×
TOPZINE.cz

RECENZE: 2 dny v New Yorku. Woody Allen v sukni je afektovaná pipka

Kuk na strejdu z Francie. Zdroj: distributor filmu

Je brýlatá, huba jí jede jak Martinu Scorsesemu a myslí si o sobě, že je ta největší intelektuálka na světě. Popis sedí jak na hlavní hrdinku filmu, tak na jeho strůjkyni. Julie Delpy si už odmakala 2 dny v Paříži, její nová štace v New Yorku jede v zajetých kolejích, jen je o něco málo snesitelnější i pro Nefrancouze.

[album: |Width=660]

V prvním díle afektovaná Marion randila se svým přítelem a představovala mu krásy své domovské Paříže stejně tak jako do posledního člena ujetou famílii. Mysleli si, že jim to vydrží, ale nestalo se. Upíchli si děcko a rozešli se. Fousatého sympaťáka vystřídal v její ložnici hubený černoch s tváří Chrise Rocka. Jejich vegetění v New Yorku jim naruší až návštěva staré známé potrhlé rodiny hlavní hrdinky. Všem je jasné, že to bude zátěžová zkouška pro jejich vztah.

Rodačka z Paříže Julie Delpy pochází z čistokrevně herecké rodiny. Její tvář si nejvíce pamatujeme z dvojice strhujících romantických filmů Před úsvitem a Před soumrakem, kde spojila síly s hereckým kolegou Ethanem Hawkem a uznávaným režisérem Richardem Linklaterem. Objevila se také ve snímku Zlomené květiny krále nezávislých filmů Jima Jarmusche.

Už pařížská štace stála a padala na tom, jak moc si oblíbíte výstřední, ukecané a podle měřítek obyčejného člověka nereálné hlavní charaktery. Mužská polovina sice z dění zmizela, naše milá Marion ale sama zvládne lecos. Opět ze sebe sype v jednom velkém nikdy nekončícím vodopádu slov intelektuální moudra, popřípadě otevřeně debatuje o sexu. A myslí si, že je to cool. Bohužel se ukrutně mýlí. Její nekončící afektovanost se jednoduše nedá snést.

Kuk na strejdu z Francie. Zdroj: distributor filmu

Paradoxně je tak absolutní autorský vklad Julie Delpy na škodu. Je sice hezké, že zvládá režii, scenáristiku a ještě si k filmu zkomponuje hudbu, k čemu ale taková renesanční duše je, když samotné základní smýšlení autorky drásá nervy většiny příčetných diváků? Snad by bylo lepší, kdyby si talentovaná filmařka nekladla příliš velké cíle a spokojila se jen s jedním řemeslem. A už vůbec by se neměla stylizovat do Woodyho Allena v sukni.

Očima Lucie Šimůnkové: Největší filmový paradox říká: Francouzi jsou zábavní, sex je zábavný, komedie jsou zábavné, a přesto ŽÁDNÉ francouzské komedie o sexu nejsou zábavné. 2 dny v New Yorku jsou toho důkazem. Základní premisa snímků, tři Francouzi na návštěvě v USA, je nedostačující, postavy jsou otravné a dobrý vtip téměř žádný. Jako vždy – smysl pro humor je velmi subjektivní záležitost. V tomto případě se film zcela minul s tím mým.

Hodnocení: 2**

Úsměv na tváři zkušeného filmového fanouška musí vyvolat zjištění, že mnohdy zatracovaný šašek Chris Rock, který si zde střihl roli nového partnera blonďatého francouzského importu, je bez problému nejsympatičtější a také nejrozumnější postavou 2 dnů v New Yorku. Tvaří v tvář oplzlému otci hlavní hrdinky a regulérně retardovanému vyhulenci, kterého si s sebou přivezla její sestra, je jediným záchytným bodem v jinak tragickém postavovém výčtu.

[youtube_660]of3kkO13kHQ[/youtube_660]

Sledování polonezávislého pokoukání je tak neustálým bojem a snahou o naladění se na zcela jinou vlnovou délku, než na kterou jsme v českých kinech zvyklí. Trpělivost se ale vyplácí, pokud duševně odumřelý konzument opusu slečny Delpy vytrvá, v poslední půlhodince se mu dostane solidní, i když stále trochu od reality odtržené podívané nabízející úsměvné i dramatičtější momenty a jedno vydařené cameo pro fajnšmekry.

Delpy se bohužel film tak trochu rozpadá pod rukama. Spíše než uceleným vyprávěním jsou 2 dny v New Yorku sledem komediálních, místy až groteskních scének, které ale zjevně mají mít šmrnc stylovosti a současnosti. Bohužel ho ale ve většině případů postrádají. Mnohokrát tak dojde na rádoby třeskutě vtipný moment, který je následován tichem na smích obecenstva. Ten ale nepřichází.

Když postavy nestojí za nic

Podobné počiny, jejichž rozpočet by stěží vystačil na týdenní nákupy průměrného milionáře, se navíc nemohou spolehnout na jakékoli vizuální taháky. Kamera prostě jen přicementovaně stojí na místě a za zvuků prostinké kytarovky sleduje to, o čem má skutečný malý nezávislý film být – dialozích a postavách.

Jó, když černoši tehdy vyhnali indiány z Ameriky…

Ty paradoxně netratí na špatných hereckých výkonech, jednoduše jsou vystaveny na nejistých základech. Zacílení na miniaturní skupinu rozverných intelektuálů je bohužel pomyslnou filmařskou ranou vedle.

Kdo si hrdiny zamiloval v prvním dílu, s novou verzí příběhu vedle rozhodně nešlápne. Pokud ale očekáváte chytrou konverzační podívanou ze života po vzoru Před soumrakem nebo New Yorku, miluji tě, budete zákonitě zklamáni. Nezávislých snímků o brýlatých podivínech se každý rok urodí mnoho a ve většině případů se mohou pyšnit výrazně vyšší koukatelností.

2 dny v New Yorku (2 Days in New York)

Komedie
USA, 2011, 91 min

Režie: Julie Delpy
Hrají: Chris Rock, Julie Delpy, Dylan Baker, Malinda Williams, Emily Wagner, Albert Delpy, Alex Manette, Alexia Landeau, Alexandre Nahon

Hodnocení: 3***

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..