×
TOPZINE.cz

Reportáž: Colours of Ostrava 2012 proběhly na kamení a mezi kapkami deště

!Fotogalerie!Rej barev už deset let odtéká a přitéká z a do průmyslového centra, které na dvě poloviny rozděluje jedna dlouhá Stodolní. Festival Colours of Ostrava 2012 nabídl ale mnohem víc než jen povinné navázání na své starší bratříčky. Divoká ZAZ, roztančení Parov Stelar, virtuózní Bobby McFerrin – všichni pod jednou průmyslovou střechou. Kde jinde tohle člověk může vidět?

[album: https://www.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/x-nej-momentu-z-colours-2012/|width=660]

Zprvu podivný tah organizátorů se ukázal býti moudrou volbou. Ti se, snad díky zákulisním tahanicím, rozhodli dění festivalu přesunout do šedí a uhelným prachem prodchnutého průmyslového areálu v Dolní oblasti Vítkovice. Barvy v názvu celého snažení se v mysli mnoha příznivců hudby téměř vytratily. Po pár sekundách strávených v novém prostředí šly ale všechny pochyby stranou. Kontrasty zafungovaly a tak trochu paradoxně předznamenaly dění dní následujících.

Člověku uvězněnému v práci se při pohledu do programu festivalu protáčely panenky, a to i včetně festivalově téměř neposkvrněné duši, kterou oplývá autor těchto řádek. Hned během zahajovacího čtvrtečního dne se totiž na místních pódiích vystřídala taková jména jako Kronos Quartet, Rufus Wainwright nebo post-rockoví bohové Mogwai. Sakrování, které následovalo po zjištění, že neuvidím vystoupení dvojice téměř nejoblíbenějších kapel, není možné uveřejnit před desátou hodinou.

Přečtěte si o strhujícím vystoupení Bobbyho McFerrina na Colours of Ostrava

No nic, hlavu vzhůru. Zástup dalších zvučných jmen, která okupovala plakáty po celé České republice dlouhé měsíce před zahájením festivalu, by měl stačit. Páteční cesta útulným žlutým vlakem s cílovou stanicí Ostrava-Stodolní dopadla dobře. Ubytování v jednom nejmenovaném zařízení, kde už mi na uvítanou chyběla jen střelba do vzduchu a oběšenci u vchodu, bohužel mělo do dokonalosti daleko. Hlavní je ale hudba, tak jaképak stěžování.

Parov Stelar Band roztančili i zmoklé publikum. Foto: Martin Tejkal, TOPZINE.cz

První kroky v areálu vzbuzovaly nekonečné nadšení. Industriálně olezlé a roztodivně pokroucené stavby už během dne vytvářely řádně hutnou atmosféru, po setmění pak za pomoci decentní světelné show navozovaly nepříjemně příjemné pocity. Pohled směrem nahoru dopadl dobře, jenom ty nohy nějak bolely. „No co, asi už stárnu,“ říkal jsem si. Svěšení hlavy a zaostření na povrch matičky země mě ale vyvedl z omylu. Štěrk velikosti dlaně kojence pro hudbou vyburcované poskakování není moc ideální. Aby toho nebylo málo, bohové deště se nechtěli nechat zahanbit. Hlavně nepropadnout depresi.

Parov Stelar očima Pavlíny Nouzové: Kam se hrabe běžné electro, tohle má v sobě i živé nástroje! Když na pódium přišla parta kolem DJe Parov Stelara, masivní dav už nějakou dobu pokřikoval, aby se Buty na vedlejší stagi vykašlali na přídavek, že o něj stejně nikdo nestojí. A pak začali. Nejprve těžké beaty, které rozvibrovaly i nohavice přiléhavých kalhot. Následně Ostravu pozdravila zpěvačka Cleo Panther, která si publikum hned omotala kolem prstu.

Vždy, když začala zpívat a vlnit se ve svých ultra krátkých kraťasech, případně když začala hrát trumpeta či saxofon, fanoušci skákali ještě o pár centimetrů výš. Zařazení hitu Catgroove na začátek se vydařilo a dav si tak nakonec vynutil přídavek, i když naproti už měla začínat další sexy zpěvačka s netradičním účesem – Janelle Monáe.

Pak už to šlo všechno ráz na ráz. Dan Bárta lámal rukama a tóny linoucí se z jeho hrdla byly mimo chápání obyčejných smrtelníků a dredatý Bobby McFerrin se zahanbit také rozhodně nenechal. Uklidnění přišlo až s performancí uskupení Anthony and the Johnsons. Geniální hlas a originální kompoziční prvky jim upřít nelze, toho povídání o ekologických problémech světa bylo ale až příliš, navíc ohoz sestávající z kusů potrhaných závěsů také není příliš velká stylovka. Když už se lamentování nad zkažeností tohoto světa nedalo vydržet, ozvalo se anglicky z publika: „Drž hubu a hraj.“ Možná příliš velká slova, bohužel ale zatraceně pravdivá.

[youtube_660]NUg7BJwhmiU[/youtube_660]

Na první den toho bylo až až, honem rychle spát. No jo, jenže ono to nějak nejde. Dvě hodiny v noci a sousedé s vyhuleným Hříšným tancem nedovolí usnout ani se špunty do uší. „Ještě že se zítra začíná až odpoledne,“ říkám si v duchu.

Čtěte více o tom, jak Alanis Morissette svým koncertem zklamala fanoušky

A zase za deště. Krátké dostaveníčko s Charlie Straight bylo jen zahřívacím kolem před jedním z vrcholů festivalu. Na pódium totiž vtrhla roztomilá Francouzka ZAZ, jako na povel rozehnala mraky a na nebi vykouzlila ukázkovou duhu. Hodinová smršť dokonalosti, komunikace s publikem, kecání hezky po česku – klobouk dolů. Alanis Morissette, která se už pod rouškou tmy zjevila na place o hodinu později, vlastně ani nestojí za řeč. Mnohem zajímavějším tématem budiž nový systém kelímků na pivo.

Zlatavý mok – tekutý chléb českého národa se totiž nově nečepoval do klasických plastových kelímků, které po vychlemtání odhodíte v dáli. Hezky za lidovou zálohu padesáti korun si pronajmete půllitr z tvrzeného plastu a taháte ho s sebou po všech čertech. Al Gore se raduje a já vlastně taky, ekologický palec nahoru je ale vyvážen sníženým komfortem při tanečním hýření. O prázdný kelímek se totiž staráte jak o vlastní dítě a ruší vás tak od hudby.

Francouzka ZAZ překonala i Alanis Morissette. Foto: Martin Tejkal, TOPZINE.cz

V poslední den festivalu, alespoň z pohledu zhýčkané novinářské skety, nebylo během odpoledních hodin o co stát. Čekalo se tedy na večer. A vyplatilo se. Na sebe navazující duo Parov Stelar a úplně poslední štace na největším pódiu, kterou dirigovala Janelle Monáe, předvedlo strhující show a zejména mladá Američanka nabídla pravděpodobně nejepičtější podívanou za celé čtyři dny hudebního hýření v Ostravě. Půl hodiny přídavku se jen tak nevidí. Perfektní zakončení podařeného festivalu. Sice propršeného, kelímkovou mánií ovlivněného, z Alanis Morissete zklamaného, přesto ale na dva palce nahoru provedeného.

Colours of Ostrava 2012

12. – 15. července

+ ZAZ, Parov Stelar, Janelle Monáe, Bobby McFerrin
+ Nádherné nové prostředí
+ Pestrá nabídka občerstvení

– Vystoupení Alanis Morissette
– Štěrkový taneční podklad
– Kelímkové fronty
– Organizátory neovlivnitelný déšť



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..