Koncert Laetitie Sadier a Dark Captain Light Captain: Tmavý, světlý a jedna emotivní Francouzka

!Fotogalerie!Pražský Palác Akropolis zažil koncert, který sice nebyl z nejbouřlivějších, ale troufnu si říct, že spoustu lidí chytil u srdce. Francouzská zpěvačka Laetitia Sadier a britská indie-folková formace Dark Captain Light Captain vystoupily ve čtvrtek 31. března v rámci série EuroConnections.

Duo kytaristů z kapely Dark Captain Light Captain, Foto: Marie Kozmová, Topzine.cz

Klidná, skoro by se chtělo říct až domácká atmosféra panovala poslední březnový večer v pražském Paláci Akropolis. Byl to takový večer česko-francouzsko-britské sounáležitosti. České publikum si vsedě, pěkně s pivem v ruce poslechlo emotivní skladby francouzské zpěvačky Laetitie Sadier a svižné indie-folkové kytarovky britských Dark Captain Light Captain.

Může to znít jako fráze, ale Laetitie Sadier, spoluzakladatelka kapely Stereolab, skutečně předvedla výkon, který všechny přítomné oslovil. Nebylo to o hudebním projevu, když to řeknu nešetrně, Laetitie přišla, zapojila kytaru a tak nějak po domácku drnkala do kytary. Její hudba na mě působila velice přirozeně, nenuceně, nesnažila se o nějaké složité riffy nebo technicky složitá sóla. Stejně tak mohla hrát na setkání přátel někde v obýváku.

Chtěl jsem si ji odvézt domů a pomilovat se s ní – a to jsem ani pořádně neviděl, jak vypadá

O to víc ale poutal pozornost všech přítomných její hlas a melodie jejích skladeb. Z textů i krátkých proslovů mezi skladbami bylo jasné, že skladby Laetitie Sadier jsou ze života. Nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo jako bezduché plácání nějakého romantického snílka, ale když Laetitie začala zpívat o lásce, samotě, vzteku nebo jiných emocích, naplno mě její texty zasáhly. A soudě podle upřených, lehce zavlhlých pohledů posluchačů okolo mě, nebyl jsem jediný.

Laetitie Sadier mi dokonale učarovala, Foto: Topzine.cz

Přiznám se, že jsem frankofil, takže je možné, že mě zkrátka pouze uchvátilo kouzlo jedné Francouzky, ale Laetitie Sadier na mě působila velice žensky, přirozeně, hřejivě, domácky. Určitě k tomu přispěly ty drobné detaily, které její vystoupení dělaly tak nějak méně profesionální. Například to, že jako levačka hrála na kytaru pro praváka, jen s přehozenými strunami. Promiňte mi ten výraz, ale Laetitie Sadier byla prostě k pomilování.

Zpívá celá kapela

Přiznám se, že po skladbách Laetitie Sadier jsem nějak ani neočekával, že by mě Dark Captain Light Captain mohli nějak výrazněji zaujmout, o to víc jsem byl překvapený, když tito sympatičtí Britové začali hrát. Akustické kytary, basa, svižné, často až taneční bicí, někdy trubka, někdy příčná flétna. Stejně jako jejich francouzská kolegyně, i DCLC působili na pódiu velice přirozeně.

Když už jsem byl u těch přirovnání, Britové působili velice kamarádsky. Z pódia na publikum dýchala jejich energie, jejich nadšení, které do své hudby vkládali. Vystoupení Dark Captain Light Captain bylo rozhodně mnohem živější, na čemž měly obrovskou zásluhu bicí, které skutečně dávaly hudbě DCLC často až taneční nádech.

Velkou devizou Dark Captain Light Captain pak byly jejich vokály. Dvoj, troj, nebo dokonce čtyřhlasně publiku prezentovali své folkové skladby, ve kterých se prolínaly tradiční pastorální melodie. Jejich koncert byl velice svěží, právě i díky těmto vícehlasům.

Laetitie Sadier a Dark Captain Light Captain by si možná zasloužili trochu početnější publikum, nicméně posedět si u tohoto zajímavého koncertu bylo rozhodně velice příjemné. Pokud máte zájem objevovat nové zahraniční interprety, série EuroConnections, v rámci které se tento koncert uskutečnil, je vždy dobrou příležitostí.