnou omluvou pro stylovou nevyváženost. Přeci jen se jedná o extrémní prostředí, ve kterém lidé nemusejí reagovat tak, jak jsme zvyklí.
Samotná forma je ale čistokrevnou stylovou pastvou pro oči a uši. Upocené prostory vězení v jeden moment působí odporným dojmem, stačí jen decentní hrátky s kamerovými filtry a o sekundu později jsou čistokrevným vizuálně opulentním prvkem. Když vám do toho všeho brnká vytříbený hudební podklad od Antonia Pinta, nestačíte svou čelist sbírat z podlahy kina.
[youtube_660]ZjQqqtU34rU[/youtube_660]
Slovutného hollywoodského vyvrhele a svého času také hvězdu s přehledem strká do kapsy jeho nezletilý kumpán, se kterým se ve vězení zkamarádí. Je mu odhadem deset, jenže hulí, mlátí lidi a obecně působí jako ostřílený mafiánský boss. To by svádělo k šílenému přehrávání a sklonům k trapnosti, na nic podobného ale ani na okamžik nedojde.
Gibson sbírá kladné body
Trochu mimoděk ale hraje režisér Adrian Grunberg na nostalgickou notu. Obsazením Gibsona už v prvopočátku zasáhne filmové fanoušky přesně do citlivých míst. Gibson totiž patří do úzké skupiny herců sympaťáků, jehož fanoušci snad nikdy nezapomenou na šaškování ve Smrtonosných zbraních nebo ambicióznějším Statečném srdci. Když si poprvé sundá klaunskou masku, přiblblému úsměvu na vašem obličeji se jednoduše neubráníte.
Když už něco začne povážlivě skřípat, lze to zapsat na vrub pokročilejším fázím filmu v kombinaci s očividně decentnějším rozpočtem. Závěrečné akční inferno je jak svou délkou, tak intenzitou slabým vyvrcholením jinak solidní podívané.
Tak, pánové, a za chvíli vás všechny zabiju…
Moje letní prázdniny jsou i přes dílčí nedostatky svěží podívanou, která sice neaspiruje na přední pozice žánru, podobný film ale v posledních letech chyběl. Přičtěte si nechybujícího Gibsona a stylovou režii a vyjde vám jeden z feel good filmů letočního roku, a to není vůbec málo.
Moje letní prázdniny (Get the Gringo)
Akční / Drama
USA, 2012, 95 minRežie: Adrian Grunberg
Hrají: Mel Gibson, Peter Stormare, Dean Norris, Bob Gunton, Kevin Hernandez, Scott Cohen, Patrick Bauchau, Stephanie Lemelin, Gustavo Sánchez Parra, Daniel Giménez Cacho, Jesús Ochoa, Dolores HerediaHodnocení: 4****
