×
TOPZINE.cz

Juliette Binoche: Femme fatale mnoha tváří

FOTO: Juliette Binoche ve filmu Anglický pacient

Zdánlivě nenápadná osobnost, ale zato znamenitá herečka, která má na kontě snímky jako Nesnesitelná lehkost bytí, Čokoláda nebo Anglický pacient. To není vše – zajímá se o malbu, charitu, ale i politiku. Od středy ji můžeme vidět v kinech v psychologickém dramatu Věrná kopie.

FOTO: Juliette Binoche ve filmu Anglický pacient

Juliette Binoche se narodila v Paříži 9. března 1964 do umělecky nadané nejen polsko-francouzské rodiny. Jejím otcem je režisér, herec a sochař Jean-Marie Binoche, jenž má francouzské, vlámské, brazilské a marocké předky. Matka je učitelka, režisérka a herečka Monique Stalens. Její prarodiče byli polští intelektuálové katolického původu, které během druhé světové války uvěznili v Osvětimi. Když byli Juliette pouhé čtyři roky, její rodiče se rozvedli. a společně se starší sestrou Marion byly poslány do internátní školy.

Juliette zde začala hrát v amatérských divadelních představeních, v 17 letech zinscenovala studentské představení Molièrovy komedie Zdravý nemocný a Ionescovo drama Král umírá. O rok později byla přijata na Státní konzervatoř dramatického umění v Paříži. Přes známého si našla agenta a připojila se k divadelní kočovné společnosti, se kterou procestovala Francii, Belgii a Švýcarsko pod pseudonymem Juliette Adrienne.

Herecké nadání nelze zapřít

Po ukončení studia šla ve stopách svých rodičů, nejprve brala lekce herectví, později hrála malé role ve francouzských filmech. V roce 1985 byla nominována na Césara a rok poté jí byla udělena cena Romy Schneider za roli v melodramatu Schůzka a proslavila se také ve filmu Nesnesitelná lehkost bytí (1988) natočeném podle románové předlohy Milana Kundery.

FOTO: Juliette jako zdravotní sestra Hana ve filmu Anglický pacient
Juliette jako zdravotní sestra Hana ve filmu Anglický pacient

Roku 1991 byli ve filmu Milenci z Pont-Neuf použity její vlastní malby a ona sama také navrhla plakát k filmu. Za roli malířky, která postupně přichází o zrak, v tomto filmu získala roku 1992 evropskou filmovou cenu v kategorii nejlepší ženský herecký výkon. Juliette vystavila své práce ve spolupráci s francouzským designérem a umělcem Christianem Fenouillatim v roce 1993.

Manželství není nic pro ni

Má dvě děti, ale každé s jiným mužem. Roku 1993 se jí narodil syn Raphaël, jehož otec je profesionální potápěč André Halle. O několik let později 1999 porodila dceru Hanu, jejímž otcem je francouzský herec Benoit Magimel, se kterým si téhož roku zahrála ve filmu Děti století (1999). V současné době udržuje vztah s argentinským spisovatelem a režisérem Santiagem Amigorena.

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1993 získala Volpiho pohár za postavu mladé vdovy v psychologickém dramatu Tři barvy: Modrá, kde jako jediná přežila autonehodu, a musí se vyrovnat se smrtí své dcery a manžela.

FOTO: S Johnem Deppem ve snímku Čokoláda
S Johnem Deppem ve snímku Čokoláda

Největší úspěch zaznamenala po boku Ralpha Fiennese ve filmu Anglický pacient (1996), za který také získala Oscara jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. Ztvárnila zde kanadskou ošetřovatelku Hanu, díky níž obdržela také cenu BAFTA a rok později Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně.

Postavu cukrářky Vivianne si zahrála po boku Johnnyho Deppa ve snímku Čokoláda (2000), napsaném podle románu Joanne Harrisové. Jako nejlepší herečka v tomto snímku byla nominována na Oscara, Zlatý globus, ale i cenu Screen Actors Guild.

Dobrá duše a malířka v jednom

Spolupracuje s řadou charitativních organizací. Od roku 1992 je patronkou kambodžské neziskovky Aspecta a kmotrou pěti sirotků z téže země. V roce 2004 organizovala aukci pod záštitou Lékařů bez hranic, na které se dražily videokamery se záznamy, které natáčely vybrané celebrity.

Mezi lety 1995 a 2000 byla hlavní tváří vůně Lancome Poeme a její tvář se objevovala jak tištěné podobě, tak i v televizi.

FOTO: Jean Reno a Juliette ve romantické komedii Felix a Rose - Láska po francouzsku
Jean Reno a Juliette ve romantické komedii Felix a Rose – Láska po francouzsku

Spolu s Jeanem Reno si zahrála v romantické komedii Felix a Rose – Láska po francouzsku (2002). Děj je následující: on utíká za ženou, o které si myslí, že ji pořád miluje. Ona utíká od muže, o kterém si myslí, že ho už nemiluje.

V roce 2004 navštívila Afriku, aby si zde zahrála po boku hereckého esa Samuela L. Jacksona v dramatu In My Country, natočeném podle knihy Country of My Skull, spisovatele Antjie Kroga. O rok později si vedle Richarda Gerea zahrála v dramatu Tajná přání, film na motivy slavného románu Myla Goldberga o citovém rozpadu rodiny.

Roku 2006 si zahrála ve filmu Utajený a získala za něj dvě nominace na nejlepší herečku, stejného roku natočila s hereckým kolegou Juddem Lawem drama Dveře dokořán, za které se může pyšnit nominací na nejlepší herečku British Independent Film Award.

V listopadu 2008 zveřejnila dvojjazyčnou velkoformátovou knihu Portraits In-Eyes. Kniha obsahuje velké celostránkové portréty Juliette samotné a každého režiséra, se kterým kdy pracovala. Také každému napsala věnování o pár řádcích. Na podzim téhož roku se Juliette objevila v muzikálu s názvem IN-I v Národním divadle v Londýně.

FOTO: William Shimell s Juliette ve filmu Věrná kopie
William Shimell s Juliette ve filmu Věrná kopie

Ve středu 29. 12. má premiéru nový film Věrná kopie íránského režiséra Abbáse Kiarostamího. Jedná se o náhodné dramatické setkání muže a ženy (spisovatele a galeristky) v italském Toskánsku. Juliette odměnou za svůj výkon vyhrála roku 2010 cenu za nejlepší ženský herecký výkon na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..