×
TOPZINE.cz

Festival studentských divadel: Třetí den vystřídal klasiku a experiment

Foto: Modrá Tvář
Příliš velké sousto si ukousli v Olomouci a příliš velké sousto nabídli i divákům.

Letošní druhý ročník divadelního festivalu pro studenty, který obsadil pražské Divadlo v Celetné od čtvrtka 25. do soboty 27. října, je u konce. Cílem bylo umožnit zajímavým studentským souborům účinkování na velké scéně. TOPZINE.cz přináší postřehy ze třetího a posledního dne.

Foto: Kdo ukradl vdolky aneb Málo z alenky
Alenka nemusí vždycky vypadat jako Tima Burtona. Zdroj: Festival studentských divadel

Třetí den festivalu ukázal celou škálu divadelních žánrů. Dlouhé kulturní odpoledne zahájil domovský soubor OLDstars s představením Kdo ukradl vdolky aneb Málo z Alenky.

Od redaktorky Anny Kottové: Alence chyběla barevnost

Všechno začalo čajovým dýchánkem a na první pohled vystajlovanou scénou laděnou do černo-červené kombinace. Toť ale vše z barevné pestrosti. Alenka se hraje na černém pozadí s černým oblečením, což pokládám za velice fádní. Jediný, kdo z počátku vystupuje z jednobarevné hradby, je Alenka.

Ve finálních scénách ale i ona splyne s okolím. Absurdní inscenaci by měly doplňovat bláznivé barvy. „Tady je všechno veselé a barevné,“ prohlásí v jednu chvíli Alenka. Chudinka, je asi barvoslepá. Na druhou stranu na tea party okamžitě poznáte, kdo je kdo, a to díky roztomilým pokrývkám hlavy vyrobených z bílé plastové sítě. Nechybí uši pro bílého králíka, klobouk pro Kloboučníka nebo uši pro kočku Šklíbu.

Čtěte také: První den festivalu naplnil sál Divadla v Celetné

Eliška Vocelová jako kočka Šklíba se s démonickým úsměvem lísala k hlavní hrdince. Pohyby připomínala skutečnou kočku. Pozornost diváků patřila jí, na úkor ostatních, méně výrazných postav. Inscenace má absurdně-bizarní jak dialogy, tak chování jednotlivých postav, přesně jak má Alenka mít. Jediná mezi normálními zůstává hlavní hrdinka. Párkrát jsem se přistihla, že mám ve tváři stejně nechápavý výraz jako ona.

Kdo ukradl vdolky aneb Málo z Alenky

OLDstars

Dramatizace a režie: Václav Borůvka Valtr

Hrají: Anna Peřinová, Tereza Kaucká, Kristýna Klimešová, Karolína Vaňková, Kateřina Kovaříková, Eliška Vocelová

Hodnocení: 60 %

Dámský krejčí vsadil na jistotu

Klasiku z pera mistra situačních komedií, George Feydaeu, jenž má na svém kontě také slavného Brouka v hlavě, přinesl na jeviště Divadla v Celetné pražský soubor BioDivadlo. Režisér Viktor Oktábec se nepustil do žádných zbytečných čar a kouzel a všechno vsadil na ztřeštěný text a barevnost postav. Udělal dobře, vždyť zápletka o sukničkářském doktoru Moulinotovi, který ve snaze zatajit nevěru splétá klubka čím dál pomatenějších lží, baví a ještě pobaví spoustu generací.

Foto: Dámský Krejčí
BIODivadlo nabídlo téměř dvouhodinové představení, které nenudilo

Žádná divočina, a je tomu tak dobře, neproběhla ani v kulisách a kostýmech. Paříž z konce 19. století je okouzlující a dodnes obdivovaná, takže proč takového potenciálu nevyužít? Konec předsudků – ošacení amatérského souboru rozhodně nemusí být z kategorie co dům a babička dala. Secesní garderóba dam i pánů BioDivadla dostává výbornou.

K tématu: Jak si poradili s Dámským krejčím v Kladně?

Herecké výkony sice často zůstaly zahalené právě do padnoucích šatů a obleků, přesto někteří představitelé z kostýmů vystoupit dokázali. S rolí vojáka si skvěle poradil Géza Prouza, esem představení se ale stal Standa Dušek v roli potrhlého bytného Bassineta. Ženské role a výkony inscenaci spíše zdobily, Dámský krejčí by se však bez nich neobešel.

Dámský krejčí

BioDivadlo

Autor: George Feydaeu

Režie: Viktor Oktábec

Hrají: Tomáš Frantík, Diana Rusá, Stanislav Dušek, Géza Prouza, Monika Doležalová, Hana Drozdová, Jan Strýček, Robert Furiel, Jitka Schrogelová

Hodnocení: 80 %

Modrá tvář utonula v absurditě

Absurdní drama Arnošta Goldflama s názvem Modrá tvář představil na Festivalu studentských divadel olomoucký soubor Slovanský tyátr. Mladý režisér Zdeněk Vévoda poslal své svěřence do hodně divokých vod, přičemž je vybavil papírovými lodičkami. Ne snad, že by vesměs náctiletí herci a herečky neměli potenciál, naopak.

Foto: Modrá Tvář
Příliš velké sousto si ukousli v Olomouci a příliš velké sousto nabídli i divákům

Zejména Jan Machalka, který se musel popasoval s hlavní rolí, ukázal talent i kousek dramatického charismatu. Bety Jelínková se vžila do role vysoce nesympatické bytné natolik, že by se jí pak diváci určitě vyhýbali i v reálu. Divácky zajímavou podívanou přineslo i uspořádání jeviště a řešení vstupů herců na scénu.

Problém Modré tváře v podání Slovanského tyátru nebyl herecký, ale dramaturgický. Výběr hry je v tomto případě zcela nepochopitelný a neobhajitelný. Děti hrající absurdní drama o muži, který se v dnešním složitém světě snaží hledat sám sebe, to je zkrátka mimo, ať se na to díváme třeba vzhůru nohama. Pochvala a podivné uznání se v tomto případě uděluje jen za odvahu přijít s inscenací, u které se počítá s tím, že ji nikdo nepochopí.

Modrá tvář

Slovanský tyátr

Autor: Arnošt Goldflam

Režie: Zdeněk Vévoda

Hrají: Petr Gavlík, Jan Machalka, Nikola Zdařilová, Ester Koutná, Barbora Samková, Dorota Samková, Alžběta Jelínková a další

Hodnocení: 40 %

Caligula

Sál naplněný do poslední sedačky vytvořil pravou divadelní atmosféru pro poslední hru uváděnou během druhého ročníku Festivalu studentských divadel. Pořadatelský soubor OLDstar nechal na diváky doslova vyskočit z krabičky Caligulu existencialisty Alberta Camuse pod režijní taktovkou Tomáše Staňka.

Foto: Caligula - experiment
V OLDstars hrát umí – zvládli i Caligulu

Tato necelou hodinu trvající experimentální dramatizace slavné hry vznikla v rámci praktické přípravy na DAMU. OLDstars ukázali, že umějí hrát i chodit na vysokých podpatcích. Obléct kluky do ženských šatů inscenaci zatraktivnilo a odlehčilo. Zda tak má být, je na každém. Caligula v tomto experimentálním pojetí obstál, protože se dokázal obhájit, ať už nadčasovostí nebo zmiňovaným slušným herectvím.

Nepřehlédněte: Druhý den zaznamenal vrcholy i pády

Titulní Jan Battěk je sám o sobě nepřehlédnutelný a charismatický, což často přebije i drobné profesní přestupky. Čestné uznání se ale uděluje Danu Brátkovi za opravdu povedené ztvárnění básníka.

Caligula – experiment

OLDstars

Autor: Albert Camus

Režie: Tomáš Staněk

Hrají: Jan Battěk, Daniel Brátka, Martin Satoranský, Matyáš Řezníček a Terezka Kaucká / Nina Šimůnková.

Hodnocení: 70 %

Když odbila 22. hodina, celé foyer se ještě jednou přesunulo do sálu, aby vidělo bitvu. Herci jednotlivých souborů se poprali o to, kdo byl vlastně nejlepší. Metrem se stala disciplína v současnosti extrémně populární, a to improvizace. Dvojice, případně trojice rozehrávali scénky na určené, často velmi pochybné téma a diváci svým smíchem a následně bodováním vybírali vítěze.

Do půl jedné v noci, kdy improvizační utkání probíhalo, sice vydrželi jen ti neodvážnější, na vítězi se nakonec přeci jen dohodli. Králem improvizace se stal Štěpán Zendulka ze Slovanského tyátru.

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..