Audrey Tautou: Amélie z Montmartru pronikla až do Hollywoodu

!Profil herečky!Výjimečná herečka se srnčíma očima, díky jedné roli nezapomenutelná hvězda. Přečtěte si, jak se Audrey Tautou stala servírkou z Montmartru.

Jako poslední Ježíšův potomek objevila Audrey Tautou Šifru mistra Leonarda, Zdroj: distributor filmu

Podmanivá Francouzka Audrey Tautou se narodila 9. srpna 1976 ve středofrancouzském městečku Beaumont v Normandii. Vyrůstala v rodině se dvěma sestrami a bratrem, v rodině, ve které se herectví příliš nenosilo, bylo to zkrátka něco, na co se Audreyini rodiče dívali tak trochu spatra. Malá Audrey se tedy ani neodvažovala poznamenat, že by se mu v budoucnu ráda věnovala, a vybrala si náhradní obor – biologii a studium primátů.

Nakonec se ale rozhodla na vlastní pěst odjet do Paříže, kde se přihlásila ke studiu literatury na Sorbonně a vedle toho se zapsala do hereckého kurzu Courá Florent na prestižní škole Ecole Florent.

Z bioložky kosmetičkou ve filmu

Audrey také okamžitě začala poctivě obcházet castingy a svůj debut si odbyla v osmnácti letech v televizním snímku Couer de Cible. Od té doby střídá herectví na plátně s televizní tvorbou. V následujících letech se ale objevovala v drtivé většině filmů, které byly určeny jen pro televizní vysílání, popřípadě v krátkometrážních snímcích nebo populárních seriálech.

[youtube_660]t7pb2IClEys[/youtube_660]

U nás se například vysílal velice úspěšný francouzský krimiseriál Julie Lescaut. Audreyin talent nezůstal bez povšimnutí, a tak se v roce 1998 mohla těšit z ceny pro nejlepší mladou herečku na Jeune Comedien de Cinema Festival v Bezier.

Ale opravdový průlom nastal až s jejím prvním opravdovým snímkem Venuše, salón krásy v. S castingem na Audreyinu první velkou roli se váže docela zajímavá historka. Audrey se totiž cestou na konkurz ztratila ve spletitých pařížských uličkách a dorazila o celou hodinu později, když už bylo po všem. Jakmile to zjistila, rozplakala se tak srdceryvně, že zprvu neoblomná režisérka Marshall jí dala ještě jednu šanci.

Později své rozhodnutí pro Audrey Tautou zdůvodnila takto: „Přišla a strašlivě zrudla. Navíc měla hrozně legrační uši. Hrála ale tak dobře, že jsme v ní během pěti minut viděli postavu, kterou měla dostat.“ Citlivá romantická komedie měla úspěch jak u diváků, tak u kritiky a Audrey byla za roli mladé kosmetičky, které objevuje tajemství lásky, oceněna Césarem za hereckou naději v kategorii žen.

Účes servírky Amélie se po uvedení filmu na čas módní záležitostí

O Tautou se už také začínala ve velkém zajímat média, především bulvární časopisy se snažily najít nějaký šťavnatý drb z hereččina soukromí. Tady ale narazily – Audrey Tautou si totiž své soukromí pečlivě hlídá. „Když jde o můj soukromý život, mlčím jako hrob,“ tvrdí herečka. Můžete si tedy o ní přečíst jen to, že se vdala za spisovatele Lance Mazmaniana, ráda čte Oscara Wilda nebo že často poslouchá Chopina. Údajně prý také miluje vůni benzínu.

Bude nástupkyní Audrey Hepburn?

Po Venuši, salónu krásy následovaly menší snímky, které rychle zapadly. Úspěch přišel až s režisérem Jean-Pierrem Jeunetem, který vybral Audrey Tautou pro její pravděpodobně životní roli servírky Amélie z Montmartru. Amélii Poulainovou přitom Jeunet původně psal na tělo herečce Emily Watsonové, která ale na poslední chvíli účast ve filmu odmítla.

Režisér se pak ocitl v poměrně prekérní situaci, kdy měl za velmi krátkou dobu najít někoho, kdo by se na roli Amélie hodil. Audrey Tautou mu padla do oka když bloumal noční Paříží a náhodou objevil plakát na Venuši, salón krásy s její tváří.

„Jean-Pierre si se mnou dal schůzku a ukázal mi scénář k Amélii. Přečetla jsem ho přes noc jedním dechem a málem jsem mu hned volala, že to rozhodně beru,“ říká Audrey. Díky Amélii z Montmartru se z Tautou stala doslova přes noc hvězda světového formátu. Dokonce se o ní začalo psát jako o nástupkyni slavné Audrey Hepburn, se kterou má Tautou společnou nejen křehkou krásu, ale především dechberoucí talent. Trochu kuriózní přitom je, že se Audrey ani tak nepodařilo dosáhnout na Oscara nebo na Césara.

Kvůli 1. světové válce prožila Audrey Tautou jako Mathilda Příliš dlouhé zásnuby

Po úspěchu Amélie se Audrey rozhodla pro delší dovolenou a se svou sestrou vyrazila jen tak s batohem na zádech na dobrodružnou cestu po Indonésii, zatímco celý svět toužil poznat tu tajemnou herečku se srnčíma očima. Rodina měla ale u Tautou vždycky přednost před prací, proto třeba Audrey kvůli schůzce se svým bratrem dala košem i tehdejšímu prezidentovi Jacquesu Chiracovi a nedorazila na soukromé promítání Amélie z Montmartru.

Francie vítězí nad Hollywoodem

K Audrey se postupně s velkou slávou Amélie připlížilo i jedno negativum – okamžitě ji zaškatulkovali do kategorie nesmělých romantických hrdinek. Právě proto asi v následujících letech účinkuje ve filmech, které tohle tvrzení vyvrací. K nesmělé romantické hrdince se však vrátila znovu třeba v roce 2004, kdy při opětovné spolupráci s Jeunetem natočila romantickou adaptaci knihy Příliš dlouhé zásnuby.V dojemném dramatu si zahrála Mathildu, postiženou dívku, která hledá svého údajně padlého snoubence uprostřed první světové války.

Znovu se ukázalo, že takové role jí zřejmě sednou nejvíc – ve filmech, kterými se snažila dokázat, že není nesmělou romantickou hrdinkou, totiž zrovna dvakrát nezářila. Patří k nim například Špína Londýna od Stephena Frearse, kde Audrey ztvárnila svou vůbec první anglicky mluvenou roli, a to turecké pokojské Senay. Jazyk se učila přímo na place, navíc rovnou s tureckým přízvukem.

[youtube_660]bvDFPjx-uBU[/youtube_660]

Dívku, která je posedlá láskou k ženatému muži, si zahrála v thrilleru Má mě rád, nemá mě rád. Propadákem se bohužel stalo Audreyino účinkování v jejím prvním americkém filmu Happy End, kde představovala francouzskou herečku, která chce vyzkoušet své štěstí, přestěhuje se na Manhattan, ale nepočítá s tím, že by se tu mohla zamilovat.

Audrey si to pak částečně vynahradila v americkém trháku Šifra mistra Leonarda, kde si zahrála po boku Toma Hankse, nicméně ani tady nebyla podle kritik bezchybná. Ukázalo se, že tělem i duší Francouzka bude vždy nejlepší ve své rodné zemi, ve světě už to asi bude o něco horší.

Pořád čerstvý je Audreyin úspěch z roku 2009, kdy se na filmovém plátně proměnila v jednu z nejslavnějších módních návrhářek – Coco Chanel. V životopisném dramatu režisérky Anne Fontaine jako by Tautou z oka vypadla ženě, která dobyla svět módy a dokázala, že i po Amélii má pořád filmovému publiku co nabídnout.

Ačkoliv se Audrey několikrát zmínila o tom, že možná skončí s herectvím nadobro, jak se zdá, opustit se stříbrné plátno nechystá ani v následujících letech a můžete se jen těšit, v jakých rolích ještě Audrey Tautou překvapí. Ještě tento měsíc přijde do kin její nový film Něžnost.