×
TOPZINE.cz

RECENZE: Muzikál Quasimodo překvapil. Komerčnost odhodil v dáli

Na prkna divadla Hybernia byl v magickém datu 11. 11. 2011 uveden nový muzikál Quasimodo. V režii M. Kukučky a pod vedením choreografky J. Burkiewiczové se představili ostřílení muzikáloví herci i nováčci.

FOTO:Marketa Procházková
Esmeralda Markéta Procházková jde svému osudu vstříc se vztyčenou hlavou Zdroj: divadlo Hybernia, Tomáš Martínek

Quasimodo, podle knihy Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, je příběhem o opravdovém i zdánlivém citu, který dokáže člověka povznést, ale i zničit.

Jedná se o známý příběh krásné cikánky Esmeraldy, kterou láska k vojenskému důstojníkovi Phoebovi nakonec zahubí. Jediný člověk, který ji skutečně miluje, je znetvořený hrbáč Quasimodo, vychovaný knězem Claudiem Frollem.

Nová hudba a jiný tanec

První a snad nejdůležitější věc spjatá s muzikálem je hudba (Petr Kaláb, Jan Maxián, Jakub Prachař). V případě Quasimoda není přímo dech beroucí ani originální, ale je nová a obsahuje zajímavé motivy charakterizující jednotlivé postavy. Velmi dobře vykresluje zamýšlenou atmosféru a vytváří silný základ, ze kterého vycházejí další faktory představení.

Texty písní (Petr Kolečko) i libreto (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský, Petr Kolečko) jdou ruku v ruce s hudbou a jen stěží lze narazit na zcela primitivní rýmovačky.

FOTO: Quasimodo
Tanec (a choreografie) je představení samo o sobě

Velmi důležitou částí  je také tanec (choreografie Jana Burkiewiczová). Právě choreografie muzikálu jsou jeho silnou stránkou. Některé taneční výstupy působí čistě uměleckým (výrazovým) dojmem.

Výborně tancují také mnozí představitelé hlavních rolí, což je na české scéně poměrně ojedinělý úkaz. Doprovází je skvělá company, která nenarušuje představení tím, že by na sebe přespříliš upozorňovala, ale dotváří jakési zdání kolektivní velkoleposti tanečních čísel a jednotlivých scén.

Nepřehlédněte: První skutečný muzikál v divadle Hybernia

Velkou chválu si také zaslouží light design (Jan Polívka) i scénografie (Studio Artcore, Štěpán Kuklík, Maja Rašková). Světlo je používáno účelně a nápaditě působící s originální scénou vytváří na jevišti velmi zajímavé kompozice.

Scéna je navíc výborně uzpůsobena k tanci. Její základ je sestaven z jednoduchých tyčovitých konstrukcí a vytváří s trochou fantazie dojem prostoru chrámu, Quasimodovy zvonice nebo chrámového okolí.

Foto: Esmeralda a Quasimodo
Esmeralda a Quasimodo

Režie (Martin Kukučka) působí jako velmi dobře pospojovaný sled jednotlivých scén, tvořících fungující celek se zdáním propracované koláže. Přesto představení nedává prostor pro pochopení činů jednotlivých postav.

Není příliš znatelný vnitřní vývoj postav, důvody jejich chování a okolnosti jejich rozhodování. Je ale pravděpodobné, že by detailní vykreslení charakterů příliš zpomalilo dynymický běh představení, který je jeho velkou výhodou.

Kráska a hrbáč

Viděl jsem pouze premiérové obsazení, a tak se zaměřím na pojetí rolí jen u jedné alternace dané role.

Esmeralda Markéty Procházkové je poměrně silná osobnost s velkou sebedůvěrou, ale má své životní nejasnosti, které ji provázejí a oslabují. Markéta Procházková vdechla této roli velmi příjemnou jemnost a ženskost.

Čtěte také: Ve Vánoční koledě si zahraje Roden a Chýlková

Procházková je plná života a hýří jím kolem sebe. Její láska nepůsobí příliš hluboce a není jisté, kdy si s někým jen hraje a kdy někoho skutečně miluje. Přesto je zářnou hvězdou představení, s krásným hlasem, na kterou bude divák dlouho vzpomínat.

FOTO: Quasimodo
Láska není jen o krásné tváří. Ví to skutečně každý?

V roli Quasimoda mohli premiéroví diváci vidět osvědčeného Tomáše Trapla, který nezklamal a předvedl skvělý a komplexní muzikálový výkon. Jeho postava byla jednou z mála, kde byl znát nějaký vývoj. Navíc dokázal obecenstvo jak pobavit, tak rozesmutnět.

Marián Vojtko nezabodoval

Muž, který se Quasimoda jako malého ujal, ale nakonec sešel z boží cesty, kněz Claudius Frollo, byl ztvárněn Mariánem Vojtkem a právě tento muzikálový herec byl nejslabším článkem celého obsazení. Celou dobu představení je na jevišti přítomen Marián Vojtko a nikdy ne Claudius Frollo.

Jakýkoli vývoj postavy, a ten by měl být u Claudia snad nejvýraznější, zde naprosto chybí. Vše je odzpíváno a vyjádřeno ve stejné linii a stejnými prostředky a doprovázeno nevhodnými kýčovitými gesty plnými patosu, které Marián Vojtko používá. Navíc se ještě zdá, že naprosto ignoruje dění na jevišti a konání hereckých kolegů.

Podívejte se na rozhovor: Jan Cina si splnil sen

Jako šéf cikánské skupiny, ze které pochází Esmeralda, se představil mladý Jan Cina, pro kterého je toto první zkušenost v muzikálu takového rozměru. Své postavy se zhostil s nezanedbatelnou dávkou energie a pojal ji uvolněně a nápaditě.

V jeho podání je čitelný vývoj od bezstarostnosti až ke strachu, odhodlání a jakémusi odevzdání nad Esmeraldiným osudem. Jedná se však o pozitivní postavu, která posouvá děj a často odlehčuje atmosféru v publiku.

Foto: Jan Cina jako Špindíra
Jan Cina jako Špindíra

Ondřej Ruml ztvárnil autora knihy Victora Huga a provází celý děj.  Nápad vložit do hry autora není na české muzikálové scéně příliš častý a zde je jeho potenciál využit.

Autor v podání Rumla může odkazovat k existenci literárních postav mimo rámec vymyšleného příběhu a evokovat otázku, do jaké míry jsme my sami někým ovládané a vymyšlené postavy a do jaké míry jsme svobodné bytosti.

Chladný Phoebus

Roman Vojtek hraje roli Phoeba, mladého důstojníka, kterému Esmeralda zamotá hlavu. Vojtek vyjádřil Phoeba chladně, ale v případech, kdy je to třeba, tento štít mizí a na povrch vyvěrá vztek, bezmoc či nejistota. Jeho výkon snad nemůže nikoho zklamat.

Jeho snoubenku Lily, která se cítí být kvůli Esmeraldě zrazena, hrála Kamila Nývltová a ztvárnila ji skvěle a vhodně afektovaně. Ve správnou chvíli umí Lily prosadit svou a ví, co chce, což Kamila velmi umně odlišila od běžného Lilyina chování.

Amorky jsme nepotřebovali

Jediné skutečně záporné body u mne sbírá tento muzikál za nepovedené a naprosto zbytečné pohyblivé animace po stranách hlediště.

Kdyby skončili jejich tvůrci u statických projekcí dokreslujících atmosféru, tak by bylo vše v pořádku, ale pobíhající krysy, létající amorkové nebo vyrůstající kytičky skutečně naprosto degradují a ruinují veškerou snahu na jevišti.

FOTO:Quasimodo
Závěrečný bonus. Jestli zajít do Hybernie, tak v současné době jen na Quasimoda

Přes některé výtky je pro mě osobně muzikál Quasimodo ohromným překvapením. Nečekal jsem v Hybernii takto povedené muzikálové představení s tak dobrými výkony, choreografií, scénou i nápady.

Sice se stále jedná o komerční muzikál, ale svou komerčnost (oproti jiným zde uváděným představením) dokáže do určité míry skrýt, a to je velké umění.

Publikum tak může mít pocit, že zhlédlo něco zvláštního a ojedinělého, ačkoli to tak úplně nemusí být pravda. V divadle však přece z velké části jde o zdání a o iluzi.

Muzikál Quasimodo

Divadlo Hybernia

Režie: Martin Kukučka

Hrají: Tomáš Trapl/Csongor Kassai, Ondřej Ruml/Radúz Mácha, Jiří Korn/Marián Vojtko, Roman Vojtek/David Kraus/Tomáš Savka, Jan Cina/Petr Vančura,  Markéta Procházková/Radka Pavlovčinová

Hodnocení: 3,5****



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..