5 fotek 
!Profil divadla!Dvě populární scény v samém srdci naší metropole, Divadlo ABC a komornější Rokoko, už své diváky baví šedesát let. Za tu dobu si v nich zahrály desítky hereckých osobností a představilo se nespočet divadelních inscenací.
Divadlo ABC disponuje moderním jevištěm
Když zalistujeme šedesátiletou historií Městských divadel pražských, objevíme tituly velmi různorodé, od klasiky, přes lehkou múzu, muzikály, až po moderní světový repertoár a původní české hry. Scén Městských divadel pražských se ale dotkl i ideologický diktát doby, a to jak v dramaturgické skladbě (množství her sovětských a zemí socialistického tábora), tak i v organizační struktuře.
Specifika MDP spočívala v tom, že se souběžně hrálo vždy na několika scénách, a tak byl soubor pokaždé dost rozsáhlý. Na počátku měla i vlastní orchestr a baletně-taneční soubor.
V rubrice Divadlo a umění si můžete přečíst hned několik divadelních recenzí her uvedených v Městských divadlech pražských. Mezi nejnovější patří Viktor K. aneb český národ neskoná, dále Holky z kalendáře, Konečně šťastná? nebo oblíbený Pan Kaplan má třídu rád.
Divadlo Rokoko působí komorně, až útulně
Městská divadla pražská dosáhla největšího ohlasu v období působení ředitele Oty Ornesta. V té době hrál soubor na třech scénách – v Divadle ABC, v Divadle Komedie a v Komorním divadle, na nichž se uváděl klasický repertoár a moderní západní dramatika (např. Čechovův Ivanov, Jiráskova Kolébka, Šrámkův Měsíc nad řekou, Nashův Obchodník s deštěm, Gogolova Ženitba či Thomasova komedie Charleyova teta). Pod režijním vedením Ornesta a jeho kolegů M. Macháčka, V. Hudečka, A. Radoka a K. Svobody zde vznikl soubor excelentních hereckých osobností (např. D. Medřická, S. Beneš, R. Hrušínský starší, R. Lukavský, J. Marvan, I. Kačírková, L. Lipský, J. Kemr, J. Bek).
Lubomír Lipský září v Městských dodnes
Dnes se můžeme na prknech Městských divadel setkat s jednou významnou osobností, jež zářila v době Ornestově, a sice s Lubomírem Lipským, který se představuje v populární hudební komedii Saturnin coby dědeček. A stejně jako tomu bylo kdysi, tak i dnes divadla ABC a Rokoko disponují velkou žánrovou rozmanitostí a uvádí velké inscenace (Anna Karenina, Král Lear, Hráči nebo Jana Eyrová), k nimž přiřazuje zcela nové hry – např. premiérově uváděný Viktor K. aneb Český národ neskoná.
Národní umělec J. Werich s ředitelem O. Ornestem v Divadle ABC na vernisáži výstavy 60 let J. Ježka v r. 1966
V současné době si diváci mohou vybrat z téměř 30 titulů na repertoáru MDP, které vede Ondřej Zajíc. Každá sezona vyplodí průměrně osm nových premiér. Mezi dramaturgické linky divadla patří autorské projekty režiséra a zároveň uměleckého šéfa Petra Svojtky a dramaturga Jiřího Janků, stejně jako velké příběhy světové literatury, zkoumání české povahy a mezilidské (především rodinné) vztahy pod drobnohledem současné dramatiky.
Výběr významných mezníků MDP
- Na počátku sezóny 1950/51 byl utvořen nový soubor MDP (původně byla součástí vinohradská scéna a Komorní divadlo). Touto transformací byla dovršena poúnorová ideologická přestavba pražského divadelnictví.
- Nová MDP získala dvě scény – Komorní divadlo a Divadlo Komedie.
- Prvním ředitelem byl O. Ornest. Soubor vznikl sloučením části členů dosavadních Městských divadel se skupinou, která přišla s Ornestem z Realistického divadla.
- Na scéně Komorního divadla se uváděla především komorní díla, mnohdy významných soudobých dramatiků. Scéna Divadla Komedie byla naopak určena pro lehčí žánry – konverzační a hudební komedie, satirická pásma, svérázné adaptace klasických veseloherních titulů.
- Komorní divadlo bylo zavřeno v roce 1976 (již nikdy se nepodařilo jeho činnost obnovit).
- Divadlo Komedie si ponechalo název i poté, co v roce 1954 změnilo sál. Přestěhovalo se do někdejšího paláce Báňské a hutní společnosti na nároží Jungmannovy a Lazarské ulice, na místo bývalého divadla V. Buriana. Po roce 1989 se stalo Divadlem Ká, intelektuálním repertoárem bylo jakousi náhradou za Komorní divadlo. V roce 1994 se pod vedením M. Dočekala vrátilo k názvu Divadlo Komedie (už není součástí MDP).
- Další scénou, která přibyla do svazku MDP v sezóně 1962/63, bylo Divadlo ABC, vzniklé z Divadla Satiry. Jeho uměleckým šéfem se stal J. Werich (zjevná snaha navázat na tradici meziválečného Osvobozeného divadla).
- Posledním divadlem, které se přičlenilo k MDP, bylo v roce 1975 Divadlo Rokoko. Tento sál, sloužící od počátku 20. století především kabaretu, zažil slavnou éru v letech 1958–74 pod vedením D. Vostřela. V té době tudy prošly mnohé z pozdějších hvězd české pop-music. Od 70. let tu pak nacházely útočiště nejrůznější soubory – např. Divadlo Jiřího Wolkera. Po roce 1989 fungovalo divadlo i nadále v rámci MDP, ale se samostatným uměleckým vedením. Hrál zde spolek Kašpar, poté kolektiv ústeckého Činoherního studia v čele s P. Poledňákem a režisérem Z. Potužilem. V roce 1995 převzal vedení Z. Potužil, který si za své kmenové spolupracovníky zvolil režiséry J. Kališovou a O. Zajíce. Po Potužilově nuceném odchodu v závěru sezóny 2003/2004 tu dva roky působil soubor kolem T. Svobody a T. Zielinského.
- Od roku 2005 fungují MDP pod vedením Ondřeje Zajíce a Petra Svojtky a mají jeden soubor, který působí na scénách ABC a Rokoka, tak jako tomu bylo v dobách největší slávy MDP za vedení O. Ornesta (tzv. Ornestinum).
- Od roku 1951 hrál soubor MDP také na letní scéně ve Valdštejnské zahradě, od roku 1967 v Ledeburské zahradě. Za vedení M. Dočekala herci pořádali různé akce v plenéru (např. na Pražském hradě) či v kasematech na Vyšehradě.
- Mezi českými autory, kteří se na jevištích MDP představili a někdy psali přímo na objednávku, byl nejúspěšnější V. Blažek. Jeho hry Příliš štědrý večer a Třetí přání patřily mezi nejhranější tituly prvních dvaceti let. Z dalších českých autorů připomeňme O. Daňka, O. Zelenku, E. Vachka či J. Dietla.
- Ze světové klasiky patřily k nejoblíbenějším titulům: Pygmalion a Charleyova teta. Vůbec nejhranějším titulem období Ornestina byla Idiotka s Jiřinou Bohdalovou v titulní roli, na kterou se přijel podívat i autor M. Achard.
