RECENZE: Cosmopolis. Cronenberg natočil nesrozumitelný monolog ex-upíra

Rádi v kině přemýšlíte? U nového filmu kanadského provokatéra to můžete zkusit. Za jeho plné pochopení vám však neručíme.

[album: https://www.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/cosmopolis-2012/|width=660]

Po dokončení posledního dílu ságy Stmívání se Robert Pattinson údajně nechal slyšet, že už nechce točit filmy pro teenagery. Aby to dal zřetelně na srozuměnou celému světu, přichází nyní do kin film, kterému nebudou rozumět náctiletí ani dospělí. Cosmopolis, snímek natočený podle stejnojmenné předlohy amerického spisovatele Dona DeLilla, by bylo nejlepší sledovat větu po větě.

Kanadský režisér David Cronenberg proslul filmy, které jsou plné násilí, sexu a přemítání nad lidstvem a jeho budoucností. Na počátku své kariéry se představil horory, z nichž se mnohé zařadily mezi kultovní. Snímky jako Shivers (1975) nebo Rabid (1977) mu umetly cestičku do Hollywoodu. Zde natočil například adaptaci knihy Stephena Kinga Mrtvá zóna (1983) či remake hororu Moucha (1986). V poslední době proslul spoluprací s Viggem Mortensenem (např. Dějiny násilí, Východní přísliby).

Zápletku snímku Cosmopolis lze shrnout v jedné větě. Multimilionář Eric (Robert Pattinson) ve své super-moderní limuzíně projíždí auty ucpanými ulicemi New Yorku, aby se nechal ostříhat, zatímco jeho osobní strážce se snaží uchránit ho od smrtícího útoku. Tato klíčová věta je ve filmové terminologii součástí tzv. high concept a obvykle je zárukou snadnější propagace a lepšího přijetí snímku. To však v tomto případě neplatí.

FOTO: Cosmopolis (2012)
Miliardář Eric střídá limuzínu za taxík. Zdroj: HCE

V Cronenbergově filmu nejde o zápletku. Není zde důležitá, pouze určuje místo a čas děje. Mnohem větší význam mají dialogy a monology, které Eric vede s lidmi, jež na cestě potkává. Jde o jeho zaměstnance, milenku (Juliette Binoche), manželku (Sarah Gadon) a další. O co mu vlastně jde? Proč se vydává na cestu ucpaným městem, které právě navštívil prezident, odehrává se zde demonstrace a pohřeb rapového zpěváka?

Očima Oldřicha Mánerta: Maestro Cronenberg ukázal vztyčený prostředníček všem fanouškům a v adaptaci slavného románu Dona DeLilla utápí hlavní hrdiny v dialozích o hovně, vyšetřeních prostaty a dalších ujetých ptákovinách, které mají v duších intelektuálů zračit nesmyslnost současného světa, vyšších vrstev a tisíce dalších věcí. Kdo si hraje na chytráka a kinematografického experta, pro toho bude Cosmopolis nejlepším duševním pornem vůbec. Ostatní ruce i všechny části těla pryč.

Hodnocení: 2**

Očima Pavlíny Nouzové: U některých filmů je přečtení předlohy jakousi třešinkou na dortu. Pomůže vyjasnit vztahy postav či pochopit některé narážky. Nemělo by se ale stávat, že film musí jít nutně ruku v ruce s knihou. Tedy kdo ji nepřečetl, bude v kině sedět s prázdným výrazem. Bohužel je právě tohle případ Cosmopolisu. Po technické stránce precizní, určité konverzační části schůdné, ale celkový dojem z něj je jedno velké WTF.

Hodnocení: 3***

Téměř každá věta, kterou postavy zejména v první polovině filmu pronesou, by stála nejméně za dvouhodinové rozmýšlení. Mluví se o kapitalismu, úpadku moderních států, zodpovědnosti, významu peněz a významu života. Čas se zde táhne, jako když stojíte v zácpě. Subjektivně se deset minut vleče deset hodin, a ty jsou k nepřečkání.

Don DeLillo je označován za postmoderního spisovatele a trailer prezentuje snímek Cosmopolis jako první film o našem novém miléniu. Kdo jiný by měl film ocenit, než my, kdo v novém miléniu žijeme. Téměř každý film se snaží vyjádřit k žité realitě, ale jen málokterý to dělá takto zhusta a tak nestravitelnou formou.

Upír v limuzíně

V první polovině filmu přemýšlivý divák jásá. Chce běžet do knihovny, vypůjčit si knihu a vší tou potravou pro mozek se hezky pomalu prokousat. Trochu přitom ruší unylé herectví Pattinsona, který opět vypadá, jakoby mu každá sekunda naživu působila neskutečné utrpení. Na sympatičnosti mu nepřidává ani znuděnost, s níž jeho postava přistupuje ke všemu, co dělá (práce, sex, zabíjení lidí). V jeho limuzíně se ale střídá dostatek zajímavých lidí se zajímavými názory (Samantha Morton).

Motivace a celý důvod Ericovy odysey se začíná vyjasňovat v druhé polovině filmu a nelze zastírat, že v divákovi vyvolá určité zklamání. V souladu s postmoderním náhledem na svět se Ericův život pod všemi těmi vznešenými větami ukazuje jako prázdný, bezobsažný a jde o dalšího filmového hrdinu, který hledá něco víc, aniž by bylo jasné, o co jde.

FOTO: Cosmopolis (2012)
Odysseus putoval domů, Eric se chce nechat ostříhat.

David Cronenberg zaplňuje malý prostor limuzíny nejen velkými frázemi, ale také svými oblíbenými tématy. Zdůrazňuje tělesnost postav pomocí sexu, násilí i prostřednictvím lékařské prohlídky. Ačkoli se postavy odhalují v přeneseném i doslovném významu, mnoho se o nich nedozvíme. A úplný závěr nás pouze utvrdí v tom, že všechna snaha o skutečné poznání naší reality je vlastně marnost.

Cosmopolis jednoznačně není snímek pro každého. Na to, aby divákovi předal nějaké poselství, se v něm mluví příliš rychle. Na to, aby ho zaujal svým dějem, se odehrává příliš pomalu. Kromě relativně originálního použití filmové hudby (Howard Shore) a zvuku vůbec nenabízí ani řemeslně zajímavé zpracování. V kombinaci s trailerem a zapojenými velkými jmény jde potom o vyložené zklamání.

Cosmopolis

Drama
Kanada / Francie / Portugalsko / Itálie, 2012, 108 minut

Režie: David Cronenberg
Hrají: Robert Pattinson, Juliette Binoche, Sarah Gadon, Paul Giamatti, Jay Baruchel, Kevin Durand, Samantha Morton

Hodnocení: 2**

RECENZE: Cosmopolis. Cronenberg natočil nesrozumitelný monolog ex-upíra
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*