3 fotky 
V Anežském klášteře máte až do konce března příležitost navštívit výstavu Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice. Expozice představuje umělecká díla spojená s touto osobností od středověku až po 19. století.
Sv. Anežka byla dcera krále Přemysla Otakara. Obraz proto zachycuje pohled z Hradčan Zdroj: NG
Svatá Anežka Česká se narodila na počátku 13. století jako dcera krále Přemysla Otakara I. Byla vychována v klášteře, jak bylo v té době běžné. Postupně byla zasnoubena se třemi evropskými panovníky, kteří buď zemřeli, nebo ji odmítli a oženili se s jinou. Nabídku sňatku posledního nápadníka Fridricha II. odmítla a dobrovolně odešla do kláštera.
S pomocí svého bratra krále Václava I. založila okolo roku 1231 v Praze Anežský klášter, první gotickou stavbu v Čechách. Jedna z velkolepých chrámových prostor kláštera byla zamýšlena jako oficiální pohřebiště Přemyslovců. Právě tady výstava probíhá, klášter je tedy možné vnímat nejen jako výstavní prostor, ale také jako největší exponát.
V klášteře zavedla Anežka ideály nově vzniklého františkánského hnutí, jehož základní myšlenkou byla úcta a láska ke každému člověku, zvláště k chudým a trpícím. Součástí kláštera byl proto i špitál k ošetřování nemocných. Každodenní život v klášteře představují obrazy, liturgické předměty a iluminované rukopisy z této doby. Zajímavostí jsou čtyři dopisy mezi Anežkou a sv. Klárou, zakladatelkou ženské varianty františkánského řádu – klarisek, které budou vystaveny vůbec poprvé.
Na známém Oltáři velmistra Puchnera je svatá Anežka zobrazena, jak pečuje o nemocného
Dílem, které právem upoutá pozornost většiny návštěvníků je Puchnerův oltář. Ve sbírkách Starého umění je k vidění jen jedna z jeho desek. Díky zápůjčce od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který mimochodem také založila sv. Anežka, je možné na výstavě vidět oltář v jeho kompletní a majestátní podobě.
Oblíbené za života, ještě populárnější po smrti
Už krátce po smrti se Anežčina vzdělanost, dobročinnost a milosrdenství staly proslulými. O její svatořečení se marně snažila už Eliška Přemyslovna a následně i Karel IV. Trvale se stala významnou i pro členy řádu křížovníků s červenou hvězdou a v baroku ji v době třicetileté války uctívali jezuité.
V umění se nebývalý zájem o Anežku objevuje až během poslední čtvrtiny 19. stol. a začátku 20. stol., zejména v díle umělců J. V. Hellicha a Josefa Václava Myslbeka. Právě z této doby pochází podstatná část z vystavených exponátů, takže na své si přijdou i milovníci umění o něco modernějšího, než je většinou v Anežském klášteře k vidění.
Pozornost významných českých umělců, kterou osobnosti Anežky věnovali, jen o málo předcházela jejímu blahořečení, k němuž došlo v roce 1874. Snahu o její prohlášení za svatou, která trvala několik staletí, završil až 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II.
Tento bronzový model busty sv. Anežky pro pomník sv. Václava vytvořil J. V. Myslbek v roce 1898
Výstava, kterou máte příležitost navštívit až do 25. března je prvním pokusem o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tématiky ve výtvarném umění. Expozici doplní katalog, v němž budou uvedeny jak exponáty, tak mnoho dalších děl, která nebylo možné prezentovat přímo na výstavě. Pokud se do Národní galerie vypravíte, můžete zde zároveň navštívit ve stále expozici krátkodobou výstavu Dva neznámé pozdně gotické reliéfy ze sbírek Národní galerie v Praze, která představí dvě dosud nikdy nevystavené sochy.
Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice
Národní galerie, Anežšký klášter
25.11.2011 – 25.3.2012
Otevírací doba: úterý – neděle 10 – 18 hod
Vstupné: 150 Kč / 80 Kč
