×
TOPZINE.cz

Podzimní knižní veletrh 2011: Knížky, čtení a děti nejen ve sklepě

FOTO: Podzimní knižní veletrh!Reportáž! Podzimní knižní veletrh se v Havlíčkově Brodě konal 21. a 22. října, přidruženou akcí byl literární festival Knihy a svoboda. Přišli tisíce lidí, prodala se kila knih, TOPZINE.cz vyhlásil vítěze literární soutěže Fantastická povídka.

FOTO: Podzimní knižní veletrh
Podzimní knižní veletrh nabízel spoustu kvalitní četby, Foto: Aneta Štěpánková

Podzimní knižní veletrh se v havlíčkobrodském kulturním domě Ostrov odehrál 21. a 22. října 2011. Přilákal více jak 160 vystavovatelů, tisíce návštěvníků, rozdalo se zde několik cen spjatých s literaturou a knihami. Doprovodný program probíhal nejen v kulturním domě Ostrov, ale také na několika místech Havlíčkova Brodu. A TOPZINE.cz byl celou dobu u toho!

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/podzimni-knizni-veletrh-h-brod/]

Letošní veletrh byl troch u jiný už od začátku. Začal vlastně již ve čtvrtek 20. listopadu pořadem Listování s Robertem Fulghumem. A protože jeho autogramiáda probíhala v pátek už od 10 hodin, mohla veřejnost na veletrhu už dopoledne, zatímco v loňských letech se jim veletrh otvíral až po obědě. Celé dopoledne tak bylo nezvykle chaotické: fronty před vstupem, všude děti školou povinné, novináři.

Návštěvníci, čtěte!

Pro novináře bylo dopoledne ve znamení tiskových konferencí: nejprve ta k zahájení veletrhu oznamují také cyklus pořadů o česko-rakouských vztazích a následně tisková konference zahajující první ročník festivalu Knihy a svoboda, který pod hlavičkou Mezinárodního PEN Klubu pořádalo jeho české centrum. Chvíli po obědě pak PEN Klub prezentoval svou Knihovničku.

Souběžně probíhal ještě doprovodný program pořádaný jednotlivými vystavovateli, některé pořady byly určeny především zahraničním bohemistům a překladatelům. Ti přijeli ze třiceti zemí na týden trvající konferenci pořádanou PEN Klubem a podpořenou ministerstvem kultury. A přestože byl doprovodný program opravdu pestrý, nabádala Markéta Hejkalová příchozí, aby hlavně utráceli za knížky.

Ostrov jako tržiště

Byla jsem v Brodě dva dny a musím říct, že jsem si stánky prošla jen velmi zběžně a zajímala jsem se převážně o menší nakladatelství, s nimiž se čtenář setkává spíše sporadicky. Právě to je obrovské plus havlíčkobrodského veletrhu: objevíte zde knihy, které třeba na pražském veletrhu nenajdete. Díky své rozloze navíc kulturní dům Ostrov připomíná tržiště: na malé ploše se setkává spousta lidí, s nimiž máte možnost mluvit, pozdravit je, poprosit o kontakt či autogram. Vládne zde rodinná atmosféra, mnozí lidé považují cestu do Brodu za jakýsi rituál loučení se s podzimem. Neznám lepší přípravu na zimu než dovybavení knihovničky novými přírůstky!

FOTO: Podzimní knižní veletrh
Jiří Dědeček a Jáchym Topol při prezentaci antologie běloruské poezie vydané PEN Klubem, Foto: Aneta Štěpánková

Ředitelka veletrhu Markéta Hejkalová je zcestovalá a zastává vysoké funkce nejen v českém, ale i mezinárodním PEN Klubu. Snad právě proto se jí každý rok daří do Brodu nalákat pozoruhodné zahraniční hosty. Těch si ostatně mohli do sytosti užít návštěvníci sobotního Babylonského literárního večírku, který probíhal v klubu Oko. Četlo se srbsky, rusky, bělorusky, německy… A také se pilo a diskutovalo.

Podzimní knižní veletrh očima Kateřiny Ciborové:

Říká se, že první díl je vždycky lepší než druhý. Letos se sice konal už 21. ročník havlíčkobrodského veletrhu, pro mě ale byl první teprve ten předchozí, tedy jubilejní dvacátý. A byly nesrovnatelné. Zatímco jsem si loni cestu mezi knihami a návštěvníky musela dočista probíjet, letos byl průchod v kulturním domě snadný a knihami jsem si mohla listovat klidně několik minut. Nikdo do mě nestrkal, nikdo za mnou nervózně nepodupával. Že to bylo příjemné, je jedna věc, ale že tato situace značila malé množství návštěvníků oproti loňsku, je věc druhá.

FOTO: Podzimní knižní veletrh
Martin Hilský ještě před tím, než získal významná státní ocenění - v Brodě, Foto: Aneta Štěpánková

Jednou z možností, proč tomu tak bylo, může být téměř nulová originalita. Do Havlíčkova Brodu přijeli titíž tvůrci jako loni. Viewegha, Vaculíka, Hilského nebo Topola znají brodští jak své boty. Mezi spisovateli letos dominoval snad jen Robert Fulghum, který ale knihy podepisoval už v pátek dopoledne. Doprovodných programů, diskuzí, besed a autorských čtení bylo až příliš, možná proto z nich žádný nevyčuhoval. Není to však jen chyba veletrhu, ale současné české literatury. Zdá se, že v uplynulém roce nepřinesla nic výjimečného, co by se mohlo prezentovat na největším mimopražském knižním veletrhu.

Vše mohl vynahradit závěrečný Babylónský večírek, na němž se prezentovala celá řada českých i zahraničních literátů. Do jisté míry tomu tak bylo, jenže velký sál Klubu Oko (bývalé kino), komorní literární atmosféře moc nenahrál. Navíc škoda, že na večírku spisovatelé fungovali jako vystupující i posluchači. Brodští čtenáři v sobotu večer totiž zůstali doma.

Ačkoli letošní festival mohl být opravdu mimořádný, nepodařilo se využít jeho možností, mnohé slibné pořady doprovodného programu probíhaly poněkud rozpačitě. Třeba sobotní pořad o (s/S)vobodné Evropě, který moderoval Josef Mlejnek. Zvolený pravopis naznačuje, že problematický byl již název programu. Bude se mluvit o rádiu Svobodná Evropa, anebo o Evropě jako prostoru? Jasno v tom očividně neměli ani panelisté a pořad nepřinesl téměř žádné nové informace člověku, který se o problematiku totalitním režimů v Evropě (či o historii zmíněné rozhlasové stanice) zajímá, ztracený se však musel cítit i náhodný nepoučený návštěvník.

FOTO: Podzimní knižní veletrh
Podzimní knižní veletrh: knížky okoukávat, očuchávat, kupovat, Foto: Aneta Štěpánková

Podobně rozpačitě působil také dvoudílný pořad nazvaný provokativně Muškáty za oknem, děti ve sklepě. Ano, řeč měla být o Rakousku. Ve skutečnosti se však jednalo cyklus čtení spisovatelů a překladatelů z Česka, Slovenska a Rakouska. Spisovatelka Zdenka Becker žijící ve Vídni, překladatelka Christa Rothmeier, autor Jiří Hájiček. Myslím, že se dalo tohoto vzácného setkání příslušníků bývalé c. k. monarchie (zastoupeno nebylo jen dnešní Maďarsko) využít lépe, téma k tomu svádělo. Ta diskuse mohla být třaskavá a napínavá. Kdyby byla.

Zúčtování s veletrhem

Vydařený byl cyklus několika pořadů věnovaných běloruské literatuře, který pořádal PEN Klub. Dokonce i ti z nás, kteří neumí ani rusky a natož bělorusky, už v sobotu večer rozuměli tomu, co Ales Razanav četl. Jeho projev byl vskutku démonický a někteří z nás ho slyšeli číst už potřetí

Všeho bylo zkrátka moc, i k tradičně udělovaným cenám pro nejhezčí knihy veletrhu přibyla jedna nová kategorie. Spousta knih, spousta osobností, spousta možností… Ale pořád se plulo po povrchu. Běžný návštěvník si mohl v Brodě koupit spoustu knih, s knihami podpaždí odcházeli i ti méně majetní. Já si odvezla deset knih, utratila jsem necelých pět set. Dají se tam zkrátka najít skvosty za pakatel.

Přivezla jsem si odtamtud také několik kontaktů a příjemných setkání – jsem totiž trochu drzá, pokud mne někdo zaujme. Odjížděla jsem nabitá pozitivní energií a říkala si, že na veletrhu jde především o prodej knih. Souběh veletrhu a literárního festivalu Knihy a svobody byl také skvělý nápad. Jen na těch pořadech doprovodného programu, které nepořádala jednotlivá nakladatelství, by bylo dobré zapracovat. Méně může znamenat více.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..