3 fotky 
Komediální příběh Pepy Tkalouna, který za žádnou cenu nechce do důchodu, pochází z dílny dua Svěrákových. Přečtěte si ty nejzábavnější hlášky z filmu.
Hlavním hrdinou české komedie od tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových je Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák), pětašedesátiletý učitel češtiny na gymnáziu. Poté, co mu už počtvrté ujedou nervy a ztrestá drzého žáka svou svéráznou metodou (vyždímá mu houbu na tabuli nad hlavou), raději školu opouští.
Tkaloun si však nedovede užívat důchodu a před strachem ze stáří rychle nachází novou práci – ke zděšení své manželky Elišky (Daniela Kolářová) se stává pražským messengerem, poslíčkem na kole. Náledí a jeden bezohledný řidič však vykonají své a rychlý posel po krkolomném pádu skončí na lůžku.
Pepa Tkaloun se ale nevzdává a myšlenku na důchod dál zavrhuje. Opatří si další, tentokrát bezpečnější zaměstnání – ve výkupu lahví v supermarketu. Od svého okénka má přehled, může si popovídat se zákazníky a hlavně se zákaznicemi. Stane se také úspěšným dohazovačem, když dá dohromady kolegu přezdívaného Mluvka (Pavel Landovský) s paní Kvardovou. Novou známost dohodí i své čerstvě rozvedené dceři Helence (Tatiana Vilhelmová).
Jediná věc, s kterou není Tkaloun tak docela spokojený, je vlastní sexuální život, který se odehrává už jen v jeho fantazii. Navíc se jeho vztah s manželkou po tokání se zákaznicemi značně ochladil. Ještě že se blíží čtyřicáté výročí jejich svatby, na kterém Pepa pro Elišku přichystá opravdu netradiční dárek…
V roli Mluvkova syna se objevil Ondřej Vetchý, kterého můžete vidět v novém českém thrilleru Vendeta.
Hlášky z filmu
(Eliška Tkalounová žehlí a při tom se dívá na telenovelu.)
Pepa Tkaloun: „Prosim tě, jak můžeš při svým vzdělání koukat na takovou blbost?“
Eliška Tkalounová: „A žehlil jsi někdy?“
Eliška Tkalounová: (na dceru Helenu) „No, ono je to daleko jednodušší, Helenko. On přesluhoval ve škole, protože mohl ve sborovně tokat s s užvaněnou Ptáčkovou v přiléhavém svetříčku. A já jsem s ní učila, takže vím, co je to za krávu.“
Ve výkupu lahví se Tkaloun osvědčí i jako příležitostný dohazovač
Eliška Tkalounová: „Co to bylo?“
Pepa Tkaloun: „Co jako?“
Eliška Tkalounová: „Jak ses tam producíroval!“
Pepa Tkaloun: „To byl vedoucí prodejny… On si myslel, že jsem invalida.“
Eliška Tkalounová: „Jen tak tě uviděl a zeptal se, jestli náhodou nejseš invalida?“
Pepa Tkaloun: „Jo!“
muž s mobilem: „Dobrý den!“
Pepa Tkaloun: „Dobrý den. Ještě se najdou vychovaný lidi. Zuby ho bolí a ještě slušně pozdraví. Nebyl to tvůj žák nebo můj?“
Eliška Tkalounová: „Nebyl! Má mobil a zdravil někoho do telefonu. A co ti tví kamarádi? Nescházej se někde, že bys s nimi šel?“
Pepa Tkaloun: „Mí kamarádi jsou buď senilní, nebo mrtví.“
ředitelka školy: „Víš, jak ti děti říkají?“
Pepa Tkaloun: „Vim, ždímák.“
Helenka: „Tati, co šílíš?“
Eliška Tkalounová: „Řekni mu, jak tomu dnešní mládež říká. Řekni mu to.“
Helenka: „No úlet.“
Na nákupy s manželkou jen z donucení
(V počítačové učebně.)
Robert Landa: (na žákyni) „Dej to do koše.“
Pepa Tkaloun: (myslí obal od sušenky) „Neslyšela jsi, Ptáčková? Okamžitě to odnes do koše.“
Robert Landa: „My tady máme trochu jiný koše, Pepo.“
Eliška Tkalounová: „Můj manžel je vážně nemocný člověk. Má slabé srdce a silnou prostatu.“
Pepa Tkaloun: „Já jsem vítací typ. To je chlap, kterej se se svou ženou rád vítá. Ovšem… Aby mohlo bejt vítání, musí bejt napřed loučení.“
Vratné lahve
Komedie
Česko/2006/99 minRežie: Jan Svěrák
Hrají: Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková
