RECENZE: Deadline hledá smysl. Tomáš Klus na scéně Ypsilonky šňupe kokain

FOTO: Deadline, Studio Ypsion

FOTO: Deadline, Studio YpsionPrvním, čím Deadline upoutá, je jméno Tomáše Kluse. Na druhý dojem inscenace Studia Ypsion skrývá mnohem hlubší smysl. Jenom ho musíte ve změti obrazů a odboček najít. Dohled nad veškerým děním držel mladý ale zkušený režisér Braňo Holiček.

FOTO: Deadline, Studio Ypsion
Tomáš Klus si jako Ariel sem tam lupne jednu lajnu koksu. Zdroj: Studio Ypsilon

Šest postav v jednom bytě. Sešli se na firemním večírku, ale ten připomíná odpolední sezení v psychiatrické léčebně. Skupinku připomínající bandu ujetých bláznů, nikoliv vrcholných manažerů firmy koordinuje Anna (Renata Rychlá). Stojí uprostřed celého dění a tahá za nitky osudů postav v ten jediný večer. Do poslední minuty spřádá sítě zla, do kterých se nakonec chytí všichni zúčastnění. To Anna jako psychiatr na sezení drží otěže průběhu večera pevně v rukou.

Čtěte také: Co připravují pražská divadla na prosinec?

Po zmatečném začátku, kdy inscenace divákovi naznačuje, že nepůjde o klasiku, se všechny postavy postupně představují. Některá tajemství zůstávají skryta pod povrchem a vyplouvají na povrch v průběhu inscenace. V šesti postavách se okamžitě zorientujete, protože každá má výrazné rysy.

[youtube_660]_Qqi8Cs1BVs[/youtube_660]

Dějovou linii i jednotlivé rysy postav si diváci skládají sami z jednotlivých obrazů, které se navíc hrají přeházeně. Deadline šmrncnulo absurdno, nikoliv v dialozích, ale v rozházené dějové linii. Jednotlivé obrazy můžete vidět jako individuality, ale větší zážitek získá ten divák, který si dadaistické puzzle dokáže poskládat v jeden velký obraz.

Očima Evy Síčové: Roztříštěné představení, které si v hlavě musí divák dávat dohromady jako virtuální puzzle, má úžasnou moc nepřipustit, abyste ztratili pozornost. Braňo Holiček se dle mého vyžívá v přenášení filmových režijních triků na jeviště. Považuji jeho režii za inovativní a díky tomu, že se mu to daří, navíc velmi umělecky zdařilou. Až na trochu za vlasy přitažený konec, který by si zasloužil lepší nápad, se mi brainstormingová groteska velmi líbila.

Především vykreslení charakterů považuji za to, co by vás mělo na představení přilákat. A i přesto, že nepatřím mezi fanatické milovnice (a že byly přítomny) Tomáše Kluse, musím objektivně uznat, že herecké vlohy vedle těch pěveckých má.

Hodnocení: 70 %

Inscenace balancuje mezi absurdním a reálným světem. Z každého uždibuje kousek, ale ani do jednoho se nezakousne pořádně. Deadlineu chybí odvaha přidat více absurdních prvků, nebo se naopak držet pevnýma nohama při zemi. Takhle poletuje někde mezi dvěma světy.

Postavu Ariela, jako ta mořská panna, ale chlap, ztvárnil Tomáš Klus. Známý zpěvák a čerstvý držitel Slavíka dokázal, že mu herecká prkna nejsou cizí. Převýšil o několik tříd ostatní. Hodný chlapec s milým úsměvem se proměnil v hyperaktivního feťáka. Kde končí skutečný Klus a začíná postava Ariela, nikdo nepoznal. Klus s Jiřím Kučerovským se navíc podíleli na hudbě k inscenaci a složili texty k písním.

FOTO: Deadline, Studio Ypsion
Anna (v pozadí) dohlíží vždy a na všechny

Andrej Polák, kterého možná znáte jako moderátora české hudební stanice, využil jazykové dovednosti, a to češtinu, slovenštinu i francouzštinu. Přestože legračním přízvukem připomínal Michella ze seriálu Gilmorova děvčata, dokázal postavě Norberta vtisknout i vážnou tvář, zvlášť v momentě ztráty autority.

Jakub Slach věrohodně vymodeloval Tomíka, chorobného nadšence pro všechny existující druhy papíru. Slachova introvertní role člověka, který velmi dlouho neměl poměr se ženou, patří k náročným právě kvůli zvláštní úchylce na papír. Monika chce vyměnit informace od Tomíka za sex.

FOTO: Deadline, Studio Ypsion
Kdo si hraje, nezlobí

Monika, jediná postava na první pohled normální, stejně jako ostatní něco skrývá. Vyklube se z ní mrcha, která se nezastaví před ničím. Až Anna jí sebere manévrovací prostor. Barbora Vyskočilová si chladnou vypočítavost vzala k srdci a díky tomu patřila k nenáviděným postavám.

Nápad přeházených obrazů se jeví jako zajímavý. Mladý ale zkušený režisér Braňo Holiček (Masakr v Paříži, Hrubá nemravnost, Googling & Fucking) jej nedokázal dotáhnout pevnou rukou. Přesně vymezené charaktery udržují linii inscenace, jinak by se sesypala jako domeček z karet.

Deadline

Studio Ypsilon

Autor: Braňo Holiček a kolektiv

Režie: Braňo Holiček

Hrají: Renata Rychlá, Barbora Vyskočilová, Tomáš Klus, Andrej Polák, Daniel Šváb, Jakub Slach a Petr Hojer

Hodnocení: 60 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Anna Kottová
Narodila se jako revoluční dítě v listopadu roku 1989. Chodila na čtyřleté Gymnázium Na Zatlance. I díky tomu se dostala na vymodlenou žurnalistiku a poté na mediální studia na FSV UK v Praze. Do redakce TOPZINE.cz nastoupila v podzimním měsíci listopadu léta Páně 2010. Píše pro rubriku divadlo především recenze a rozhovory. Od května 2011 působila jako zástupkyně editorky a od listopadu 2011 vedla divadelní rubriku. Od června 2013 se vrátila zpět na redaktorskou pozici, protože miluje psaní. Jakékoli pochvalné komentáře i ostrou kritiku můžete zasílat na: anna.kottova@topzine.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*