4 fotky 
Festival …příští vlna/next wave… se rozplynul a další vlnku očekáváme za rok. Letos se rozmanitý program rozšířil do dalších měst, a tak se z alternativy stala na chvíli masovější záležitost. Všude totiž bylo vyprodáno.
Vyberte hrdinu, nebo vraha z nabídky a hlasujte pro něj. Zdroj: T. Legiersi, DD
Z programu, který diváky provedl nejen dobrými inscenacemi, ale i mnoha divadly a prostory, jsem pro čtenáře TOPZINE.cz vybrala tři akce. Nejprve se podíváme na inscenaci Já, hrdina režiséra Jiřího Havelky, poté pohřbíme (symbolicky) Václava Klause s brněnským Divadlem Feste a nakonec rozdáme pár cen alternativní scéně v Divadle Na zábradlí.
Hod diskem na Mašíny
Jiří Havelka si pohrává, a to velmi zdařile, s tématem, do jaké míry je člověk hrdinou a od jaké už vrahem. Kontroverzní téma se týká zabití několika lidí, včetně policisty nebo zdravotníka. Prostřednictvím rekonstrukce případů hledá odpovědi s dnes už bývalými absolventy DAMU. Je adekvátní omluva působení komunistického režimu? Patří zabití do boje za svobodu? I na takové otázky si můžete sami v průběhu představení odpovědět.
Čtěte také: Hosté v Disku odejdou na konci listopadu
Tvůrci přistoupili k inscenaci Já, hrdina zodpovědně a okořenili netradiční hru o dokumentární složku. Využili velmi populární anonymní diskuze na internetu. Pohráli si s lidskou představivostí prostřednictvím interpretace příběhu bez zvuku a poté s ním. Diváci mohou interaktivně hlasovat, zda se přiklání k verzi: Mašíni = hrdinové, nebo vrazi.
Zdroj: Tomsa Legierski, Divadlo Disk
Jak už je u katedry alternativního a loutkového divadla zvykem, můžete se těšit z netradiční scény. Mezi diváky a herci visí zrcadlový materiál, který po zhasnutí hlediště zprůhlední. Zajímavý nápad především pro ty, co mají rádi kriminálky všeho druhu.
Já, hrdina
Divadlo Disk
Režie, scénář: Jiří Havelka
Hrají: Sofia Adamová, Andrea Ballayová, Jiří Böhm, Eva Burešová, Mikuláš Čížek, Josef Jelínek, Barbora Kubátová, Marek Menšík, Richard Vokůrka, Petr Vydarený
Hodnocení: 90 %
Inscenace bude mít v Divadle Disk ještě několik repríz. Jiří Havelka se společně s talentovaným ročníkem nebojí ukázat českou povahu v jiném zrcadle, i když by se mohlo zdát pro hodně lidí pokřivené. Po všech stránkách se jim podařilo rozdmýchat divákovu mysl.
Jeden pohřeb za druhým
Krmivo pro média, tak by se mohly zdát pohřební (i ty fiktivní) ceremoniály v dnešním světě vysílané skrze obrazovky do českých domácností. Do jaké míry nás televize informuje a do jaké míry nás chce ovlivňovat? Divadlo Feste přivedlo na svět půl roku po pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla frašku Pohřbívání. Tentokrát však pohledem do budoucnosti nahlíží, jak by se mohlo odehrávat další významné pohřbívání našeho nynějšího prezidenta Václava Klause.
Zdroj: Divadlo Feste
Přitažené za vlasy? Ano. Necitlivé? Ano. Trefné? Naprosto. Divadlo Feste, respektive autor textu Roman Sikora, si rozhodně servítky nebere. Proč také. Politici servítky zahodili už dávno. Prezident si pomalu, ale jistě seje vítr a bude rád, když nesklidí bouři. V inscenaci Pohřbívání ji tak trochu sklízí, ale v podobě fraškoidního pohřbu, na který nepřiletí jediný významný státník.
Pohřbívání
Divadlo Feste
Autor: Roman Sikora
Režie: Jiří Honzírek
Hrají: Marie Vančurová, Miroslav Černý, Václav Hanzl, Lubomír Stárek, Adam Černoch
Hodnocení: 70 %
Extrémní interpretací žijících postav nebo masmédií vyhrotili tvůrci hru na hranici snesitelné satiry a napadnutelné urážky. Avšak díky postmodernímu pohledu na dnešní svět a především situaci v České republice se nemůžeme divit, že se na divadelních prknech objevuje pohřbívání prvního muže naší země. Inscenace by zasloužila mnoho úprav, aby docílila kýženého efektu, ale již nyní splňuje svou úlohu. Šokuje a snáší se kolem ní nepřeberné množství rozmanitých reflexí.
Děkujeme… a za odměnu dostanete vlnku
Festival …next wave/příští vlna… nabízí divákům střípky toho zásadního, co se na alternativní scéně událo. Během roku sleduje projekty, které se vyhýbají přímé komerční sledovanosti. V minulém roce mezi takové nápady patřilo například dočasné Divadlo Šnek, které vyrostlo u stanice metra Opatov.
Za Dekadentní koupelí stojí Roman Zach. Zdroj: Milan Červenka
Vše má být po zásluze potrestáno, a tak se tvůrcům dostalo pocty v podobě předání ceny za hodnotné počiny a projekty v oblasti nezávislého a alternativního divadla. Letos se ceremoniál konal v Divadle Na zábradlí. Slavnostního večera se ujali herci a hudebníci Roman Zach s kolegy Ivanem Acherem nebo Stanislavem Majerem. Moderátorského žezla se ujal Martin Finger a příjemně provázel odlehčený večer.
Čtěte také: Stanislav Majer přechází z Divadla Komedie do Divadla Na zábradlí
Zázemím poct se stal scénický koncert podobný projektu Miusee@poetrymusical, uváděný dříve v Divadle Komedie, který se speciálně upravil právě pro tento večer. Vítězové si odnesli cenu společně s vlnkou ve vlasech. Celkové kouzlo večera navodila scéna a program. Úžasná projekce Anny-Marie Maxerové dokonale doplnila dekadentní hudební koupel, jejíž perlou se stala skromně sedící a neskromně zpívající Lenka Dusilová.
Ocenění:
Publikační čin roku: Petru Vášovi
(za knihu a DVD Fyzické básnictví přibližující a rekapitulující vznik a existenci směru performativní tvorby)Objev roku: Janě Kozubkové
(za její nasazení, ochotu a schopnost propojovat rozličné nezávislé hudební a divadelní projekty a zachovávat si v nich osobnostní a výrazovou originalitu, provokativnost a bezprostřednost)Producentský počin roku: Jiřímu Sulženkovi a Davidu Kašparovi
(zakladatelům festivalu Street for Art odehrávajícímu se od roku 2008 na pražském Jižním Městě a přímo reflektujícímu prostředí tohoto mega-sídliště)Osobnost roku: Miloši Orsonu Štědroňovi
(hudebnímu skladateli, klavíristovi, libretistovi a pedagogu. Za jeho hudební tvorbu pro divadlo, které se věnuje již od roku 1994, a především pak za jeho autorské projekty, ke kterým si píše texty i hudbu)Projekt roku: Vilému a Lence Faltýnkovým a celému tvůrčímu a realizačnímu týmu
(za projekt Rozeznění – Lidice 2012 )Živoucí poklad: Bohdanu Holomíčkovi
(za dlouholetou intenzivní, umělecky vyhraněnou, přitom civilní fotografickou dokumentaci českého kulturního okraje a undergroundu, toho, co vždy živě reflektovalo a posouvalo vývoj naší společnosti včetně divadla)
