3 fotky 
Kytarová hudba nemá své nejšťastnější období. Svědčí o tom skutečnost, že britské rockové kapely ustupují z rádií, opouštějí velké festivaly a prodej jejich desek vytrvale klesá. Prý se z toho ale začíná pomalu vzpamatovávat, tvrdí odborníci.
Nejen na pódiích svítí „kytarovkám“ červená Foto: Marie Kozmová, TOPZINE.cz
Podle slov šéfa hudby na Radio 1 a 1Xtra George Ergatoudise se rock nepochybně drží. Zvláštní ale je, že právě tento muž je označován za vraha rockových kapel a za propagátora umělého popu. Výraznou měrou se tak podílel na odsunutí klasických britských klučinů v úzkých džínech s kytarami na vedlejší kolej.
Ergatoudis se hájí tím, že před šesti lety, kdy začal rádiu šéfovat, bylo takových kapel moc. Posluchači si stěžovali na stereotyp a chtěli něco svěžího. Proto bylo tak těžké kytarovky prosazovat.
Čtěte také: Rockových desek se prodalo nejméně za posledních 9 let
Že rocková hudba upadá, se projevilo i ve statistikách. V roce 2009 se v žebříčku sta nejprodávanějších singlů umístily pouze tři rockové kousky. Podle DJe Paula Gambacciniho se rock stává hudební historií. V současné době má rock nejnižší procento úspěšnosti od roku 2003.
Žebříčky o oblíbenosti kytarové hudby prý nevypovídají
Ergatoudis ale tvrdí, že žebříčky úplně nevypovídají o oblíbenosti kytarové hudby. Také upozorňuje na to, že rocková hudba může být chápána různě. V dnešní době je hodně kapel, které míchají rock s elektronikou. Například drum and bassoví Pendulum loni hráli na metalovém festivalu a Skrillex se letos objeví na jednom z největších metalových festivalů, Sonisphere.
[youtube_660]dU9hrd35Dsg[/youtube_660]
Možná ale na této blížící se rockové smrti něco bude. Cerne Canning, manažer kapely Franz Ferdinand a nové kytarové senzace The Vaccines, říká, že to má i své výhody. Nové kytarovky se teď mohou snadněji dostat do povědomí mainstreamu. V podstatě vyplní velkou díru na hudební scéně.
Labely kvůli stahování hudby raději sazí na osvědčená jména
Nejen rock teď ale čelí největšímu současnému problému v hudebním průmyslu – nelegálnímu stahování. Velké labely, jako jsou Warner nebo Sony Universal, raději vsadí na osvědčené skladatele a producenty. Tvární interpreti se prodávají lépe než mladé nápadité kapely.
Podívejte se také na největší české kytarové naděje
Jim Chancellor, ředitel labelu Universal Fiction, je jeden z mála, kdo se brání tomuto tuctovému trendu. K úspěchu dovedl například kapely Elbow, Snow Patrol a nováčky The Maccabees. Podle Chancellora je důležité nechat kapely nejdříve vyzrát a pak teprve vystavit tlaku veřejnosti. Mladé kapely na to často nejsou připraveny.
[youtube_660]8fs1wkwAMQc[/youtube_660]
Nezávislých kapel je sice dost, ale už není místo, kde by se prosadili. „Chybí tu velká scéna,“ říká Neil Pengelly, který organizuje festivaly Reading a Leeds a dodává: „Není tu žádný zásadní label, který by prosadil jednu velkou kapelu a kolem ní se pak mohly zviditelnit i menší kapely.“ Rocku se v posledních letech dařilo díky garážovým kapelám The Strokes nebo White Stripes v polovině 90. let a později Arctic Monkeys.
Podle Ergatoudise se rock do tří let vrátí na výsluní
Ergatoudis počítá s tím, že během tří let se na tohle strašení s koncem rocku zapomene. Historie se přece opakuje a přichází s různými inovacemi. Mladým kapelám radí: „Musí se soustředit na tři hlavní věci: Musí mít minimálně jednoho výrazného člena; být lyričtí, ale do té míry, aby to vzalo i širší publikum; a hlavně mít skvělé skladby se špetkou originality. V tom to celé vězí,“ uzavírá Ergatoudis tuto záležitost.
