2 fotky 
Letní období přímo svádí k cestování. Pokud letos na žádné objevné cesty nevyrážíte, nezoufejte! Cestovat můžete alespoň v představách, třeba s naším literárním průvodcem po sousedním Polsku.
Literatura našich severních sousedů má českému čtenářstvu co nabídnout. Zdroj: wikipedia.org
Ač je nám polský národ geograficky i historicky velmi blízký, polská literatura není českému čtenářstvu příliš známá. Z hodin středoškolské literatury se možná některým vybaví jména jako je Adam Mickiewicz či Henryk Sienkiewicz, těm, kteří sledují současné literární dění, pak jistě neuniklo jméno Mariusze Szczygieła. Polská literatura toho ale nabízí mnohem víc – kteří další spisovatelé stojí za pozornost?
Romantická polská povaha
Nejdříve se podívejme na klasickou literaturu. Světově nejznámější polské spisovatele najdeme v období romantismu a novoromantismu. Patří k nim především již zmínění autoři Adam Mickiewicz a Henryk Sienkiewicz, kteří se oba snažili ve své literatuře posílit vědomí polské národnosti.
O dávné polské historii, která se odehrává na hranici mytického a křesťanského věku, vypráví Juliusz Słowacki v tragédii Balladyna. Hlavní postava, Balladyna, zabíjí svoji sestru a bere si jejího snoubence za muže, sama se však nevyhne trestu a tragicky umírá.
Spisovatel Adam Mickiewicz strávil většinu svého života v emigraci, ale na rodné Polsko nezapomínal. Aktivně se angažoval v polském zahraničním odboji. Je autorem nedokončeného dramatu Tryzny, kde vyslovuje především myšlenku samostatnosti a svobody všech národů. Polsko má podle něj spasitelskou úlohu, přirovnává jej ke Kristu. Je rovněž tvůrcem posledního velkého národního eposu v Evropě Pan Tadeáš čili Poslední nájezd na Litvě, který se tematicky rovněž opírá o právo národů na sebeurčení.
Novoromantik Henryk Sienkiewicz v románové trilogii Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski zobrazuje krvavé boje Poláků s ukrajinskými kozáky, ke kterým došlo během druhé poloviny 17. století.
V románu Křižáci se pak vrací do ještě hlubší minulosti, líčí boj Poláků proti řádu německých rytířů v 15. století a polské vítězství v bitvě u Grünwaldu. Za svůj přínos literatuře obdržel Sienkiewicz v roce 1905 Nobelovu cenu.
Jerzy Kosiński knihou Nabarvené ptáče šokoval společnost.
Nejzajímavější a zároveň nejkontroverznější postavou polské literatury je Jerzy Kosiński. Jako dítě se kvůli židovskému původu musel v průběhu druhé světové války skrývat. Sám se potuloval po polském venkově, kde se setkal s mnoha podobami lidské brutality. Své zážitky velmi naturalisticky reflektuje v knize Nabarvené ptáče.
Román byl po dlouhou dobu v Polsku zakázán, zprvu se nesetkal ani s přijetím literárních kritiků. To se změnilo, když vyšlo najevo, že jde o částečnou autobiografii – záhy byla kniha srovnávána například s deníkem Anny Frankové.
Šokující román o lidské krutosti
Kosiński byl však velký mystifikátor. Emigroval do Spojených států, kde si užíval roli celebrity. Účastnil se různých televizních pořadů, nebál se otevřeně mluvit o svém soukromém životě. Vycházelo však najevo, že si často vymýšlí, byl dokonce podezřelý z plagiátorství. Svůj život ukončil sebevraždou. Polský spisovatel a scénárista Janusz Głowacki napsal knihu o jeho lehce skandálním životě Good night, Džerzy, která vyšla i v českém překladu.
Za zmínku stojí rovněž tvorba Witolda Gombrowicze. Pro jeho dílo je typický satirický a karikující pohled na problémy polské společnosti, hra s literární formou a používání neologismů. Narušuje tradiční literární schémata, čímž si získal mnoho odpůrců, kteří jeho knihám nerozumí.
Na druhou stranu má ale i své zapřisáhlé fanoušky, na které má tak velký vliv, že se pro jejich nadšení Gombrowitzovým literárním světem vrylo označení gombrowiczologie. K jeho dílům patří například romány Ferdydurke, Kosmos či Transatlantik.
Za hranicemi reálného světa
V polských literárních vodách si na své přijdou i fanoušci žánrů sci-fi a fantasy. Populární spisovatel Andrzej Sapkowski si srdce čtenářů získal především svými knihami o zaklínači Geraltovi, které se dočkaly i filmové podoby. Je rovněž autorem Ságy o Reinmarovi z Bělavy, historické fantasy z období husitských válek ve Slezsku.
Sapkowského knihy o Zaklínači se proslavily nejen filmovou adaptací, ale staly se také inspirací pro počítačové hry. Zdroj: www.gamershell.com
Polský lékař a spisovatel Stanisław Lem rozšiřuje ve svém díle žánr sci-fi o filosofický a etický aspekt. Smysl lidské existence zkoumá v románu Solaris, který byl třikrát zfilmován. Jeho dalšími romány jsou například Astronauti či Mír na zemi.
Současná polská literatura
Do povědomí českého čtenářstva se spisovatel, novinář a čechofil Mariusz Szczygieł dostal především dvěma knihami – Gottland a Udělej si ráj, které jsou věnovány právě Čechám. Úsměvně a s nadhledem líčí naši národní povahu tak, jak se jeví z pozice cizince. Gottland je kniha složená z několika samostatných reportáží hraničících s beletrií. Objevují se v nich známé české osobnosti, od Tomáše Bati, přes Lídu Baarovou až po Helenu Vondráčkovou.
Kniha Udělej si ráj tematicky na Gottland navazuje. Reflektuje v ní vztah Čechů k popkultuře či k Bohu a srovnává naši národní povahu s polským národem.
Na závěr nesmíme opomenout ani ženské představitelky polské literatury. Olga Tokarczuk patří k té hrstce autorů, kteří uspěli jak u čtenářů, tak i u kritiků. Kromě toho, že její knihy patří v Polsku k nejčtenějším, získala i řadu literárních ocenění. Řada jejích románů vyšla v češtině, za všechny jmenujme alespoň Pravěk a jiné časy či román Běguni.
K nejmladším osobnostem současné polské literatury se řadí spisovatelka Dorota Masłowska, která zaujala již svojí prvotinou Červená a bílá. Nekonvenčním stylem líčí prostředí své generace, nezdráhá se používat vulgarity, čímž si vysloužila negativní ohlasy. Přesto se však stala především mezi mladými čtenáři velmi populární, a to nejen v Polsku.
