RECENZE: Film Vášeň mezi řádky ukazuje nevášnivou lásku Charlese Dickense

Charlese Dickense zná většina z nás prostřednictvím jeho knih, jako je Oliver Twist nebo Nadějné vyhlídky. Herec Ralph Fiennes však usedl do režisérského křesla a rozhodl se ukázat, že za tím vším se skrývá utajovaná láska a vášeň.

Ralpha Fiennese zná většina diváků prostřednictvím jeho herecké kariéry. Nezapomenutelně ztvárnil Amona Goetha v Schindlerově seznamu, fanoušci Harryho Pottera si ho zase pamatují coby beznosého Voldemorta. Mnohým však možná uniká, že Fiennes se nedá zaškatulkovat nejen žánrem, ale ani svou rolí u filmu.

Po Shakespearovi zkusil Dickense

Už před třemi lety si poprvé vyzkoušel pozici režiséra u snímku Coriolanus, který byl ve výsledku přijímán spíše rozporuplně. Moderní adaptace Shakespearovy hry ale ukázala to, co nyní Fiennes zopakoval i ve svém druhém režijním počinu – velice rád a zručně režíruje sám sebe.

To je zřejmě nejvýraznějším pozitivním znakem Vášně mezi řádky. Fiennes zde ztvárnil anglického spisovatele Charlese Dickense, který se i přes částečně spokojené manželství a status celebrity zamiluje do mladé dívky. S Nelly i přes opovržení společnosti udržuje milenecký vztah, ačkoliv je jasné, že nemůže mít dlouhého trvání.

Dickensovu milenku si zahrála Felicity Jones. Zdroj: Bontonfilm
Dickensovu milenku si zahrála Felicity Jones. Zdroj: Bontonfilm

Herecky je snímek na jedničku. Fiennes umí spisovateli, jehož známe spíše jen přes jeho dílo, vtělit duši a charakter. Charismaticky předčítá Dickensovy řádky a předvádí téměř až manipulativního intelektuála, který nedokáže odolat živočišnému vábení.

Ve výsledku tak nesledujeme kladnou ani zápornou postavu, Fiennesův Dickens není černobílý. Občas vzbuzuje sympatie, dokáže však zahrát i na notu odporu. Nejvíce připomíná dobovou celebritu, která chce získat vše, po čem touží – na jedné straně manželství s dětmi, na druhé ale i naplněnou lásku se spřízněnou duší.

Místo životopisu romantický film

Problém však nastává hned u prvních scén. Divákovi totiž brzy dojde, že Charles Dickens zde není ústřední postavou. Tou je zmíněná Ellen Ternan, mladá dívka okouzlená spisovatelovým šarmem. Hlavním tématem pak není Dickensův život, ale pouze onen zakázaný vztah.

FOTO: The Invisible Woman

Z toho vzniká až příliš tradiční ústřední téma o nešťastné lásce, ke které si domyslete nějaké ty kostýmy (mimochodem nominované na Oscara) a našedlý vizuál. Spolu s tím jde ruku v ruce i odsýpání příběhu. Vyprávěcí postupy jsou opět standardní, zjednodušeně řečeno nudné. Vztah Dickense a Nelly je rámován hrdinčiným vzpomínáním v době, kdy je spisovatel po smrti a ona vdaná za muže, před nímž své nestoudné mládí tají.

Vášeň bez jiskření

To vše pak ve výsledku vytváří snímek, u něhož slovo vášeň v názvu působí až směšně (v originálu se film trefně jmenuje The Invisible Woman). Nikdo po ústředním páru nechce 50 odstínů viktoriánské šedi, ale když už jde o osudový příběh, jak se nám tvůrci snaží dokázat, pak by se minimálně nějaké jiskření hodilo. Místo toho sledujeme chladné pohledy a první polibek, u něhož si divák kvůli velkému detailu není ani jistý, jestli už k němu došlo.

Druhé zklamání, po odhalení oné vášně, přichází ve chvíli, kdy se film postupně dobírá ke své myšlence. Ta se totiž vytrácí a míchá spolu s dalšími a dalšími náznaky, co všechno chtěl autor zřejmě říci, ale trochu se mu to pomotalo.

Ralph Fiennes zahrál světoznámého spisovatele bezchybně.
Ralph Fiennes zahrál světoznámého spisovatele bezchybně.

Na moment vše vypadá jako strádání nespokojené ženy, která se však díky vzpomínkám smíří se svým osudem a vášeň nahradí klidem a jistotou. Lehce depresivní vyznění ale zase narušuje několik až emancipačních šťouchnutí, kdy film ukazuje v náznacích pozici ženy ve viktoriánské Anglii. Obě témata zní lákavě, ale film stejně jako po dalších (odhalování Dickensových tužeb, spor srdce a rozumu…) jen sklouzne a nejde příliš do hloubky.

Vášeň mezi řádky má rozhodně několik výborných scén a nápadů, ať už jde o natočení havárie vlaku či nahotu tam, kde byste ji nečekali. Ale pořád jde jen o standardní kostýmní drama, které nijak nevybočuje a nenabízí to, co například před lety Wrightova Pýcha a předsudek. Fiennesův režijní počin je tak přesný opak toho, jak coby herec dokáže i ve vedlejší roli zastínit hlavního hrdinu.

Verdikt:

Pavlína NouzováVášeň mezi řádky je jakýsi galimatyáš. Nabízí několik témat, o nichž se ale v podstatě jen zmíní, a uhání dál. Klouže po povrchu a kromě precizního hereckého výkonu Ralpha Fiennese neukazuje nic, co by šlo do hloubky a bylo aspoň trochu zapamatovatelné. A to ať už jde o sondu do života anglických žen v 19. století, touhy Charlese Dickense nebo jednoduché zobrazení toho, co že je to ta vášeň.

Hodnocení: 50 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Pavlína Nouzová
Narozena v roce 1989 v Praze, absolventka Žurnalistiky na FSV UK a studující Mediální studia na téže škole. Od roku 2009 píše na TOPZINE.cz, do konce roku 2012 fungovala i jako editorka rubriky Film a TV a zástupkyně šéfredaktora. Stále ale pokračuje ve svém recenzentském snažení.

1 Comment on RECENZE: Film Vášeň mezi řádky ukazuje nevášnivou lásku Charlese Dickense

  1. Vubec nechapu ceske recenze. Vasen je jak je tu spravne napsano nespravny nazev snimku, ale to je tu snad uz pravidlem. Za mne tam vasne bylo az az, vasen prece neni Douglas a Stone, je to zavislost i kdyz vime, ze nas zene do zahuby, jiskreni tam bylo kazdym zaberem, jen u toho nekteri nemusi konzumovat popcorn, Fiennes dle mne mluvi vyrazem, ocima, mimikou – proste se nezapre zeme puvodu. Mozna to vidim jinak, protoze mama pochazi z Manchesteru, pro me je to film roku, kamera a vse vyse popsane naprosty souhlas, jen me mrzi v jinych diskuzich, ze film postrada vasen. S tim nesouhlasim.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*