2 fotky 
Jane Austenová je považována za jednu z nejlepších anglických spisovatelek všech dob. Její styl psaní vyznačující se hlavně satirizujícím zobrazením tehdejší společnosti totiž oslovil velké množství lidí.
Jane Austenová byla svéhlavá žena. Zdroj: www.jasa.net.au
Spisovatelka Jane Austenová se narodila 16. prosince 1775 v Steventonu v hrabství Hampshire jako sedmé z osmi dětí. Měla ještě sestru Cassandru a šest bratrů. Její otec George Austen působil jako reverend a její matka Cassandra byla v domácnosti a starala se o rodinu.
První literární pokusy
Jane měla šťastné dětství. Matka vzdělávala ji i její sourozence doma. Poté šly s Cassandrou studovat do klášterní školy v Readingu. Jane velmi ráda četla a už jako dítě psala krátké příběhy a povídky. Již v roce 1795 začala psát Elinor a Mariannu, ranou verzi Rozumu a citu. O dva roky později dopsala První dojmy, základ pozdější Pýchy a předsudku.
Román Pýcha a předsudek si získal nespočet čtenářů, Zdroj: sxc.hu
Ve stejném roce přepsala Elinor a Mariannu pod názvem Rozum a cit a v letech 1789–99 píše Susan, první verzi Northangerského opatství.
Měla v oblibě také plesy, procházky krásnou anglickou krajinou a návštěvy svých přátel v Hampshire. Proto pro ni byl šok, když její rodiče v roce 1801 rozhodli, že se bude rodina stěhovat do Bath.
Horší časy
V Bath se však Jane vůbec nelíbilo. Stýskalo se jí po životě ve Steventonu a na nové město si nedokázala zvyknout. Na prázdninách Jane potkala lásku, zamilovala se do mladého muže, kterého si však nikdy nevzala. Jane byla zlomená.
V roce 1802 se však seznámila s Harrisem Biggem Witherem z Manydownu, jenž ji požádal o ruku. Souhlasila, ale nakonec jeho nabídku k sňatku odmítla. V roce 1804 jí zemřel otec a dostala se tak spolu se svou matkou a sestrou do finančních potíží. Nakonec musely požádat o pomoc bratra a přestěhovaly se do domku v Chawtonu na hampshirských statcích.
První vydání
V roce 1811 se začalo blýskat na lepší časy, protože Thomas Egerton vydal Rozum a cit a o dva roky později také Pýchu a předsudek a v roce 1814 i Mansfieldské panství, tři nejznámější a nejoblíbenější romány Jane Austenové.
V roce 1816 vydal John Murray Emmu a v březnu na ni vyšla v Quartely Review pochvalná recenze od Waltera Scotta. V tomtéž roce Jane dokončila Annu Elliotovou. Janina kariéra se začala slibně rozjíždět, ale v roce 1817 onemocněla Addisonovou chorobou, formou tuberkolózy, která zasahuje nadledvinky.
Příběhy Jane Austenové jsou často o lásce.
Své nemoci Jane podlehla 18. července 1817 ve Winchestru ve věku pouhých 41 let. Její poslední dílo Sanditon zůstalo nedokončeno. Posmrtně vyšly ještě další dvě její knihy vydané Johnem Murrayem, a to Northangerské opatství a Anna Elliotová.
Osobitý literární styl
Jane Austenová měla osobitý literární styl a založila tzv. moderní rodinný román. V příbězích se zabývala problematikou mravů na anglickém venkově, a to hlavně z pohledu mladých žen. Hlavní hrdinkou románu tedy byla vždy svobodná žena potýkající se s problémem, jak sehnat vhodného manžela.
Sňatek byl v té době totiž jedinou možností, jak si vydobýt uznání a získat sociální jistoty. Příběh těchto dívek z vyšších vrstev je jakýmsi stavebním kamenem celého románu, který je plný detailních popisů tehdejšího života.
Čtěte také: Pýcha a předsudek dostane nový kabát. Z románu bude detektivka
Jane Austenová měla dar perfektně zobrazit psychologii postav, aniž by zasahovala do vztahu postava – čtenář. Vytvořila iluzi osobnosti charakteristickou pro určité místo a čas, ovlivněnou konvencemi románu a založenou na specifických sociálních a materiálních vlastnostech její kultury.
Základní psychologická strategie Jane spočívala právě v odhalování morální lenosti a etického úpadku sousedů. Takto ze sebe vydávala nespokojenost v kontrolovaných dávkách jedu a mohla tak usměrňovat své emoce.
Zdroj: MILES, Robert: Jane Austenová. CDK: Brno, 2009.
