4 fotky 
Městská divadla pražská uvedou v sobotu 10. března svoji první letošní premiéru. Bude jí dramatizace úspěšného díla Želary spisovatelky Květy Legátové. Motto hry zní: „Hledači pokladů dělají obrovskou chybu pohledem do dálky, to je místo mizení.“
Příběh lásky z kruté doby se těší velkému úspěchu Zdroj: Divadlo Rokoko
Želary jsou místem úniku před světem, který musí čelit hrůzám války. Tak popisují vesničku samotní tvůrci inscenace. Dílo si ke ztvárnění vybrali, protože je považovali za zjevení. „ Je úžasné, že něco tak krásného a poctivého napsala,“ rozplývá se režisér Pavel Khek.
Hlavní hrdinkou románu o lásce a nalezení sebe sama je mladá lékařka, která se skrývá před gestapem. V horské vesnici se setkává se svojí osudovou láskou. Její představitelka Evellyn Pacoláková již v Rokoku ztvárnila kupříkladu Janu Eyrovou či Amarantu ve Sto rocích samoty.
Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová) se narodila 3. listopadu 1919 v Podolí u Brna. Vystudovala dvě fakulty Masarykovy univerzity v Praze (obor čeština a němčina a obor matematika a fyzika). U pedagogikyzůstala po celý život. Jejím debutem byl v roce 1957 soubor črt Postavičky. Povídkové pásmo Želary vydané roku 2000 je jejím nejúspěšnějším dílem, za nějž získala Státní cenu za literaturu.
Pacolákovou na její postavě v Želarech nejvíce zaujala proměna, která u hrdinky nastala po přijetí nového jména. „Zatímco Eliška znamená ‚Můj Bůh je přísaha‘, Hana je ‚milostiplná, něžná‘. V Želarech Eliška ztrácí aroganci a nalézá pokoru. Šlechtěná růžička pěstovaná v krásném květináčku se zároveň mění v růži s trny na obranu – květinu zocelenou drsnou přírodou, která vydrží mnohem víc,“ vysvětluje Pacoláková.
Eliščina povaha se v Želarech změní k nepoznání.
Režisér Pavel Khek spatřuje v Elišce obraz dnešních žen. Těch, které oplývají pocitem, že jim něco chybí ke štěstí, ačkoli zdánlivě mají vše potřebné. „Teprve v Želarech Eliška zjistí, že svůj život zatím vůbec neovládala. Až skrze obyčejné věci – vaření, štípání dříví, porozumění přírodě a pomoc druhým najde sama sebe,“ popisuje režisér.
Nepřehlédněte: Holky z kalendáře nafotily akty
Hereckým partnerem Pacolákové bude Vasil Fridrich v roli neohrabaného manžela. Z Městských divadel pražských ho diváci znají jako Otíka ve Zlatých úhořích nebo Edmunda z Krále Leara.
Eliška se do Jozy postupně zamiluje.
Shodou okolností pochází Fridrich také za jakéhosi želarského kraji. „Ne sice v malinkaté vesničce,“ vysvětluje Vasil Fridrich, „to by byla až příliš velká pohádka. Ale pokud zasadíme Želary do nějaké té oblasti na Moravě, tak odtamtud skutečně pocházím. I když rovnou říkám, že k uchopení Jozy mi můj původ zásadní klíč nedal: to by pak muselo platit, že prince Hamleta mohou dobře zahrát jenom Dánové.“
Pavel Khek (1978) studoval divadlo nejprve teoreticky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně nastoupil na obor režie na DAMU. Z mimoškolních projektů, které se spolužáky vytvářel již během studia, později vzniklo občanské sdružení Partida. Dnes je Khek uměleckým šéfem Městského divadla v Mladé Boleslavi a podílí se zároveň na pedagogické činnosti na Vyšší odborné škole herecké v Praze.
Příběh Elišky a Jozy ale není jedinou zajímavou a propracovanou linií, která se na jevišti odehraje. V dalších rolích se představí například Jitka Smutná nebo Oldřich Vízner.
Želary
Divadlo Rokoko
Režie: Pavel Khek
Hrají: Evellyn Pacoláková, Vasil Fridrich, Jitka Smutná, Oldřich Vízner, Veronika Janků, Viktor Dvořák, Jaromír Nosek, Lukáš Jurek a další
Premiéra: sobota 10. března
