×
TOPZINE.cz

Recenze filmu Nevinnost. Hřebejk, Vetchý a zneužívání nezletilé

Zdá se, že duo Hřebejk-Jarchovský definitivně přesedlalo z žánru tragikomedií z minulosti k psychologickým dramatům zasazeným do doby současné. Našlápnuto měli dobře. Po velice slušné Kawasakiho růži s námětem udavačství si tentokrát zvolili téma pohlavního zneužívání. Oba výchozí motivy jsou však pouze přístupovou cestičkou k věčné otázce viny, neviny a bolestné minulosti…

Olinka a Tomáš, Zdroj: distributor filmu

Kawasakiho růže a Nevinnost. Opět je tu obvinění, u kterého nevíme, zakládá-li se na pravdě. Opět vyplouvají na povrch skrytá tajemství z minulosti. Ale tím veškerá podobnost končí. Nevinnost je film kontroverzní – ne ani tak svým obsahem, jako spíš názory na svou kvalitu (které se notně liší). Do určité chvíle jsem přemýšlela, jestli je to film velice dobrý nebo přímo skvělý. Teď přemýšlím, jestli je vůbec dobrý nebo špatný. Škoda. Hřebejkovo drama o lži, vině, tajemství a všem možném (kromě nevinnosti) se totiž vyvíjelo velice dobře…

Doktor správňák

MUDr. Tomáš Kotva pracuje na dětské traumatologii, je uznávaný, má krásnou vilu, krásnou manželku, krásnou dceru. Jednoho dne se celý tento dreamlife ocitne na kraji propasti, když Tomášova čtrnáctiletá pacientka Olinka přijde s tvrzením, že měla s panem doktorem poměr. Začíná tak kolotoč, který bolestivě zasáhne celou rodinu. Co víc, případ vyšetřuje bývalý manžel Tomášovy ženy Láďa, který doktora přirozeně moc nemusí.

Exkluzivní rozhovor s Janem Hřebejkem můžete zhlédnout zde, rozhovor s Aňou Geislerovou nejenom o Nevinnosti čtěte tady

Výběr herců se mimořádně povedl. Mladičkou Olinku hraje zrzavá Anna Linhartová, dcera moderátorky Jitky Asterové. Skvěle vystihuje polohu mezi křehkou, až éterickou dívenkou a vychytralou lolitkou na facku. Její podoba s Aňou Geislerovou je podle slov tvůrců víceméně náhodná, přesto nakonec dodala vyústění filmu ještě další rozměr, který s dovolením prozrazovat nebudu.

[album: https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/nevinnost/]

Režisérovy oblíbence tentokrát nahradily nové (rozuměj v hřebejkovinách nové) tváře. Pro roli Ládi si Hřebejk vybral divadelního herce Hynka Čermáka. Je-li to padouch, nebo hrdina, není dlouho jasné. Ale on je především člověk, obyčejný člověk se vším všudy, se stránkami dobrými i špatnými. Tomášovu ženu Miladu ztvárnila Zita Morávková (vyfouknutá manželka z reklamy na fernet) a po takřka dvaceti pěti letech se před filmovou kameru postavil Luděk Munzar (Miladin otec). Ač také výborný a nadto zábavný, jeho role je trochu zbytečná. To samé platí o postiženém synovi Milady a Ládi, působí trochu samoúčelně.

Hrdina-nehrdina

Jedinou Hřebejkovou stálicí je tak Aňa Geislerová jako Miladina sestra Lída. Připadla jí netradiční role rodinné outsiderky, která nedodělala školu, nemá chlapa a živí se jako nemocniční klaun. Svou postavu obdařila směsicí komedie i tragiky zároveň a po nenápadné mamince z Občanského průkazu je to další výborná role neženy-vamp. Ovšem hlavní pozornost na sebe (zaslouženě) strhává Ondřej Vetchý (MUDr. Tomáš Kotva). Je to jeho vůbec první setkání s panem režisérem (dokonce spolu prý ani nikdy nemluvili) a Vetchý předvádí umění hodné velkého herce jeho kategorie.

Smutná hrdinka Lída

Film se moc nezdržuje popisem Tomášova ideálního světa. Stačí jedna, dvě scény a konec, jde se rovnou do tuhého. Přitom je zajímavé, že Tomáš netráví na plátně zdaleka tolik času, kolik by se dalo čekat. V dobré polovině scén je jeho postava přítomna jenom v dialozích ostatních. Na jednu stranu je to dobře, získáváme tak od hrdiny odstup, sami nevíme, kde leží pravda, a do rychlých soudů nás nenutí ztotožnění se s ním. Na druhou stranu se do hlavní postavy tolik nevcítíme – to ale jednoduše tentokrát nebylo záměrem.

Aňa básnířkou

Hřebejk dovádí scény k dokonalosti a ukazuje, že je skutečně mistr režisér. Tak například – až mrazí, když se střetnou pohledy Tomášovy dcery Terezy a Oliny v domě Kotvových. Střet zmatené Terezy, ve které se mísí nechápaní, nejistota a strach, a ledově klidné Olinky, jež má v očích sebejistotu a vítězství. Vetřelec ve vašem domě, vetřelec ve vašem životě. Ale i vetřelec v někom, koho si myslíte, že znáte.

Zhruba  v polovině filmu jsem si proto říkala, jak je to výborně rozjeté, scenáristicky i režijně vybroušené psychologické drama. A jestli to v tomto duchu půjde dál (plus se přidá nějaká pěkná pointa), bude na světě výborný film. Hudbu tentokrát obstarala ostravská všeumělkyně Vladivojna La Chia, kameru tradičně skvělý Martin Šácha, který se mohl vydovádět i na několika retro scénách. Ve filmu jsou dokonce použity vlastní verše Anny Geislerové.

Očima Pavlíny Nouzové: Ze začátku to vypadá jako zamyšlení nad diskriminací mužů u podobných procesů, kdy existuje něco jako „presumpce viny“. Pomalu přejdete do zamyšlení nad tím, že „a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudák bude na nějakým blacklistu úchylů, i když nic neudělal“. A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickému dramatu o jednom komplexu. Jinak řečeno – šlo by to i líp.

Hodnocení: 3***

Nevinný tah

Jenže co se nestalo. Tvůrci se rozhodli pro scenáristický kotrmelec. Rozhodli nedržet se při zemi a vygradovat závěr do patřičných výšin. Těžiště Nevinnosti totiž neleží pouze v obvinění váženého doktora a v tom, jak se dokáže se situací poprat. V poslední třetině přijde nový zvrat, ukáže se nové podhoubí celé záležitosti a najednou je (skoro) všechno jinak. Ne naopak, jinak. Bohužel, není to zrovna šťastný tah. Závěr Nevinnosti potom působí překombinovaně, samoúčelně a scenáristicky nabubřele. A to nevyhnutelně ovlivňuje výsledný dojem z celého filmu.

A to je škoda, velká škoda. Protože jsem Nevinnosti opravdu fandila a svým způsobem fandím pořád. Pro tým H+J se pořád jedná o krok nahoru, pouze s malým klopýtnutím vedle. Podařilo se jim vymanit se z koloběhu zajídajících se komedií a začít natáčet kvalitní dramata. Tentokrát to nejsou tři hvězdičky za průměrný nemastný neslaný film, ale tři hvězdičky za balanc mezi něčím skvělým a něčím trochu pokaženým. Škoda, co říct víc.

Nevinnost

Drama
Česká republika / 2011 / 98 min

Režie: Jan Hřebejk
Hrají
: Ondřej Vetchý, Anna Geislerová, Anna Linhartová, Luděk Munzar, Hynek Čermák, Luděk Munzar, Zita Morávková

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..