×
TOPZINE.cz

Pohled do bohaté historie Městských divadel pražských, kde Saturnin hází koblihami a herečky fotí akty

!Profil divadla!Dvě populární scény v samém srdci naší metropole, Divadlo ABC a komornější Rokoko, už své diváky baví šedesát let. Za tu dobu si v nich zahrály desítky hereckých osobností a představilo se nespočet divadelních inscenací.

FOTO: Divadlo ABC
Divadlo ABC disponuje moderním jevištěm

Když zalistujeme šedesátiletou historií Městských divadel pražských, objevíme tituly velmi různorodé, od klasiky, přes lehkou múzu, muzikály, až po moderní světový repertoár a původní české hry. Scén Městských divadel pražských se ale dotkl i ideologický diktát doby, a to jak v dramaturgické skladbě (množství her sovětských a zemí socialistického tábora), tak i v organizační struktuře.

Specifika MDP spočívala v tom, že se souběžně hrálo vždy na několika scénách, a tak byl soubor pokaždé dost rozsáhlý. Na počátku měla i vlastní orchestr a baletně-taneční soubor.

V rubrice Divadlo a umění si můžete přečíst hned několik divadelních recenzí her uvedených v Městských divadlech pražských. Mezi nejnovější patří Viktor K. aneb český národ neskoná, dále Holky z kalendáře, Konečně šťastná? nebo oblíbený Pan Kaplan má třídu rád.

FOTO: Divadlo Rokoko
Divadlo Rokoko působí komorně, až útulně

Městská divadla pražská dosáhla největšího ohlasu v období působení ředitele Oty Ornesta. V té době hrál soubor na třech scénách – v Divadle ABC, v Divadle Komedie a v Komorním divadle, na nichž se uváděl klasický repertoár a moderní západní dramatika (např. Čechovův Ivanov, Jiráskova Kolébka, Šrámkův Měsíc nad řekou, Nashův Obchodník s deštěm, Gogolova Ženitba či Thomasova komedie Charleyova teta). Pod režijním vedením Ornesta a jeho kolegů M. Macháčka, V. Hudečka, A. Radoka a K. Svobody zde vznikl soubor excelentních hereckých osobností (např. D. Medřická, S. Beneš, R. Hrušínský starší, R. Lukavský, J. Marvan, I. Kačírková, L. Lipský, J. Kemr, J. Bek).

Lubomír Lipský září v Městských dodnes

Dnes se můžeme na prknech Městských divadel setkat s jednou významnou osobností, jež zářila v době Ornestově, a sice s Lubomírem Lipským, který se představuje v populární hudební komedii Saturnin coby dědeček. A stejně jako tomu bylo kdysi, tak i dnes divadla ABC a Rokoko disponují velkou žánrovou rozmanitostí a uvádí velké inscenace (Anna Karenina, Král Lear, Hráči nebo Jana Eyrová), k nimž přiřazuje zcela nové hry – např. premiérově uváděný Viktor K. aneb Český národ neskoná.

FOTO: Jan Werich a Ota Ornest
Národní umělec J. Werich s ředitelem O. Ornestem v Divadle ABC na vernisáži výstavy 60 let J. Ježka v r. 1966

V současné době si diváci mohou vybrat z téměř 30 titulů na repertoáru MDP, které vede Ondřej Zajíc. Každá sezona vyplodí průměrně osm nových premiér. Mezi dramaturgické linky divadla patří autorské projekty režiséra a zároveň uměleckého šéfa Petra Svojtky a dramaturga Jiřího Janků, stejně jako velké příběhy světové literatury, zkoumání české povahy a mezilidské (především rodinné) vztahy pod drobnohledem současné dramatiky.

Výběr významných mezníků MDP

  • Na počátku sezóny 1950/51 byl utvořen nový soubor MDP (původně byla součástí vinohradská scéna a Komorní divadlo). Touto transformací byla dovršena poúnorová ideologická přestavba pražského divadelnictví.
  • Nová MDP získala dvě scény – Komorní divadlo a Divadlo Komedie.
  • Prvním ředitelem byl O. Ornest. Soubor vznikl sloučením části členů dosavadních Městských divadel se skupinou, která přišla s Ornestem z Realistického divadla.
  • Na scéně Komorního divadla se uváděla především komorní díla, mnohdy významných soudobých dramatiků. Scéna Divadla Komedie byla naopak určena pro lehčí žánry – konverzační a hudební komedie, satirická pásma, svérázné adaptace klasických veseloherních titulů.
  • Komorní divadlo bylo zavřeno v roce 1976 (již nikdy se nepodařilo jeho činnost obnovit).
  • Divadlo Komedie si ponechalo název i poté, co v roce 1954 změnilo sál. Přestěhovalo se do někdejšího paláce Báňské a hutní společnosti na nároží Jungmannovy a Lazarské ulice, na místo bývalého divadla V. Buriana. Po roce 1989 se stalo Divadlem Ká, intelektuálním repertoárem bylo jakousi náhradou za Komorní divadlo. V roce 1994 se pod vedením M. Dočekala vrátilo k názvu Divadlo Komedie (už není součástí MDP).
  • Další scénou, která přibyla do svazku MDP v sezóně 1962/63, bylo Divadlo ABC, vzniklé z Divadla Satiry. Jeho uměleckým šéfem se stal J. Werich (zjevná snaha navázat na tradici meziválečného Osvobozeného divadla).
  • Posledním divadlem, které se přičlenilo k MDP, bylo v roce 1975 Divadlo Rokoko. Tento sál, sloužící od počátku 20. století především kabaretu, zažil slavnou éru v letech 1958–74 pod vedením D. Vostřela. V té době tudy prošly mnohé z pozdějších hvězd české pop-music. Od 70. let tu pak nacházely útočiště nejrůznější soubory – např. Divadlo Jiřího Wolkera. Po roce 1989 fungovalo divadlo i nadále v rámci MDP, ale se samostatným uměleckým vedením. Hrál zde spolek Kašpar, poté kolektiv ústeckého Činoherního studia v čele s P. Poledňákem a režisérem Z. Potužilem. V roce 1995 převzal vedení Z. Potužil, který si za své kmenové spolupracovníky zvolil režiséry J. Kališovou a O. Zajíce. Po Potužilově nuceném odchodu v závěru sezóny 2003/2004 tu dva roky působil soubor kolem T. Svobody a T. Zielinského.
  • Od roku 2005 fungují MDP pod vedením Ondřeje Zajíce a Petra Svojtky a mají jeden soubor, který působí na scénách ABC a Rokoka, tak jako tomu bylo v dobách největší slávy MDP za vedení O. Ornesta (tzv. Ornestinum).
  • Od roku 1951 hrál soubor MDP také na letní scéně ve Valdštejnské zahradě, od roku 1967 v Ledeburské zahradě. Za vedení M. Dočekala herci pořádali různé akce v plenéru (např. na Pražském hradě) či v kasematech na Vyšehradě.
  • Mezi českými autory, kteří se na jevištích MDP představili a někdy psali přímo na objednávku, byl nejúspěšnější V. Blažek. Jeho hry Příliš štědrý večer a Třetí přání patřily mezi nejhranější tituly prvních dvaceti let. Z dalších českých autorů připomeňme O. Daňka, O. Zelenku, E. Vachka či J. Dietla.
  • Ze světové klasiky patřily k nejoblíbenějším titulům: Pygmalion a Charleyova teta. Vůbec nejhranějším titulem období Ornestina byla Idiotka s Jiřinou Bohdalovou v titulní roli, na kterou se přijel podívat i autor M. Achard.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..