6 fotek 
Minulý rok rapidně pročesal řady uctívané spisovatelské inteligence a navždy umlčel mnoho nositelů velkých jmen. Pojďme na ně krátce zavzpomínat.
Ilustrační foto, Zdroj: Eva Makovská, TOPZINE.cz
Jako všechny oblasti lidské činnosti a veřejného života, tak i literaturu 365 dní minulého roku značně poznamenalo. Rok 2011 sice za sebou nechal několik čerstvých nositelů literárních cen, nových jmen, titulů, filozofií a úvah spojených se současnou pulzující literaturou, zároveň však přinesl smutek nad smrtí několika významných spisovatelů a literátů.
Pavel Vašák skloubil v životě literaturu s matematickou statistikou
Na začátku února zemřel velký literární teoretik, textolog a historik Pavel Vašák, autor mnoha odborných prací, studií, esejí a kritik.
Díky pomaturitnímu studiu matematické statistiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK obohatil literární scénu odlišným vědeckým pohledem. Počátkem 80. let vydal svou knižní prvotinu Metody určování autorství, která se zaobírá způsoby určování autorství ve sporných případech.
Kniha Autor, text a společnost pak shrnuje autorův celoživotní pokus o propojení často používaných odborných pojmů v literatuře.
Přečtěte si náš článek věnovaný zemřelému Pavlu Vašákovi
Vašák intenzivně studoval i tvorbu Karla Hynka Máchy. Tato fascinace vyústila vydáním několika rozborů, sborníků a knihou Šifrované deníky Karla Hynka Máchy.
Zemřel 7. února ve věku 82 let.
Arnošt Lustig zanechal ve svých knihách svědectví o holokaustu
Ke konci téhož měsíce přišla další smutná zpráva – smrt Arnošta Lustiga, významného představitele druhé vlny válečné literatury a přeživšího svědka holokaustu.
Arnošt Lustig. Zdroj: commons.wikimedia.org
Ve svých 38 knihách beletrie (Modlitba za Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová), povídkách (Noc a naděje, Démanty noci) a esejích čerpá z vlastních vzpomínek na sérii transportů do Terezína přes vyhlazovací tábory Osvětim a Buchenwald až na svobodu, kdy se mu před posledním transportem do Dachau podařilo utéci.
Ve svých knihách popisuje především paradoxní kontrast mezi zrůdným prostředím nacistických čekáren na smrt a snahami vězňů prožít co nejintenzivněji zbývající čas.
Spisovatel světového významu a nositel Ceny Franze Kafky byl od roku 1995 i šéfredaktorem českého Playboye.
Zemřel 28. února ve věku 84 let po dlouhém boji s rakovinou.
Zdeněk Šmíd psal hodně o učitelství, sportu a cestování
V dubnu nás opustil pedagog, publicista, cestovatel a autor humoristických próz Zdeněk Šmíd. V Plzni vystudoval ruštinu, na UK v Praze český jazyk a dějepis. Fascinace učitelskou profesí ho přiměla k vyučování na základních a středních školách, poté přesídlil na pozici redaktora plzeňského Západočeského nakladatelství.
Spisovatelskou kariéru odstartoval sociálním románkem Sbohem, Dicku (1977), následovala první kniha s vodáckou tématikou Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii.
K tématům sport a učitelství se rád vracel, v některých dílech se věnuje i česko-německým vztahům v pohraničí (Cejch). Ke konci osmdesátých let se spisovatelství plně oddal. Začal cestovat a zážitky z těchto cest se také staly ústředním námětem mnohých knih (pro ně typická fráze Proč bychom se… v názvu).
Jeho život skončil 9. dubna na Seychelách po infarktu myokardu ve věku 73 let.
Smrt Simony Monyové je i po půl roce stále čerstvým tématem
Vražda autorky populárních románů ve stylu Michala Viewegha byla v médiích několik dní omílána a dramatizována. To především kvůli podezření, že vrahem byl její manžel, což se později potvrdilo.
Simona Monyová. Zdroj: commons.wikimedia.org
Spolu s ním založila Simona Monyová vydavatelství, v němž, od jeho založení v roce 2002, vydávala své knihy s průměrnou intenzitou dva tituly za rok.
Celkem jí za předčasně ukončený život vyšlo 25 knih, popisujících spletité osudy archetypálních žen současné doby (Tchýně a uzený, Dvacet deka lásky, Srdceboly). Monyová se stala komerčně nejúspěšnější spisovatelkou v Česku.
Zemřela 3. srpna ve věku 44 let.
Jiří Gruša byl jedním z autorů, na kterém se negativně podepsal komunistický režim
Zpráva o smrti Jiřího Gruši byla neočekávaně oznámena na konci října, kdy se jeho tělo nevyrovnalo s operací srdce. Absolvent Filozofické fakulty UK ještě během studia spoluzakládal časopisy jako například Tvář a Sešity pro mladou literaturu, do nichž sám přispíval.
Jiří Gruša. Zdroj: commons.wikimedia.org
V roce 1968 mu byla komunistickým režimem zakázána spisovatelská činnost. Psát i přesto nepřestal a samizdatově vydal experimentální román Dotazník, za nějž byl odsouzen k pobytu ve vězení.
Po návratu podepsal Chartu 77 a spolu s Ludvíkem Vaculíkem založil samizdatové nakladatelství.
V roce 1981 odjel na stipendijní pobyt do USA, během něhož byl zbaven československého občanství, do roku 1990 pobýval především ve Spolkové republice Německo.
Po návratu do Československa se stal velvyslancem v Německu a následně v Rakousku. Byl prvním českým prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu.
Zemřel ve věku 72 let.
Ivan Martin Jirous už také zazpíval Magorovu labutí píseň
Zapálený bojovník proti stupiditě totalitního režimu (zvaný Magor) v minulosti několikrát vzbudil naději na znovunabytí svobody uměleckého projevu.
Ivan Martin Jirous. Zdroj: archív PEN Klubu
Upadlou kulturu povznesl nejen svými, dnes již kultovními, samizdatovými básnickými sbírkami ale i organizací činnosti českého undergroundu.
V sedmdesátých letech se mu (během pobytů na svobodě) podařilo uspořádat dvakrát Festival druhé kultury zaměřený na českou alternativu, pořádal autorská čtení a další komorní kulturní akce.
Svou básnickou genialitu použil i během textařské spolupráce s Plastic People of the Universe. Za celoživotní dílo s přihlédnutím k Magorovým labutím písním a Magorovým dopisům byl oceněn cenami Jaroslava Seiferta a Toma Stopparda.
Zemřel 9. listopadu, krátce po 67. narozeninách.
Bývalý prezident Václav Havel byl především významným dramatikem
Největší smutek padl na Česko před vánočními svátky. S prezidentem odešel i dramatik, esejista a spisovatel.
Václav Havel. Foto: Martin Kozák
Jeho povětšinou komorní hry experimentálního rázu avšak velkého významu (Zahradní slavnost, Audience, Odcházení) ho proslavily jako disidenta i ozvláštnily jako prezidenta.
Nejen v nich, ale i ve svých knihách a esejích se věnoval společenským paradoxům, které jako by prožíval sám vůči světu.
Ponechme stranou ztrátu bývalého prezidenta, osobnosti a symbolu lidských ideálů a vyzdvihněme odkaz, který předal moderní literatuře a divadlu jako umělec a uvažující člověk.
Zemřel 18. prosince ve věku 75 let.
Čtěte více o Václavu Havlovi
O tom, že budeme postrádat velké osobnosti rozmanitých literárních žánrů, není pochyb. Pochybovat se dá naopak o skutečnosti, dostane-li se výše uvedeným v budoucnosti alespoň takové pozornosti, jaké jejich úmrtí věnovala masová media a najde-li si jejich odkaz stálé místo v historii české literatury.
