4 fotky 
Na otázku, jaké jsou naše vyhlídky v současném světě, odpověděla uznávaná evropská dramatička Dea Loher ve své poslední hře Zloději (Diebe). TOPZINE.cz se ohlíží za Pražským divadelním festivalem německého jazyka.
Podívej se na moje nové tetování Zdroj: theater.cz
V berlínské inscenaci Zloději je hlavní složkou text. Konfrontuje diváky s několika příběhy, které se prolínají, nebo alespoň na sebe postavy naráží v několika náhodných setkáních.
Epičnost příběhů autorka narušuje jejich rozkouskováním a vzájemným propletením tak, že vzniká dojem jakéhosi kaleidoskopického náhledu.
Čtěte z loňska: Divadlo Berlín přijelo s hrou Láska a peníze
Rozstříhání příběhů přináší možnost srovnávání po sobě podávaných kousků, což autorka precizně využívá na přidávání na grotesknosti prýštící z jednotlivých srovnání. Grotesknost vychází již z příběhů, z jejich podání a z jejich srovnávání. Několik nejlepších momentů inscenace přichází, když se tyto roviny násobí.
Náš svět je groteskní
Hra zobrazuje současné lidské odcizení se světu. Jak běžné, jak příznačné. Jenomže ty potenciálně nejmelodramatičtější části jsou napsány s humorem. Jako třeba když důchodkyně na policii pohřešuje manžela, který odešel před čtyřiceti třemi lety, protože jí teď schází. Hezký, ale jednoduchý vtip, dalo by se říci.
Berlínští Zloději se chlubí oceněním Scénografie roku 2010
Ale o něco později sedí tahle paní na střeše se starým pánem, kterému se nelíbí pobývání v domově důchodců a povídají si ve stylu mladého muže a dívky, kteří se před neznámým světem obrňují dávkami romantického snění a melancholie.
„Sejdeme se?“ „Za pár piv vám budu zpívat celou noc,“ říká ona a dodává „najdete mne tam každý večer.“ V kontextu celé situace se na jevišti zjevuje v té chvíli poezie.
Kdo jsou ti zloději?
Čekat na manžela čtyřicet tři let je obraz paralýzy. Člověk žije jako zloděj: životem se prokrádá jako by mu nic nepatřilo. Všechny postavy sní, nebo všechno vkládají do vratkých možností, jsou izolované, nebo se izolují.
Podívejte se: Při Německém obědě vám možná zaskočí
Jako pár maloměšťáků střední generace vzrušující se různými věcmi mimo obvykle chápanou erotiku. Nebo příslušníci mladších generací s bezprizorními ekonomickými vyhlídkami, které jim však zajišťují materiální dostatek.
Jak co nejrychleji využít záchvěv vyhasínající touhy
Jenomže jsou všichni v situaci vězňů. Sklon doby k depresím? Ve hře je i příklad totální depresivní paralýzy. Naštěstí jsou tyhle existenciální situace osazeny v kontextu hluboce groteskním.
Melodramatické příběhy jsou tematizovány ve zevšeobecněné situaci, ve které je obtížné odlišit příčiny od následků. Je to analýza naší situace, co nás nutí hru sledovat, byť se jí dotýkáme jen zlehka.
Co jsme mohli (ne)vidět?
Hře lze vyčíst pesimizmus a jednostrannost pohledu na současnost. Lze si postesknout za výraznějším, inovativním hnutím v proudu současného dramatu. Můžeme namítat tendenci vybírat postavy reprezentující obyčejné lidi náležící spíše k slabším ekonomickým vrstvám, kde lze jejich problémy lépe konstruovat, a kritizovat tak sociální realitu s jejími projevy na druhém konci.
Součástí nabídky ale byly i koncentrované a vyrovnané herecké výkony a ukázka režijní práce, ve které se důsledně potlačovalo přirozené spojování textu s obrazy, které evokuje. Tedy ukázka analytičtější práce, než jakou byste našli třeba v Národním divadle.
Skončil 16. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Exkluzivně přivezl do Prahy to nejlepší z německy mluvících scén.
Představení trvalo téměř tři a půl hodiny a dlouhá část před přestávkou přinesla i kousek nudy vzhledem k obšírnějšímu nahození základních situací všech postav. Zato druhá část z důkladného nahození těžila a uzavřela všechny příběhy jejich pointami.
A rada na závěr: při návštěvě představení s titulky je potřeba počítat s vyššími nároky na pozornost a koncentraci, zejména je-li inscenace založena spíše na textu.
Zloději (Diebe)
Pražský divadelný festival německého jazyka
Deutsches Theater, Berlin
Autor: Dea Loher
Režie: Andreas Kriegenburg
Hrají: Jörg Pose, Judith Hofmann, Markwart Müller-Elmau, Daniel Hoevels, Barbara Heynen, Bernd Moss, Katrin Klein/Anita Iselin, Helmut Mooshammer, Olivia Gräser, Susanne Wolff, Bernd Stempel, Heidrun Perdelwitz
Hodnocení: 80 %
