×
TOPZINE.cz

Čechoslováci v gulagu: Galerie Montmartre zve na unikátní výstavu

FOTO: Vorkuta - gulag

Málo známou etapu historie odhaluje výstava Čechoslováci v gulagu. Do konce května je k vidění v Knihovně Václava Havla v galerii Montmartre. Připravili ji badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.

FOTO: Vorkuta - gulag
Táborový komplex v okolí Vorkuty v bývalém SSSR, Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

Ve vitríně visí omšelý šedomodrý kabát s dírou na vnitřní části límce, pod ním ještě ubožejší kalhoty připomínající montérky. Pod sklem opodál leží krabička od sirek, otlučený plechový hrnek, z něhož byste neměli chuť se napít, a lahvička s korkovým uzávěrem, na jejímž zažloutlém štítku jsou nápisy v azbuce. Ze všech věcí čiší staroba. A smutek. Mlčky promlouvají o těžkém osudu jejich vlastníků, Čechoslováků odsouzených k nuceným pracím v sovětských gulazích.

Nucené práce za nevinnost

„Tábory v odlehlých místech se zachovaly nedotčené. Najdete tam třeba psí boudu, u ní řetěz a misku. Dřevěné stavby se rozpadají, ale všechno zůstalo na svém místě, jako kdyby vězni odešli včera,“ uvedl spoluautor výstavy Adam Hradilek.

Čtěte také: 21. srpen 1968 ukončil pražské jaro. Na 21 let pohřbil veškeré naděje

Vystavené předměty jeho kolegové přivezli právě z lágrů. Z míst za severním polárním kruhem, kde vězni stavěli Stalinem navrženou železniční trať, která byla od počátku odsouzena k zániku. A zanechala za sebou tisíce obětí. „Měla spojovat Vorkutu s Norilskem. Vždy když část trati postavili, propadla se do podmáčené půdy,“ popsal Adam Hradilek nesmyslnou stavbu.

FOTO: Čechoslováci v gulagu
Předměty denní potřeby vězňů v sovětských gulazích, Foto: Alena Nová, Topzine.cz

Kdo by předpokládal, že se lidé dostávali do pracovních táborů hlavně proto, že se dopustili něčeho špatného, mýlil by se. Paradoxně byli k nuceným pracím často odsouzeni ti, kteří v Sovětském svazu hledali bezpečí.

„První vlna perzekuce začala přibližně v letech 1917 až 1918. Nejdříve se týkala československých občanů žijících v Rusku už delší dobu, později těch, kteří se za první republiky rozhodli do Sovětského svazu emigrovat – například československých komunistů. Druhá vlna postihla uprchlíky před fašistickým režimem, kteří nelegálně překročili hranice,“ vysvětlil Adam Hradilek.

Poválečné pronásledování

Perzekuce Čechoslováků neskončila ani po druhé světové válce. „Po osvobození Československa rudou armádou bylo do Sovětského svazu odvlečeno mnoho lidí. Většinou se jednalo o ruské nebo ukrajinské emigranty, kteří se zde usadili ve dvacátých letech a získali československé občanství. Téměř okamžitě byli odsouzeni k vysokým trestům a málokdo z nich se vrátil zpět,“ přiblížil Jan Dvořák z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Po propuštění měli Čechoslováci v Sovětském svazu obvykle přikázaný pobyt na deset let nebo i na celý život. Za branami pracovních táborů často vznikaly továrny a města, v nichž se řada bývalých vězňů i jejich bachařů usadila.

Inspirace v gulagu

Kdo jednou zakusil pobyt v lágru, nevrátil se nikdy stejný. Většinou toužil po jediném: aby se nespravedlnost nešířila dál. I českoslovenští komunisté se v sibiřské tundře ze svého ideologického přesvědčení brzy vyléčili. Ovšem až na výjimky.

FOTO: Čechoslováci v gulagu
V ruských a ukrajinských archivech se dosud skrývají důležité dokumenty, Foto: Alena Nová, Topzine.cz

Vystudovaný právník Karel Vaš uprchl koncem roku 1939 před pronásledováním komunistů Maďary z Užhorodu do Sovětského svazu. Tam strávil několik měsíců ve věznicích a více než dva roky v pracovním táboře.

Během věznění začal spolupracovat se sovětskou tajnou policií NKVD. Po roce 1948 navrhl v Československu desítky trestů smrti, podílel se mimo jiné na odsouzení generála Heliodora Píky, který se jako vedoucí československé mise v SSSR zasloužil o propuštění československých občanů ze sovětských lágrů. Dnes je Vašovi 96 let a svoji vinu nepřiznává. „Je skálopevně přesvědčen, že to, co dělal, bylo správné,“ konstatoval Adam Hradilek.

Neprobádaná oblast

Materiály pro výstavu shromažďovali autoři z Ústavu pro studium totalitních režimů od prosince minulého roku, kdy se jim podařilo dostat do archivu bývalé NKVD v Užhorodě. V něm je uloženo 8 tisíc spisů proti Čechoslovákům, kteří utíkali z okupovaného Československa do Sovětského svazu.

Čtěte také: Demonstrace, odhodlání, krok ke svobodě. To byl 17. listopad 1989

Návštěvníky výstavy zajímá, proč se její tvůrci začali věnovat právě tématu Čechoslováků v gulagu. „Tematika je do dnešní doby nedostatečně popsaná. Zatímco o holocaustu se dnes ví už poměrně hodně, perzekuce Čechoslováků v Sovětském svazu je stále neprobádaná oblast. Doufáme, že se nám ještě podaří blíže prozkoumat některé archivní fondy v ruských a ukrajinských archivech, v nichž se stále skrývají důležité dokumenty,“ vysvětlil Jan Dvořák.

Hlavně nezapomenout

Pod kabátem ve vitríně stojí odřený kufr a na něm dřevěná šachovnice s figurkami. Krásná práce. Vyřezal ji ruský emigrant Pavel Zoc, který se ve dvacátých letech usadil v Československu a po roce 1945 byl odvlečen sovětskými bezpečnostními orgány a odsouzen na deset let nucených prací. V gulagu pracoval jako truhlář. O tom, že je ještě na živu, se jeho rodina dozvěděla po devíti letech.

V roce 1955 se v šedomodrém vaťáku, montérkách a s kufrem v ruce jako jeden z mála vrátil do Československa. Vlastní syn už ho nepoznával, protože ho naposledy viděl jako dvouletý. Nyní tyto předměty poskytl pro výstavu jako svědky událostí, na které se nesmí zapomenout.

Čechoslováci v gulagu

Knihovna Václava Havla – Galerie Montmartre, Řetězová 7, Praha 1

Otevírací doba: od úterý do neděle mezi 12:00 a 18:00
Výstava trvá do 31. května 2012



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..