Hostující inscenace jsou vždy osvěžením programu divadel. Tentokrát se této role ujalo Národní divadlo Brno s inscenací známého autora Thomase Bernharda Německý oběd. Neváhala jsem proto a zašla se občerstvit do Divadla v Dlouhé. Bohužel se nejednalo o delikatesu a přesycení tudíž nehrozilo. Pořádnou šťávu vcelku fádnímu chodu ovšem dodává alespoň roztomilá slečna Monica.

Herci národního divadla Brno Foto: Národní divadlo Brno
Díla Thomase Bernharda jsou velmi ovlivněna samotným autorovým postojem k životu. Vše soudil kritickým a velmi věcným pohledem. Jakmile čtete nebo vidíte jeho tvorbu na vlastní oči, vnímáte tento vztah k čisté realitě zcela zjevně. Pracuje hlavně s humorem, který vyplouvá na povrch díky přehnanému zesilování významu replik postav, které jsou díky tomu zesměšněny. Dobový tisk po jeho premiérách označoval Bernharda za negativistu. Z jeho her tento postoj cítíte, ale faktem zůstává, že s jeho názorem se ztotožníte jednoduše. Je v něm totiž kus pravdy.
Pravda je to jediné, co zbývá
Německý oběd takový je, plný pravdy. Ale to je to nejpozitivnější, co by se o podivném leporelu pěti scén ve dvou aktech mohlo říci. Od začátku do konce budete mít pocit, že se nedíváte na jednotné představení, ale přepínáte špatně naladěnou televizi. Programy jednotlivých obrazů nedávají dohromady smysl. Každá scéna by měla spojovat hru v myšlence nacistické všudypřítomnosti, což je divákům naplno řečeno, a tím vlastně vysvětleno.

Maria (Dita Kaplanová) a Kroll (Martin Sláma)
Humor, jenž Bernhard použil tentokrát, však postrádá originalitu. Scéna z manželského života, kterou inscenace začíná, je již ohraná a nic nepřinášející. Pouze nasazuje laťku, kterou doufáte, že přeskočí následující scéna. O opaku vás hravě přesvědčí dvě dámy (Monika Maláčová a Dita Kaplanová), vyplňující zbytečný děj bez špetky důvtipu. Upadající tempo se však postupně prohlubuje a narůstá touha diváka po konci.
Bezhvězdné představení
Po přestávce vás příjemně překvapí záblesk dobrého hereckého výkonu spojeného s humorem. Nejen dobře vypadající, ale talentem obdařená Erika Stárková je stoupajícím sluncem na bezhvězdném nebi celého představení. Herecké výkony jsou velmi průměrné nebo zbytečně přehrávané. Pokud to však bylo uměleckým záměrem režiséra Arnošta Goldflama, musím říci, že to spíše celému představení uškodilo.

Slečna Monika (Erika Stárková)
Nacistická tematika není žádným originálním námětem, ale právě proto bych čekala netradiční pojetí nebo skryté poslání hry. Zde se symbolika rekvizit převyšuje nad dialogy jednotlivých postav, které tím ztrácejí na významu. Poslední větou je řečeno vše a celý děj je v tu chvíli zapomenut, jako by ani nebyl.
Thomas Bernhard je vynikající spisovatel všech možných forem a je jen škoda, že si Brněnské divadlo nevybralo jinou hru nebo lépe neztvárnilo vybraný Německý oběd. Myslím, že poselství, které Bernhard použil ve své tvorbě, by si zasloužilo hodnotnější podobu.
Německý oběd
Národní divadlo Brno / v Divadle v Dlouhé /
Režie: Arnošt Goldflam
Hrají: Vladimír Krátký, Ivana Valešová, Monika Maláčová, Dita Kaplanová, Václav Vašák, Martin Sláma, Petr Panzenberger, Erika Stárková
Hodnocení: 1*