×
TOPZINE.cz

Parov Stelar rozdivočil pražskou Lucernu

!FOTOGALERIE!Po sestupu do útrob pražského Lucerna Music Baru jsem ztratil signál na mobilu. Ihned v začátcích koncertu hlavu a během další hodiny i společnost, se kterou jsem přišel. Tak to vypadá, když přijedou zahrát Parov Stelar Band.

Beate Baumgartnerová, Foto: Radek Adámek, Topzine.cz

Ale pěkně popořadě. Vše se odehrálo 10. listopadu 2010. Během toho, co jsem vystával frontu u vchodu a následně u šatny, jsem si všimnul dvou věcí: a) málokdo věkem převyšuje 30 let, b) je totálně vyprodáno. To vypadalo na vcelku slušnou párty. A taky, že byla.

Krátce před uvedeným začátkem jsem se, spolu s přáteli, přesunul k pódiu, abychom byli v tom pravém kotli. Než koncert vypuknul, uběhlo něco málo přes půl hodinky a během té doby se ve mně ozvaly zkonzumovaná piva.

Prohraný boj s přírodou

Opustit pozici jsem nemohl, neboť bych automaticky přišel o lukrativní místo u pódia, ale měchýř byl neúprosný. Proklínal jsem se, že jsem piv nevypil vícero, protože jsem nesebral odvahu k variantě kelímek. Nakonec močák vyhrál a já si musel vystát frontu na pánských záchodech. Cestou zpátky pod pódium jsem si vysloužil asi desítku úšklebků, tři strknutí a jednu herdu do žeber – upřímně jsem to čekal horší, na lidi už asi lezou Vánoce.

Pár minut po desáté to přišlo. Na pódium se doslova vřítila dlouho očekávaná electro jazzová pětice, která se pro všechny přítomné pány, během několika málo vteřin, sjednotila v jedinou osobu.

Zpěvačka Beate Baumgartnerová se stala okamžitě centrem pozornosti. A to doposud nevydala ani hlásku. Sexy ramena, perfektně tvarované nohy, bezchybně opálená kůže a šaty… Ach můj bože, ty šaty! A jako by toho nebylo málo, tak konečně začala i zpívat. Velmi podmanivý, ale zároveň nevnucující se hlas, udělal své. Myslím si, že i kdyby do mikrofonu, místo zpěvu, smrkala, byl bych v tranzu. A nejen já.

To, co následovalo, se jen velice špatně popisuje. Od začátku vysoko nasazené tempo zbrzdilo snad jen dvakrát, a to moje kondice kvitovala s velkým povděkem. Všudypřítomná vůně trávy udržovala náladu na velmi sympatické úrovni a v obecenstvu se snad nenašel nikdo, kdo by alespoň nevrtěl zadnicí.

Někteří, jako třeba slečna, která tancovala za mnou, měli natolik dobrou náladu, že projevovali své zaujetí velmi lascivním způsobem ohmatávat lidi před sebou. Po důrazném apelu se zmíněná slečna protáhla k hrazení pod pódiem a stejné úchopy praktikovala i na něm. Taková příhoda člověku přidá na sebevědomí.

Ale zpět k hudbě. Abych nekřivdil ostatním členům kapely, tak i jejich výkon byl nakažlivě energický. Zejména bych pak chtěl jmenovat saxofonistu Markuse Ecklmayra. Pokud bych si musel vypůjčit sportovní klišé, řekl bych o něm, že má dvoje plíce. Prakticky nepřetržitě foukal do svého nástroje a do toho stačil poskakovat po prknech sem a tam jako kozel.

Zbytek instrumentální části, Andreas Lettner (bicí) a Stefan Hölzl (basa), svá udělátka taky nijak nešetřil. Domnívám se, že jejich trika by na toto téma mohla vést víkendový seminář. Samotný Parov Stelar s otcovským zápalem vše dirigoval z DJského stupínku a jen dokresloval ojedinělou atmosféru.

Zleva: Stefan Hölzl a Markus Ecklmayr, Foto: Radek Adámek, Topzine.cz

Abych nevypadal příliš jednostranně zaměřený, musím si i rýpnout. Jinak výtečný koncert měl pár ošklivých pupínků, které mu ubraly na kráse. Jedním byla délka koncertu – i s dvěma přídavky skončil zhruba v půl dvanácté, což bylo na koncert taneční kapely opravdu kratičké. Druhá vada na kráse bylo zmizení dvou pohledných slečen, které mě napájely rumkolou v celém průběhu vystoupení, hned po skončení koncertu. Pokud bych to měl nějak shrnout v jediné větě, řekl bych: „Bylo to mocinky fajnoučký.“

Největšími taháky večera byly bezesporu tyto hity:

Homesick

Catgroove

Nosferatu

Night in Torino

Fleur de Lille

Chambermaid swing

[album:



1 Komentář Parov Stelar rozdivočil pražskou Lucernu

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..