Zhudebněná poezie. Které české básně se proslavily díky hudebníkům?

Kytara
Na kytaru se bluesman T Model Ford naučil hrát až v důchodovém věku. Foto: Eva Marková, TOPZINE.cz

Láska je jako večernice či Stříhali dohola malého chlapečka. Češi poezii příliš neholdují, některé verše ale zná zpaměti téměř každý. Které básně se vryly posluchačům do paměti díky písním?

Kytara
Zhudebněné básně se mezi posluchači těší poměrně velké oblibě. Foto: Eva Marková, TOPZINE.cz

Básně Josefa Kainara dodnes oslovují mladou generaci. Nejinak tomu bylo i v sedmdesátých letech minulého století. Josef Kainar, velký milovník hudby, tehdy přímo spolupracoval se skupinou Flamengo. V ní působil Vladimír Mišík, pro kterého se Kainarova tvorba stala velkou inspirací. V roce 1972 vyšlo díky jejich spolupráci album Kuře v hodinkách. Texty všech písní, kromě jedné jediné, napsal Kainar přímo pro hudebníky.

Josef Kainar

Vladimír Mišík později zhudebnil i řadu Kainarových starších básní. V roce 1976 spatřila světlo světa píseň Stříhali dohola malého chlapečka, nazvaná podle stejnojmenné básně. Záhy se z ní stal hit, který je slavný dodnes. O rok později, roku 1977, vyšlo album Obelisk, míněné jako pocta Josefu Kainarovi a jeho básním. Sešlo se na něm několik zajímavých osobností, mezi nimi opět Vladimír Mišík, Michal Prokop či Jiří Suchý.

Život je bílý koráb / s cukrem a vínem
lásky se nedožijem / na moři líném
Kdo má strach v podpalubí / o plachtu prasklou
Jakživ se nedoplaví / za snem a láskou
Ten nikdy nežil / Jenom spal
Ten ať mrtvý klidně dál (…)

Čas je mý kuře v hodinkách
Čas je jen zeď a černý hrách

(Píseň Kuře v hodinkách z alba Obelisk)

Kainarovy básně učarovaly i písničkáři Karlu Plíhalovi, který se je rozhodl hudebně zpracovat. Na albu Nebe počká je zhudebnil pouze za doprovodu kytary. Několik písní z alba spolu s ním nazpívala Zuzana Navarová.

Václav Hrabě

Rytmické básně Václava Hraběte rovněž podnítily mnohé muzikanty k jejich zhudebnění. Nejznámější píseň dle Hrabětovy básně je Variace na renesanční téma, kterou posluchači znají opět v podání Vladimíra Mišíka. Kromě toho vyšly na albu s názvem Etc…2 Mišíkovy kapely Etc… další tři písně s Hrabětovými texty, konkrétně Ty II a Jam Session. Na dalších albech se objevila například melancholická báseň Tma stéká do kaluží.

Hrabě inspiroval i mnoho dalších hudebníků především z oblasti folkové a rockové scény. Za zmínku stojí například báseň Náměsíčná v úderném podání kapely Budoár staré dámy.

Nebýt tu zkažená / nevíte o ničem
Tak tedy tuhle noc / jsem spala s měsícem
Byla to horečka / a nebo mámení
Dnes v noci / měsíc usnul na mém rameni

Potkala jsem ho / tak náhle jako strach
Stál na mostě / díval se do tmy dolů
Ptám se ho / „To jsi básník a nebo sebevrah?“
A on řek: / „Pojď, budem smutní spolu.“

(Píseň Náměsíčná z alba My o vlku)

Spisovatel a básník Jáchym Topol je ve světě hudby známý především jako textař kapely Psí vojáci, jejímž členem byl jeho bratr Filip Topol. Jejich spoluprací vzniklo roku 1993 album Baroko v Čechách, padesátiminutová skladba komponovaná podle Jáchymova textu. O rok později vyšlo album Sestra, které nese stejné jméno jako Topolův slavný román.

Jáchym a Josef Topolovi

Autorem většiny textů kapely je však Filip Topol, který se sám věnoval psaní poezie i prózy. K těm nejznámějším patří pronikavý text k písni Žiletky.

Když je moon v Utahu / chytáme se za hlavu
zalitý v olovu / únavou na hubu

Jedeme ve vlaku / a v podstatě furt
s peklem a andělem / než se nadějem

Žiletky na těle / žiletky v těle
žiletky ve vlasech / žiletky a jeden steh

(Píseň Žiletky z alba Národ psích vojáků)

Básně Jáchyma Topola také nazpívala zpěvačka Monika Načeva. Objevují se na dvou albech, Možnosti tu sou a Nebe je rudý, mezi nimi je například i píseň Udržuj svou ledničku plnou.

Kapela Hm…

Kapela se stručným a zvláštním názvem Hm… zhudebnila básně hned několika básníků. Jejich nezapomenutelnou adaptací je píseň s textem Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy od Antonína Sovy, která se objevila na albu Ehm… Mezi dalšími písněmi lze najít texty Jaroslava Seiferta (Píseň o lásce), Fráni Šrámka (píseň Šrámek dle básně Příběh) či Jana Nerudy (Motiv dívčí). Neméně zajímavé je i hudební podání známé Balady o očích topičových z pera Jiřího Wolkera.

“Soudruzi, dělníci elektrárenští,
divnou ženu vám mám.
Když se jí do očí podívám,
pláče a říká, že člověk jsem prokletý,
že oči mám jiné, než jsem měl před lety.
Když prý šla se mnou k oltáři,
jako dva pecny velké a krásné byly,
teď prý jak v talířku prázdném mi na tváři
po nich jen drobinky dvě zbyly.”

(Píseň Balada o očích topičových z alba Oběd)

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na slavného textaře a producenta Michala Horáčka. O svých básnických kvalitách přesvědčil již na albech Mohlo by tu být i líp či Strážce plamene.

Michal Horáček

Obrat ke klasické poetické tvorbě však učinil až v loňském roce sbírkou Český kalendář. Dvanáct básní, psaných formou villonské balady, tematicky věnoval dvanácti kalendářním měsícům. Zhudebněná verze těchto básní potěší Horáčkovy fanoušky již během letošního podzimu, kdy vyjdou na dvojalbu se stejnojmenným názvem.

První noc v novém bytě
Jak mince ošoupaná
Blýskl se v okně měsíc
Padne lev, nebo panna?

Šance je vyrovnaná
a věru jenom dvojí:
buďto se rozdělíme,
nebo nás něco spojí.

(Píseň První noc v novém bytě z alba Strážce plamene)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

1 Comment on Zhudebněná poezie. Které české básně se proslavily díky hudebníkům?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*