RECENZE: Jako za starejch časů. Al Pacino už nemá co ztratit

Jako za starejch časů

Poslední dobou je celkem časté, že dřívější herecká esa s Oscary na kontě se objevují v hloupých komediích, které jim kazí závěr jejich kariéry. Jako za starejch časů je ale přesně ten typ filmu, jejž si herecké legendy zaslouží.

Vyprávět by mohl právě Al Pacino. Za rok 2011 si dokonce odnesl cenu pro nejhoršího herce ve vedlejší roli, když si zahrál v komedii Adama Sandlera Jack a Jill. Ztvárnil zde sám sebe, zamilovaného do Sandlera v sukni. Mnoho fanoušků Kmotra či Zjizvené tváře tehdy probrečelo balíky kapesníků. Nyní ale dostal šanci to vše napravit.

Jako za starejch časů je totiž přesně ten film, jaký si stárnoucí hvězda Pacinova rázu zaslouží. Sice nejde o žádný oscarový počin, a rozhodně nejde o dokonalý snímek. Ale svým nábojem, atmosférou a příběhem sedí k pojmu herecká legenda.

Na splnění snů má jen jednu noc

Val (Al Pacino) už od pohledu nemohl být hodný chlapec, když ho zavírali na 28 let do vězení. Nyní je konečně venku a před budovou na něj v nablýskaném oldschool autě čeká jeho nejlepší kamarád Doc (Christopher Walken). Val ale leží v žaludku muži, kvůli jehož synovi se právě dostal do vězení. Má zemřít. A tuhle povinnost nese na svých zádech právě Doc. Oba vědí, že ten druhý ví. Co teď? Bývalé gangstery nenapadne nic lepšího než prošmejdit bordel, zajít si na krvavý steak a z domova důchodců vytáhnout exparťáka Hirshe (Alan Arkin), aby jim ukázal, jestli ještě pořád umí řídit.

Gangsteři nikdy nejdou do důchodu. Zdroj: Falcon
Gangsteři nikdy nejdou do důchodu. Zdroj: Falcon

Nenechte se ale zmást žánrem, který se u snímku uvádí – tedy komedie. Sice je film napěchovaný kousavým humorem a mnoho scén je záměrně nadsazených, jenže ve výsledku jde spíše o hořké ohlédnutí nad jedním nekonečným přátelstvím. Jde o takového Butche Cassidyho a Sundance Kida, ovšem v seniorské verzi.

Mezi oběma herci (Arkin se v příběhu objeví až přibližně v jeho polovině) funguje skvělá chemie. Doplňují se, a i když ztvárňují mírně očekávatelné role (Pacino je vtipálek, Walken ten tišší), působí svěže a lépe než leckteří mladí herci v novodobých kriminálkách.

K téhle se navíc skvěle hodí označení retro. Sice si tu užijeme honičku v autě, která je natočena podle moderních norem, ovšem už jen díky vystupování a zvláštnímu šarmu obou herců má divák pocit, že se kouká na výrazně starší film. Pomáhá tomu také jednání postav a jejich hlášky – kdo by si dnes mohl dovolit říct: „Je čas někomu nakopat zadek anebo si dát žvejku. A víte co? Žvejky mi došly,“ aby pořád zněl zatraceně cool?

Jak to všechno může skončit?

Divák má před sebou už od prvních minut jasně daný konec. Tím si tvůrci celkem efektně vypomohli s budováním napětí. Strašák povinné smrti visí neustále nad filmem a nezbývá než si lámat hlavu, jak si to ona dvojice mezi sebou vyřeší. Poslechne Doc a svého nejlepšího přítele zastřelí? Nebo se zastřelí Val sám? Nasedne do auta a odjede do východu slunce? Nebo to všechno dopadne úplně jinak?

Režisér Fisher Stevens není úplný nováček, i když zkušenosti zatím sbíral spíše jako herec. Má za sebou nevydařenou romantickou komedii Polibkem to začíná, a přitom se mu nyní povedlo přinést vyváženou dávku legendárnosti. Uvidíme, jestli nás v budoucnu znovu překvapí.

Verdikt Pavlíny Nouzové:

Pavlína NouzováKdyž soundtrack sestavoval Jon Bon Jovi, ani to nemohlo dopadnout špatně. Al Pacino po debaklu s Adamem Sandlerem neměl co ztratit, ale tímhle kouskem si parádně vylepšil reputaci. Jistě, nejde o dokonalý film – máme tu občas pomalejší tempo způsobené neustálým vracením se na místa, kde už postavy byly. Také se ne všechny chovají logicky (na smrt otce bych aspoň já reagovala dost jinak).

Jako za starejch časů je ale přesně ten film, jaký k podobným hercům sedí. Trocha srandy, trochu melancholie a větší dávka stylových scén. Teď jen doufat, že už nikdy nevznikne Jack a Jill 2.

Hodnocení: 70 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Pavlína Nouzová
Narozena v roce 1989 v Praze, absolventka Žurnalistiky na FSV UK a studující Mediální studia na téže škole. Od roku 2009 píše na TOPZINE.cz, do konce roku 2012 fungovala i jako editorka rubriky Film a TV a zástupkyně šéfredaktora. Stále ale pokračuje ve svém recenzentském snažení.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*