Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Love. Když Slovák řekne pyčo, nikdo se smát nebude

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

13. 1. 2012

Slovenská kinematografie se v posledních letech zvedá z popela tragických počinů a začíná nemilosrdně dotírat na evropskou extratřídu. Patří k těmto počinům také nejnovější vlaštovka od našich východních sousedů s názvem Love?

Na první pohled vzbuzuje Love jen a jen rozpaky. Vemte si už samotný název. Love znamená pro většinu lidí láska, tvůrci ale upřednostňují význam peněžní neboli chechtákový. Pryč od názvu a rychle k hlavním hrdinů. Těmi je dvojice zprvu nesympatických zlodějíčků. Jeden s dredy na hlavě, druhý s naleštěnou pleší, oba ale ne úplně spokojení se svým dosavadním životem. Naštěstí přichází do hry láska a náš milý plešatý hoch už se veze vstříc světlým zítřkům. Nebo snad ne?

Jakub Kroner natočil svůj první celovečerní film již v 18 letech. V roce 2007 exceloval ve slovenských kinech s dramatem Bratislavafilm. Podobný úspěch slaví v současnosti také jeho poslední počin Love.

Talentovaný mladý režisér Jakub Kroner naštěstí na stereotypy kašle, a namísto stylizovaného paběrkování raději jede po kolejích realismu. Když se krade ve skutečném světě, ruka scenáristy také nezasáhne, není tedy důvod, proč by tomu tak mělo být i ve filmu. Jakmile snímek byť jen na malou chvíli najede do stopy klasického dramatického oblouku, hned vzápětí uhne do zcela neočekávaných zákrut.

Dredy jsou cool, rozumíš?, Zdroj: distributor filmu

Právě příběhová nečitelnost a snaha o minimální stylizaci ústředních charakterů je jednou z hlavních deviz Love. Až by mohla být  v některých momentech salva vulgarismů čítajících nespočet zvolání pyčo, kokot a ti jeblo k smíchu. Bez jistého režijního vedení by k tomu jistě došlo, naštěstí to není případ Kronerova nového filmu.

Očima Pavlíny Nouzové: Je až neuvěřitelné, jak u filmu, u kterého podle ukázek očekáváte přepálenost a zbytečné vulgarismy, najdete upřímnost. Především ve vztahu ústředních kamarádů to vypadá, jako by Nemtuda a Gogál byli už dlouhou dobu přátelé. Jak ale dojde na momenty, kdy hlavní hrdina mluví se svou láskou a logicky se trochu přetvařuje, tato přetvářka se přetvoří až do přehrávání. Přesto jde určitě o film stojící za zhlédnutí.

Hodnocení: 3***

Za pozornost stojí také zajímavý vývoj divákova vztahu k hlavním postavám. V prvních minutách se jeví jako naprosto nesympatičtí floutci, kterým by každý přál nějaký ten rok v chládku doplněný o pravidelné sbírání mýdla ve vězeňských umývárnách. S vývojem děje ale mizí jejich jednorozměrnost a na povrch vyplouvají jemné motivace a také depresivní nezvratná osudovost.

[youtube_660]iLcbwKbOrHA[/youtube_660]

Nejen divákovi, ale i hlavním hrdinům je jasné, že jejich životní situace se stejně nikdy nezmění, a i když se v několika momentech dočkáme záblesku naděje, vždy je v zápětí překryt vlnou extrémních a notně temných situací. Film na hezký romantický večer s přítelkyní tedy pod nálepkou Love rozhodně nehledejte.

Love bez lásky

Na Jakubu Kronerovi je sympatické, že i přes svůj nízký věk netlačí do popředí technickou kvalitu a naleštěnou vizuální stránku. Důležité je pro něj srdce celého filmu – postavy a samotný příběh. To ale neznamená, že v ostatních disciplinách filmařského řemesla zaostává, právě naopak. Nebojí se experimentovat. Ať už montuje kamery přímo na herce, nebo si troufne na stylovou a adrenalinovou automobilovou honičku, vždy je z plátna cítit jasná a pevná režisérská vize.

A tu uplatňuje i v práci s hereckým osazenstvem. Českému publiku neznámá skvadra se rekrutuje hlavně ze začínajících herců. Na jejich výkonu v Love to ale není vůbec znát. Zejména Michal Nemtuda v hlavní roli ztvárnil postavu Maťa uvěřitelným způsobem, a hlavně jeho duševní přerod nepůsobí ani v nejmenším vykonstruovaně.

Tvůrčí nejistota je patrná jen v některých segmentech snímku, které postrádají dynamiku předešlého dění a působí spíše jako výplň sloužící ve prospěch celovečerní stopáže. Ani takové momenty naštěstí příliš nenudí a ve většině případů jsou vystřídány téměř strhující pasáží, díky které na  počínající nudu hned zapomenete.

Vypočítavost nebo realita?

Love bude naneštěstí muset čelit kritice v rovině možné nesprávné interpretace záměru tvůrce ze strany diváků. Řízný slovník, klipové montáže a dusavá hudba můžou totiž svádět k obvinění tvůrců z laciné vypočítavosti a snahy o zlehčení možných problémů současné mládeže. Při podrobnějším pohledu je ale více než jasné, že o vypočítavost zde vůbec nejde. Lacině efektní momenty (zdravíme Micheala Baye) v Love prostě a jednoduše nenajdeme.

Nezbývá než si v závěru zazoufat, že v České republice se dosud neobjevil takový mladý režisérský talent, jakým je pro Slovensko Jakub Kroner. Doufejme, že nám nějaký nový počin přichystá stejně starý Tomáš Řehořek (Czech Made Man) nebo překvapí zcela nová neokoukaná režisérská tvář.

Love (Lóve)

Drama / Romantický
Slovensko, 2011, 90 min

Režie: Jakub Kroner
Hrají: Michal Nemtuda, Kristína Svarinská, Jakub Gogál, Dušan Cinkota, Samuel Spišák, Zuzana Porubjaková, Roman Luknár, Ľuboš Kostelný, Viktor Horján

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Love. Když Slovák řekne pyčo, nikdo se smát nebude