4 fotky 
Dalším představením, které do Prahy zavítalo díky přehlídce České divadlo, je divadelní adaptace slavného románu Bohumila Hrabala Příliš hlučná samota. Divadlo U stolu se v neděli 20. března představilo v pražském DISKu.
Příliš hlučná společnost Zdroj: divadloustolu.cz
Brněnské divadlo U stolu si na sebe dobrovolně vzalo nelehký úkol. Tvůrci se totiž rozhodli adaptovat literární předlohu Bohumila Hrabala a převedli ji na divadelní prkna. Že si to u tohoto díla snad ani neumíte představit? Já jsem byla zpočátku také na rozpacích.
Představení táhne hlavní hrdina
Celá hra sice není koncipovaná jako one man show, ale prakticky celé představení táhne jeden herec ztvárňující hlavní postavu Bohumila Haňťu. Ten tu má nejvíce textu, kolem něj se veškerý děj obmotává. Ve hře se objevují i další postavy, které ale zdaleka nemají tak výraznou úlohu jako právě hlavní hrdina, kterému ostatní pouze sekundují.
Bohumila Haňťu hraje Jan Kolařík, pro kterého je tato úloha značným soustem, ale nutno podotknout, že ji zvládá a až do konce představení provází diváka bez mála dvouhodinovým představením velmi sugestivně a umně. Jeho výkon je jedním z nejlepších elementů, kterým se hra může pyšnit.
Malá cikánka Ilonka (Martina Krátká)
Příběh baliče starého papíru, který pracuje pro socialistický režim a je nucen ničit největší skvosty české i světové literatury, není pro divadlo, podle mého názoru, dostatečně nosný. Především při filozofických replikách, které nám Haňťa předkládá, máte někdy problém soustředit se na všechno, co říká, a neodbíhat myšlenkami někam úplně ven z divadla.
Vtipné pasáže s milenkou Mančinkou
Tyto pasáže nabourávají další postavy, které do děje vnáší svěží vítr. Jsou to postavy, se kterými se Hanťa setkává a se kterými zažívá mnohé humorné situace. Jednou z nejzdařilejších je výstup s Mančinkou, která má smůlu na nešťastné náhody a vyslouží si tak přezdívku posraná Mančinka. Jak k ní přišla, věrní Hrabalovi čtenáři určitě vědí, ostatním nechci tolik prozrazovat.
Kromě výborného představitele Haňti se pozornost často upře i na jednoduchou, krásnou a křehkou cikánku Ilonku (Martina Krátká) nebo na svérázného strýce v podání Cyrila Drozdy. Půvabná je i Kateřina Dostalová, která roli smolařky Mančinky zahrála velmi věrohodně. Herci, kromě Jana Kolaříka, střídají více rolí a vytvářejí tak veselé okolí jinak nešťastného Haňti.
Mančinka si nese svůj osud
V průběhu inscenace příběh podkresluje živá hudba v podání bicích, které umocňují emocionálnost scén. Scéna je velmi jednoduchá, kostýmy odpovídají charakteru a společenskému zařazení postavy.
Z počátku jsem psala, že jsem měla obavy z toho, jestli slavný text Bohumila Hrabala lze převést na divadelní prkna. Mé rozpaky stále trvají, ale jedno inscenaci odepřít nemůžu. Stejně tak jako literární dílo výborně vystihla myšlenku, že není, nebylo a nikdy nebude v pořádku podrobovat literaturu cenzuře, že ničení knih byl jeden z největších zločinů minulého režimu a že už nejde vrátit, co omezení lidé kvůli dobové ideologii nařídili zničit. A tak jako voják, který bojuje ve válce, se kterou nesouhlasí, tak i Hanťa a další intelektuálové museli knihy ničit, navzdory jejich neutuchající lásce k nim, protože jinak by se stali nepřáteli státu.
Příliš hlučná samota
Divadlo U stolu (host DISKu)
Námět: Bohumil Hrabal
Režie: Ivo Krobot
Hrají: Jan Kolařík, Martina Krátká, Kateřina Dostalová, Pavel Zatloukal, Michal Bumbálek, Cyril Drozda, Zdeněk Kluka.
Hodnocení: 4****
