Literární mystifikace. Kdo skutečně napsal Babičku od Boženy Němcové?

FOTO: Rozhodování loutky
Podle čeho si vybrat? Toť otázka. Zdroj: sxc.hu

Za literárními díly se často skrývají záhady a tajemství. Kdo byla ve skutečnosti Marie Čacká? Je Božena Němcová opravdu autorkou Babičky? A jaké tajemství skrývá F. L. Čelakovský? Odhalte záhady a tajemství literatury.

FOTO: Rozhodování loutky
Literární mystifikace. Odhalte záhady a tajemství slavných spisovatelů. Zdroj: sxc.hu

Literární mystifikace má u nás dlouhou tradici. Už obrozenecká kultura vytvářela řadu mýtů ve snaze zlepšit povědomí o české kulturní a literární minulosti. Roku 1816 Josef Linda objevil tzv. Píseň vyšehradskou, o rok později byl objeven Rukopis královédvorský, který měl pocházet ze 13. století. V roce 1818 byl nalezen Rukopis Zelenohorský. Za jejich pravděpodobné autory jsou považováni Václav Hanka a Josef Linda.

Václav Hanka (1791–1861) byl český spisovatel, lingvista, vysokoškolský pedagog a knihovník Vlasteneckého muzea.

Josef Linda (1789–1834) byl český dramatik, básník, prozaik, působil jako novinář, například byl redaktorem Pražských novin.

Podle Vladimíra Macury chtěla generace českých vlastenců na počátku 19. století co nejrychleji vytvořit bohatě rozvinutou českou kulturu a mystifikace byla jedinou možnou cestou. Postupně docházelo k dotváření české kulturní minulosti. Podle Macury byly podvrhy motivovány snahou pozvednout českou kulturu jako historický celek, mystifikace zde není klamem v mravním slova smyslu, ale je součástí budování českého ideálu.

Doba národního obrození

V 1. polovině 19. století byly ženy pojímány zejména jako hospodyně, manželky a vychovatelky. Muži v ženách viděli vychovatelky nové generace českých vlastenců. Bylo tedy důležité, aby dobře znaly mateřštinu a zajímaly se o českou kulturu. Vlastenci toužili po ženské osobnosti, která bude odpovídat dobovým představám. Velmi jim záleželo na tom, aby se v Čechách zrodila talentovaná básnířka. Spisovatelé a redaktoři časopisů si začali vypomáhat mystifikacemi.

V roce 1820 vyšla v Dobroslavu báseň M. D. Rettigové nazvaná Jablíčka. Autorem byl však její manžel Jan Alois Sudiprav Rettig, protože Magdalena měla ještě v té době problémy s češtinou. Mystifikace se dopustil redaktor Dobroslavu Josef Liboslav Ziegler, který báseň uvedl pod jménem Rettigové. Sama Rettigová v korespondenci vše uvedla na pravou míru.

Roku 1824 zadal František Ladislav Čelakovský do tisku sbírku básní Selanky Žofie Huberové, rozené Jandové, ale po prozrazení tajemství, že básnířka vlastně neexistuje, si vyžádal rukopis zpět. Čtyři básně vyšly v Časopise Českého Muzea r. 1829, dvě byly vydány v Čelakovského Sebraných spisech (1876), tři zbývající nejsou dosud známy. Ve 20. letech 19. století tak Ladislav Čelakovský vytvořil první českou básnířku – fiktivní Žofii Jandovou. Pod jejím jménem vytiskl v letech 1821 až 1823 několik básní v Čechoslavu a Dobroslavu. Až do roku 1824 to Čelakovský tajil dokonce i před svým blízkým přítelem Kamarýtem.

Kdo napsal Babičku?

Mystifikacemi je opředena také spisovatelka Božena Němcová. Podle všeho psal za Němcovou její první básně V. B. Nebeský. Dále jí vypomáhal lékař Jan Josef Čejka či redaktor humoristických Rachejtlí Václav Čeněk Bendl Stránický. Objevují se také spekulace o tom, zda je Božena Němcová skutečně autorkou Babičky. O v roce 1992 vyšla beletristická kniha brněnské spisovatelky Ivy Kotrlé nazvaná Athény z hlíny. Hanácký spisovatel, v knize uvedený jako Anonymus, je zastáncem názoru, že i Babičku napsal za Němcovou V. B. Nebeský.

Anonymus uvádí, že někteří současníci Němcové věděli, že je skutečným autorem děl, jinak by ho nenechali pohřbít na vyšehradském Slavíně. Jako jeden z argumentů dále uvedl, že Hellich portrétoval Němcovou jako spisovatelku už v době, kdy ještě neovládala češtinu zcela bezchybně. Literární historička Jaroslava Janáčková se také zabývala okolnostmi tvůrčího procesu Babičky. Velký vliv na tvorbu díla přičítá například Ignáci Janu Hanušovi, který Němcovou velmi podporoval v její tvorbě, veřejně se ale ke své účasti při jejím psaní nepřihlásil. Za hlavní argument pro autorství Němcové je považováno popisování skutečných prožitků z jejího dětství.

FOTO: Božena Němcová
Je Němcová skutečnou autorkou Babičky? Zdroj: wikimedia.org

Marie Čacká, vlastním jménem Františka Bohunka Pichlová, rozená Svobodová, se narodila roku 1811 do rodiny středoškolského profesora a obrozeneckého spisovatele Františka Svobody.

Aktivně působila v českých vlasteneckých kruzích. Ve třicátých letech začala uveřejňovat v časopisech básně pod pseudonymem Marie Čacká. Přispívala například do časopisů Česká včela, Květy, Věnec nebo Lumír. V příloze Věnce se objevila informace, že autorka básní žije nedaleko Prahy, na selském statku v tiché domácnosti. Byla vytvořena představa o talentované ženě z lidu. V roce 1844 se na určitou dobu odmlčela. Zájem o její dílo vzbudila fáma, že autorka záhy po vydání básní zemřela. Posléze vyšlo najevo, že zemřela až v roce 1888.

Další záhadnou postavou je autorka Slovanka. Pod tímto pseudonymem přispívala neznámá autorka do Květů. Její první dílo bylo vytištěno v posledním čísle z roku 1840 s názvem Přání na konci roku 1840. Dále psala krátké povídky a vlastenecké články. O její totožnosti kolovala řada pověstí, ale nikdo nevěděl, kdo přesně se za těmito informacemi skrývá. Příspěvky prý posílala poštou nebo je poslala po své dcerce. J. K. Tyl se dozvěděl pouze to, že je manželkou klenotníka a bydlí na Starém Městě.

Ve dvacátém století se mystifikací proslavil například Jaroslav Hašek, když předstíral pravdivost a vědeckost svých článků v časopise Svět zvířat. Veřejnost klamal také při založení Strany mírného pokroku v mezích zákona. Za nejznámější českou mystifikaci můžeme považovat Járu Cimrmana, fiktivní postavu českého genia.

Zdroj:
F. Bačkovský: Obrázky z dob našeho probuzení. Praha, 1890.
P. Kovařík: Literární mýty, záhady a aféry. 2003.
V. Macura: Znamení zrodu. České národní obrození jako kulturní typ. H & H, Jinočany, 1995.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Simona Hencová
Autorka je redaktorkou rubriky Literatura na TOPZINE.cz. Vystudovala Jazykovou a literární kulturu na UHK. Nyní studuje Kulturní dějiny na Univerzitě v Pardubicích. Mezi její záliby patří tanec a divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*