3 fotky 
Těsně před svými dvaaosmdesátými narozeninami (18. ledna 2012) odešel Květoslav Chvatík, český filozof, estetik, literární teoretik a historik. Podlehl v nemocnici v německé Kostnici zástavě srdce.
Květoslav Chvatík se narodil 19. ledna 1930 v Bystřici pod Hostýnem do rodiny zahradníka. Po reálném gymnáziu v Holešově (1950) studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd. Studium však nedokončil a přestoupil na FF UK, kde vystudoval filozofii a estetiku.
Ze studenta estetiky externista na FF UK
V letech 1954 až 1970 Chvatík působil jako vědecký aspirant, později se z něj stal vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV (Československé akademie věd). Značný vliv na něj měl Robert Kalivoda (11. 12. 1923 až 6. 12. 1989), Karel Kosík (26. 6. 1926 až 21. 2. 2003) a Jan Patočka (1. 6. 1907 až 13. 3. 1977).
Robert Kalivoda byl český filozof, který působil jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, kde byli jeho kolegy Květoslav Chvatík, Josef Zumr a Karel Kosík (český filozof, historik, sociolog). Jan Patočka se stal jedním z nejvýznamnějších českých filosofů dvacátého století, signatářem Charty 77 (1.1.1977) a jedním z prvních tří mluvčích (s V. Havlem a J. Hájkem).
Od roku 1964 přednášel jako externista estetiku na FF UK. V letech 1968 až 1969 získal stipendium na univerzitě v Mnichově. Působil také jako bibliograf v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV.
Student estetiky, později externista na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Zdroj: wikipedia.org, Foto: Daniel Baránek
V roce 1980 získal politický azyl, žil a pracoval v německé Kostnici. Stal se hostujícím profesorem na univerzitě v Mnichově, přednášel na řadě dalších univerzit, například v Amsterdamu, Curychu, Bernu či Brémách, po listopadu 1989 rovněž v České republice.
Chvatíkova spolupráce s četnými periodiky
Své příspěvky z oblasti filozofie, estetiky a teorie umění začínal uveřejňovat od roku 1956 nejprve v Nové mysli a Novém životě. Později spolupracoval s periodiky Česká literatura, Literární noviny, Listy, Plamen, Host do domu aj. Stal se rovněž spoluzakladatelem časopisu Orientace. Po roce 1989 přispíval i do Tvaru, Lidových novin, Literárních novin či Hostu.
Teoretické práce i analytické studie
Chvatík se jako estetik věnoval hlavně teorii a historii literatury a výtvarného umění dvacátého století, zvláště se zabýval uměleckou avantgardou a uměnovědným strukturalismem. K problematice avantgardy se vrací jak teoreticky (Smysl moderního umění, 1965), tak edičně (antologie Poetismus). Známé je rovněž dílo Strukturalismus a avantgarda (1970).
Na Chvatíka měl značný vliv i filozof Jan Patočka
V roce 1981 vyšla jeho teoretická práce Tschechoslowakischer Strukturalismus, na níž pracoval ještě v Praze, avšak až v zahraničí sehrála podstatnou zprostředkující úlohu mezi českým strukturalismem a recepční estetikou kostnické školy. Čtenář se může dočíst o historii pražské školy, o filozofických základech strukturalismu i výkladu strukturální estetiky.
Čtěte také: Životopis Václava Havla: disidenta, státníka i přikulovače
Návaznost můžeme spatřit v souboru analytických studií z estetiky a poetiky Mensch und Struktur. Kapitel aus der neostrukturalen Ästhetik und Poetik, 1987 (česky Člověk a struktury. Kapitoly z neostrukturální poetiky a estetiky, 1996), v níž se zaměřil na filozofické základy strukturalismu a sémiotiku umění.
Z Chvatíka badatel díla Milana Kundery
V exilu píše Chvatík eseje o vztahu umění a politiky, kritické interpretace i analýzy soudobé exilové (Milan Kundera, Josef Škvorecký), ale i domácí literatury (Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Václav Havel, Jiří Kratochvíl).
Čtěte také: Žert Milana Kundery není až taková legrace
Podrobněji se zabýval dílem Milana Kundery, sepsal monografii Svět románů Milana Kundery (1994), jež vyšla v několika překladech v zahraničí.
Literárněkritické články
Z další tvorby jmenujme dva výbory Chvatíkových literárněkritických článků z let 1980 až 1990 – Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy (1991) a Melancholie a vzdor. Eseje o moderní české literatuře (1992) patřily mezi první práce, které na počátku devadesátých let usilovaly o nový přístup k české literatuře a o přehodnocení jejího dosavadního obrazu.
Od avantgardy k druhé moderně. Cestami filozofie a literatury (2004) obsahuje soubor Chvatíkových prací zveřejněných po roce 1989. Své úsilí na dopracování a uspořádání sémiotiky, poetiky a estetiky Pražské školy v ucelený systém završil svou zásadní teoretickou prací Strukturální estetika. Řád věcí a řád člověka (1994).
Zapomenout nesmíme také na autobiografickou práci Kniha vzpomínek a příběhů (2001) a monografii Pán příběhů. Prozaik Jiří Kratochvil (2008).
Zdroj: slovnikceskeliteratury.cz.
