×
TOPZINE.cz

Profese rodičů teenagery neláká. Jejich radám ale věří

FOTO: ChlapecMladí lidé chtějí studovat školu, která je bude bavit, pomůže jim k dobré práci a vysokým výdělkům. V profesi rodičů chce pokračovat jen minimum z nich. Potvrzuje to nový průzkum Národního ústavu pro vzdělávání.

FOTO: Chlapec
Pokud se dítě setká s řemeslem v rodině, snáze k němu nachází cestu, Zdroj: sxc.hu

Nudná práce v kanceláři plodící stohy papíru je pro mladé lidi out. Teenageři si cení prestižních povolání nebo manuální činnosti s jasným výsledkem.

„Dá se říci, že nejvíce se s prací rodičů žáci ztotožňují v případě, že matka či otec mají vysokoškolské vzdělání a vykonávají odbornou profesi. K druhé nejčastější identifikaci s povoláním rodičů dochází u žáků, jejichž rodiče jsou vyučeni. Zde zřejmě hraje roli konkrétní řemeslo, které děti vidí na vlastní oči,“ přiblížila spoluautorka průzkumu Pavlína Šťastnová.

Stejnou práci jako otec chce vykonávat jen 8,2 % dětí školou povinných, jako matka 2,4 %. U středoškoláků je to podobné, 7,7 % z nich si přeje následovat otce a 3,2 % matku.

Čtěte také: Studenti gymnázií a SOŠ jsou na školách spokojenější než dřív, ukázal průzkum

Ačkoli mladí lidé rozhodují o své budoucnosti hlavně na základě vlastního úsudku, přes 80 % žáků základních i středních škol naslouchá radám rodičů. „Je tedy patrné, že i v dospělém věku přikládají děti radám svých rodičů určitou váhu,“ uvedla Šťastnová.

[table id=124 /]

Při volbě povolání berou žáci a studenti v úvahu ještě rady ostatních příbuzných a kamarádů, nejmenší roli mají podle nich učitelé a další odborníci, stejně jako lidé z Facebooku. „Ačkoli je vliv sociálních sítí často popisován jako značný, ohledně své budoucnosti na tento typ komunikace mladí lidé příliš nespoléhají,“ konstatovala druhá spoluautorka studie Petra Drahoňovská.

Středoškoláci podle průzkumu silněji vnímají dění v regionu, zejména problematiku nezaměstnanosti, a nechávají se touto situací více ovlivnit než žáci základních škol.

Hlavně ne do práce

Naprostá většina mladých lidí si vybírá další vzdělávání podle toho, aby je obor bavil a po jeho vystudování našli zajímavou, dobře placenou práci. Takřka pro všechny je důležité jít na školu, kterou zvládnou dokončit.

„Všechny tyto preference můžeme vnímat jako velmi pozitivní, odráží se v nich, že žáci o budoucí vzdělávací dráze přemýšlejí a vnímají i okolnosti, které jsou s její volbou spojeny,“ zmínily autorky průzkumu.

Každý druhý středoškolák si po maturitě přeje studovat na prestižní domácí univerzitě, třetina chce být na stejné škole jako kamarádi a zhruba 30 % láká možnost odejít z domova. Jejich rozhodování nejméně ovlivňuje možnost studovat v zahraničí, důležitá je pro pětinu z nich. Více než polovina studentů středních škol chce jít na jakoukoliv další školu, aby ještě nemusela nastoupit do práce.

Čtěte také: Přijímačky na VŠ zvládají nejlépe gymnazisté. Daří se také technikům

Pokud se mladí lidé rozhodnou po střední škole dál nestudovat, vede je k tomu hlavně potřeba vydělávat peníze a snaha osamostatnit se od rodičů. Patnácti procentům středoškoláků přitom další studium rozmlouvali ve škole. „V současné době, kdy se neustále zdůrazňuje nutnost celoživotního vzdělávání, je zarážející, že někteří žáci ve škole slyší, že na další vzdělávání nemají,“ pozastavila se Pavlína Šťastnová z NÚV.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..