Ivan Klíma. Spisovatel, který přežil dvě století. Ještě k tomu šílená

OBR: Ivan Klíma
Ivan Klíma nechává čtenáře nahlédnout do světa své obrazotvornosti, Zdroj: Nakladatelství Academia

Ivan Klíma je znám především jako autor pamětí s humorným názvem Moje šílené století. O tom, jak moc šílený jeho život skutečně byl, si uděláte obrázek po přečtení našeho článku.

FOTO: Ivan Klíma
Ivan Klíma, Zdroj: archív nakladatelství Academia

Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze. Pocházel z židovské rodiny, otec byl vědecký pracovník a matka redaktorka a psychoterapeutka. Kvůli svému původu strávil tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín. Naštěstí se ve svých čtrnácti letech dostal živý ven.

Po složení maturitní zkoušky začal studovat Vysokou školu politických a hospodářských věd. Jenže to nebylo to pravé ořechové, a tudíž se přesunul na Filozofickou fakultu UK. Jakožto posluchač oboru Český jazyk a literární věda zakončil svá studia diplomovou prací na nesmrtelné téma: Karel Čapek. Krátce po promoci se mu poštěstilo získat post redaktora v časopisu Květy.

Práce všeho druhu

Na pozici novináře si Ivan Klíma prošel vícero redakcí. Mimo zmíněné Květy oceňovali jeho práci čtenáři Lidových novin, Literárních listů, časopisů Květen, Plamen a Host do domu, působil i v nakladatelství Československý spisovatel. V Literárních novinách získal dokonce funkci zástupce šéfredaktora.

OBR: stopka
Při zákazu publikování máte dvě možnosti. Obě jsou nebezpečné, Zdroj: sxc.hu

V umělecké sféře byla Klímova forma projevu rozmanitá. Od spisovatele a dramatika pokračuje až k televiznímu a rozhlasovému scénáristovi, k autorovi dětských knih, řady esejí a fejetonů. Po návratu z ročního hostování na Michiganské univerzitě už však dostal nálepku zakázaného autora. A kromě publikování v exilu či samizdatu se živil jako posílkář, zeměměřičský figurant či sanitář.

Vlastní život jako poučení a inspirace pro ostatní

Pravděpodobně žádné z výše uvedených povolání nemělo pro život Ivana Klímy takový význam jako spisovatelská dráha, ale určitě každé z nich lze označit jako přínos pro jeho tvorbu. Ze současných českých autorů patří všestranný Klíma k nejpřekládanějším. Navíc je zahraničními nakladateli oslovován při spolupráci na rozsáhlých předmluvách k překladům například Jana Skácela, Karla Čapka či Jana Nerudy.

Ivan Klíma začínal publikovat nejprve v časopisech. Následovala první prozaická díla Milenci na jednu noc (1964), Milenci na jeden den (1970), Milostné léto (1972). Z divadelních her je to například Pokoj pro dva a jiné hry (1973), s Pavlem Kohoutem zpracoval drama podle Franze Kafky s názvem Amerika. Významné jsou ale i Klímovy eseje a také náměty pro loutkové a kreslené filmy. Právě on dal Krtečkovi Zdeňka Milera filmový kabát.

OBR: Krteček
Krteček získal svou kultovní filmovou podobu s pomocí Ivana Klímy, Zdroj: youtube.com

Na Klímovy náměty bylo natočeno několik filmů nejen v Čechách, ale například i ve Švédsku. Sám Klíma, držitel mezinárodní ceny Franze Kafky (2002) a Ceny Společnosti pro vědy a umění (2003), posloužil zase jako námět Olze Sommerové pro televizní dokument GEN – Galerie elity národa.

Do svých příběhů neopomněl Klíma reflektovat ani své vlastní zkušenosti disidenta. To se týká kupříkladu povídky Má veselá jitra či Moje první lásky. Nechybí nostalgie, reflexe a dospělý nadhled generace, která toho zkusila víc než dost. Pro odlehčení obsahují Klímova díla i humor a nadsázku, a to nejen v jeho dětské tvorbě.

Klímova dvě šílená století

Z posledních knih Ivana Klímy zaznamenalo největší úspěch Moje šílené století. Po několika literárních oceněních se čtenáři dočkali i druhého svazku. V obou šílených stoletích spisovatel rekapituluje události svého života, ať už osobního nebo politického charakteru.

OBR: Ivan Klíma
Ivan Klíma vypadá na dvě století vcelku mladě

Autor se vrací až do minulosti, jako byl pobyt v Terezíně, ale i členství v komunistické straně, které se jaksi vylučuje s jeho pozdějším disidentským osudem. Máme možnost získat odpovědi na otázku, proč se vrátil z USA zrovna v období normalizace, kdy náznak budoucích špatných roků byl víc než jasný.

Ivan Klíma jako jeden z mála posledních autorů nezapomíná vynakládat i patřičné úsilí na zachování krás českého jazyka. Po Čapkovi se řadí mezi nejpřekládanější české autory a nutno říci, že si od nás čtenářů zaslouží více obdivu a pozornosti.

Zdroj: slovnikceskeliteratury.cz

 

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Mazancová
Hanka Mazancová rozšířila redakci Topzine.cz v březnu 2011 a v současné době se s týmem knižních nadšenců stará o rubriku Literatura. Pokud máte nějaké připomínky či přání, pište na hana.mazancova@topzine.cz.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*