RECENZE: jOBS. Zakladatel Applu byl pro filmaře příliš velké sousto

Nakousnuté jablko se stalo rozpoznatelným znakem po téměř celém světě. Jméno Steva Jobse však před dvěma roky plnilo novinové stránky z jiného důvodu. Technologický mág zemřel na rakovinu. Nečekali jsme dlouho a už se v kinech objevil film o jeho životě a práci.

Filmové životopisy mají své kouzlo, jinak by se lidé dívali jen na dokumenty. Ukazují známé osobnosti v nejvypjatějších situacích a tak trochu je divákům přibližují. Když jde o fanoušky, najdou si u herců známá gesta či posunky, jejichž rozpoznání jim lehce polechtá ego. Pokud danou osobnost divák nezná, má po zhlédnutí dobrý pocit, že se něco dozvěděl. Jenže jOBS plandá někdy mezi tím.

Je nutné si připustit, ať už patříte k obdivovatelům Steva Jobse, nebo naopak odpůrcům, že jeho život byl bohatý. Měl v něm několik momentů, které byly zásadní ať už pro svět filmu, hudby, nebo celkově jako další krok v chápání technologií. Tvůrcům, kteří se po jeho smrti rozhodli tento bohatý život zfilmovat, tak zbyly dvě možnosti, které by pravděpodobně dopadly na výbornou.

Místo jednoho období se snaží obsáhnout vše

Mohli se vrhnout na několikadílnou sérii, případně dokumentární cyklus, který by Jobsův život pojal jako celek. Pokud by trvali na celovečerním filmu, mohli se inspirovat notně dlouhým, ale výborným dokumentem Marley od Kevina Macdonalda. A nebo to mohli udělat po vzoru kolegů, kteří natočili vydařené snímky Lincoln, Králova řeč nebo třeba Nowhere Boy. Všechny pojednávají o slavných lidech, ale věnují se jen určitému úseku jejich života, na němž ilustrují celou osobnost.

Podoba by byla, charisma ale chybí. Zdroj: Bontonfilm
Podoba by byla, charisma ale chybí. Zdroj: Bontonfilm

Jenže tvůrci jOBSe se rozhodli pro zlatou střední cestu, v tomto případě však spíše z kočičího zlata. Snímek poslepovali z několika zásadních událostí, které ve výsledku nepřirozeně navazují, a v určitých momentech divák absolutně nechápe jednání některých postav včetně té hlavní, protože její jednání nemá na čem stavět.

Například pravá ruka hlavního hrdiny Steve Wozniak ve vypjatou chvíli přichází do Jobsovy kanceláře a vysvětluje mu, že odchází z Applu – že toho má už dost. Jenže divák dosud viděl, že dost toho má leda Jobs nebo vedení firmy, Wozniak x minut nebyl na plátně. Podobně hlavní hrdina odkazuje na Indii, když se pohádá s kamarádem ze studií Danielem Kottkem. Jenže divák na začátku viděl Indii jen na pár sekund, snímek vynechal vše, co se v ní Jobs přiučil, a tak zmínění této jeho cesty opět nemá živnou půdu, je to jen obyčejné plácnutí.

Vše končí iPodem

Snímek začíná na vysoké škole, kterou Jobs navštěvoval dost jinak než ostatní (vybíral si jen určité předměty a nebyl oficiálně studentem). Exkurze jeho životem pokračuje přes začátky osobních počítačů a Applu, spory uvnitř firmy, Jobsův odchod a posléze i jeho návrat. Vše končí uvedením novinky iPod na trh.

[flowplayer src=’https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2013/08/Jobs-Official-Trailer-1-2013-Ashton-Kutcher-Movie-HD.mp4′ width=640 height=355 splash=’https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2013/08/JOBS_5.jpg’]

Jak je vidět, tvůrci vynechali nejmodernější dobu, a přesto do dvou hodin nedokázali nacpat vše. Například Pixar, což by člověk od filmařů očekával, že nevynechají – ani zmínka. Máte tak pocit, že nesledujete životopisný film o Jobsovi, ale něco jako Začátky Applu, případně Hormonální výkyvy divného chlápka. Upřímně, zachytit tak stroze něčí emoce ve stylu „jde mu to, teď je naštvaný, nejde mu to, našel inspiraci, jde mu to, teď je naštvaný…“, to chce opravdu talent.

Spolu s těmito náladami a pronášením nejrůznějších mouder na úrovni náborových videí do McDonalds člověk, co se příliš o Jobse nezajímá, dostane pocit, že to vše musí být snad vymyšlené. Nebudu zastírat, že nepatřím mezi jablíčkáře, a tak se mi několikrát na mysl vkradla otázka, jestli Steve Jobs opravdu byl takový a takto se choval. Snímek, který nám měl přiblížit známou osobnost, naopak vzbudil pochyby, jestli byl vůbec věrný, co se tohoto přibližování týče.

Ono totiž nestačí, když Ashton Kutcher, který ztvárnil hlavní roli, chodí shrbeně po budově Applu, má před sebou spojené ruce a na závěr si nasadí černý rolák. Nedá se mu upřít celkem věrná podoba, ovšem jen zevnějšku. Kutcher, i když se očividně hodně snaží, postrádá charisma, díky němuž by se dalo uvěřit, že jeden člověk tohle vše vykonal.

Očima Pavlíny Nouzové:

Bohužel jde o jeden z případů, kdy natočit hraný film byl očividně velice špatný nápad. Vytvořit podobný slepenec, který by byl vydařený, se povede jen výjimkám (například Davidu Fincherovi a jeho The Social Network), a tak možná nebylo od věci sáhnout spíše po dokumentu a neohlížet se na tržby. Výsledek je totiž nepřesvědčivý, nepřirozený, bez výraznějšího přínosu. Herci se sice snaží (zvlášť ti vedlejší) a hudba podezřele připomínající Thomase Newmana film efektně doplňuje, ale to je tak vše. Velké haló kolem životopisu o Stevu Jobsovi se nenaplnilo.

Hodnocení: 40 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Pavlína Nouzová
Narozena v roce 1989 v Praze, absolventka Žurnalistiky na FSV UK a studující Mediální studia na téže škole. Od roku 2009 píše na TOPZINE.cz, do konce roku 2012 fungovala i jako editorka rubriky Film a TV a zástupkyně šéfredaktora. Stále ale pokračuje ve svém recenzentském snažení.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*