Nářez bez proudu

Představte si, že jste jednoho dne přišli o sluch. Zůstalo vám z oblíbené muziky ještě něco? Předtím, než propadnete panice, můžete hledat odpověď v letos vydané knize Zpěv do odposlechu víc představující texty české noise, HC a punkové scény.

Zdroj: www.zatrati.cz

Kniha ve formátu sdíleného sedmipalce, oblíbeného mezi hlukařskými fajnšmekry (slovy Arana: „Velký desky jsou těžkopádný, jsou to pomníky, monumenty. Řešení je jinde − sedmipalcový splity s lidma, démonama a projektama, co budou mít zájem.“) a s minimalistickou grafikou z dílny Carton Clanu oddělující jednotlivá „EP“, obsahuje tracky patnácti představitelů naší noise, hc a punkové scény. Dvanáctku pocházející z kosmodromu Silver Rocket kapitána Adama Nenadála, editor a nakladatel v jedné osobě, Tomáš Weiss doplnil Innoxií Corporou a českými žánrovými věrozvěsty Michael´s Uncle a (Meat & Mad & Dead House) Chicago I. R. A. Dlužno podotknout, že jde o vůbec první publikaci jeho nakladatelství Za tratí.

Jistě jde o počin v dnešní době, kdy i vydávání nehudební poezie představuje nakladatelskou nejistotu, pozoruhodný. Co se týká publikování hudebních textů, není u nás obecně mnoho důvodů k veselí. Pokud této mety někdo dosáhne, tak jsou to buď autoři, kteří již bohužel nežijí (nejnověji třeba v Hostu vydaná Andělská počta Zuzany Navarové), nebo patří alespoň mezi zasloužilé a spíše bližší mainstreamu. Těžko lze dnes asi očekávat boom, který přinesla raná devadesátá léta lačná po tvorbě dušené normalizací, kdy Punc vydával skvělou sešitovou edici Texty (představující texty Filipa Topola, Miroslava Wanka, Plynu, Dybbuku a Zubů nehtů, Petra Váši či Jasné páky a Hudby Praha). Z pozdějších snah o vydávání ucelenější řady jiných textů je možno zmínit snad už jen Maťovy Miniatury z konce devadesátých let… Nabízí se otázka, zda Tomáši Weissovi takto nakousnuté vydavatelské jablko neztrpklo v ústech a rozhodne-li se v mapování menšinových žánrů pokračovat. Pokud ano, nepochybně by stále bylo odkud lovit. Co takhle texty tvůrců vydávajících u Indies nebo Black Pointu?

Zdroj: www.zatrati.cz

Ale zpátky ke knize. Mimo výše zmíněné skutečnosti je příjemné zjištění, že grafická stránka není její jedinou silnou zbraní. Zároveň totiž také ukazuje, že zvolená scéna rozhodně má své výrazné osobnosti. Třeba Arana s léty spějícího ke stále úspornějšímu, ale o to působivějšímu vyjádření (J. Boam: Tohle je prázdná věta. / Tohle je prázdná věta. / Tohle je prázdná věta. / Tohle je prázdná věta. // Jaký jsou hranice slov? / Jaká je tvoje mantra? //) či Sisiho, důstojného nástupce nekompromisnosti Majkláčů (Práce – spolu: Žhavá láva v nás skrytá / vás zničí, bouře sílící / rozmete na popel // Shoříte jak Lidice, jak Ležáky / Shoříte jak Hus Mistr Jan / a podepíšete strachy / jak herci z Národního //). Setkáváme se s texty představujícími sebeanalýzu, ovšem nečekejte neofolkově bolestínskou (Banán), texty pábitelskými (Bourek), ale také mrazivě sugestivními (Elektročas), není opomenuta ani ironie (Innoxia Corpora). Přes naznačenou rozmanitost je cítit spřízněnost. V autentické snaze skutečně hledat, nespokojit se s mnohokrát přežvýkanými klišé…

Nezbývá než konstatovat: tahle deska není zaplať pámbů na jediný poslech!

Sestava: Adam Nenadál aka Aran (Gnu, Aran Epochal), Milan Trachta aka Banán (Balaclava), Martin Hůla aka Bourek (Sporto / Carton Clan), Petr Humpál aka Bugrr (Děti deště), Michal Tutter (FETCH!), Lyssa, Jiří Sochor aka Sisi (Esgmeq), Tomáš Cílek aka Tomske (Deverova chyba), Ondřej Ježek (OTK), Zdeněk Malý a Míra Brojír (Zkouška sirén), Innoxia Corpora, Elektročas, Todd Robert John Nesbitt aka Torr (Wollongong, Unkilled Worker), Petr Stanko a Amrit Sen (Michael´s Uncle), Milan Langer a Petr Vyšohlíd (Chicago I. R. A.)

Zpěv do odposlechu víc: Texty českého noise, HC a punku

Nakladatelství Tomáš Weiss – Za tratí

Obálka, grafická úprava, sazba: Carton Clan

224 stran

2009

silver-rocket.org