×
TOPZINE.cz

Vysokou školu vybírejte pečlivě. Může vám poradit výchovný poradce

FOTO: Základní škola, Zdroj sxc.hu

Pokud si nejste jistí, jakým směrem se vydat, mohla by právě vám pomoci konzultace s výchovným poradcem.  TOPZINE.cz oslovil dva z nich, aby přiblížili tuto část své učitelské profese a dali tipy, jak si poradit s výběrem školy.

FOTO: Základní škola, Zdroj sxc.hu
O budoucím povolání se můžete poradit s výchovným poradcem, Zdroj: sxc.hu

Na otázky TOPZINE.cz odpovídala Mgr. Alexandra Hlavatá. Vyučuje na základní škole v Brně a poradenství se věnuje třináct let. Oslovili jsme též PhDr. Milana Hánu z gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, který se poradenství věnuje osm let.

Můžete našim čtenářům představit funkci výchovného poradce?

Alexandra Hlavatá (AH): „Výchovný poradce je tradiční funkce na základních i středních školách. Poradenská práce směřuje k žákům, k jejich zákonným zástupcům i ke kolegům učitelům. Poradce se většinou stará o oblast vzdělávací, tedy poskytuje pomoc žákům se zdravotním postižením, dále žákům mimořádně nadaným, zabezpečuje informovanost jejich zákonných zástupců. Ve škole koordinuji jednotlivé kroky vyučujících v této oblasti, poskytuji metodickou podporu svým kolegům. Dále se jako výchovní poradci věnujeme oblasti profesní, tedy poskytujeme informační servis žákům v možnostech dalšího studia.“

Čtěte také: Studium: Humanitní obory lákají i přes horší uplatnění na trhu práce

Milan Hána (MH): „Práce výchovného poradce na střední škole zahrnuje široký rejstřík činností. Jednou z hlavních aktivit je oblast kariérového poradenství, to znamená poskytování fundovaných informací o vysokých školách, studijních oborech, požadavcích k přijímacímu řízení, uplatnění absolventů na trhu práce. Další důležitou aktivitou je koordinování pomoci žákům se speciálními poruchami učení. Výchovný poradce dále řeší ve spolupráci s vedením školy a třídními učiteli výchovně-vzdělávací problémy žáků.  Koordinuje činnost preventistů na škole (protidrogová prevence, šikana, kyberšikana atd.) a práci s talentovanými žáky. Zaměření na pomoc slabším žákům při zvládání učiva či naopak vyhledávání talentovaných žáků a práce s nimi vyplývá také z náplně práce výchovného poradce.“

Odehrává se rozhodování o studiu dítěte stále ještě v rodině nebo více u odborníků?

AH: „Myslím, že se stále rozšiřuje nabídka různých testů profesní orientace, a s tím souvisí využívání těchto možností. Také je poměrně vysoké procento žáků, kteří mají různé poruchy učení a kteří rádi využívají možnosti profesních testů, které nabízejí  psychologičtí pracovníci.“

MH: „Domnívám se, že převažuje v případě tápání cesta k odborníkovi. Řada studentů je již rozhodnuta, jen si potřebují ověřit, že jejich rozhodnutí je správné. Protože považuji fungující rodinu za stabilizující prvek společnosti, doporučuji i konzultace v rodině. Každopádně zdůrazňuji, že rozhodnutí je na konkrétním jedinci.“

Žádá Vás  o radu v souvislosti s výběrem školy hodně studentů, případně rodičů a máte od nich zpětnou vazbu?

AH: „Především nemohu říct, že poradím žákům, jakou školu si mají vybrat. Nemyslím si, že by to byl zodpovědný přístup. Rozhodnutí o budoucnosti je na každém žákovi. Já mu mohu poskytnout plný informační servis, základnu, na které pak osobní rozhodnutí vznikne.  Mohu poskytnout jakýsi algoritmus při rozhodování, který snad dává jistotu nebo bezpečí, mohu v rozhodování žáka vést. Určitě mohu říct, že dobrá třetina rodičů a žáků má zájem o informace, které pomohou se rozhodovat zodpovědně.“

FOTO_studenti
Nasbírat co nejvíc informací je pro výběr školy důležité

MH: „Každý z žáků i jejich rodičů má možnost využít poradenských služeb. Kromě běžného kontaktu face to face využívají i rychlejší internetovou poradnu. Řadu informací jsem jim zpracoval a průběžně aktualizuji na vnitřní síti naší školy. Abych řekl pravdu, počet neregistruji. Vždy je větší zájem před výběrem seminářů, případně před volbou vysoké školy. Za největší úspěch považuji fakt, že se nám podařilo vytvořit mezigenerační solidaritu: studenti, kteří již úspěšně studují na vysokých školách, jsou ochotni poskytnout informace svým mladším kolegům. Všem studentům vždy zdůrazňuji, že poskytuji pouze rady, rozhodnutí je jejich osobní záležitostí. Jde vždy o to, aby jejich volba korespondovala s jejich životními hodnotami a cíli.“

Kdy je vhodné začít řešit otázku dalšího studia?

AH: „Žáci by se měli postupně o studium zajímat již v průběhu 8. ročníku. Též i proto, že v přihlášce ke studiu uvádějí prospěch již v prvním a druhém pololetí 8. třídy. S přihláškami na víceleté gymnázium je to poněkud složitější. Doporučovala bych rodičům, aby volbu studia konzultovali minimálně s vyučujícím dítěte. Samé jedničky na vysvědčení ještě nemusí znamenat, že se jedná o budoucího úspěšného studenta gymnázia. Často se stává, že rodiče své dítě nadhodnocují nebo je posílají ke zkoušce jen tak, ať to zkusí, což na mne nepůsobí zodpovědně.“

MH: „Kdybych vyšel z prací slavného A. Adlera, řešíme tuto otázku podvědomě už v předškolním věku. Ale teď vážně: čím dříve, tím lépe. Odstraníte tím zbytečný stres. Což neznamená, že změna není možná. A protože mám rád chytré citáty, jak vědí moji studenti, dodávám: Štěstí přeje připraveným.“

Na jaká kritéria by se měli studenti zaměřit při výběru školy?

AH: „To je v současné době velmi těžká otázka… Míst na středních školách je víc než dostatek a vycházejících žáků málo. Problém přináší fakt, že se žáci často dostanou ke studiu školy, která je nad jejich síly, a po určité době školu musí opustit.“

MH: „To je velmi individuální. Někdo vyhledává kvalitu a tedy i obtížnost, někdo optimální mezilidské vztahy, pro někoho začínají hrát roli i finanční otázky. Někdy se podaří vše spojit v jedno. Osobně se domnívám, a tak to radím svým studentům, že důležitý je správný výběr oboru, neméně důležitá je kvalita vysoké školy, kterou začíná zohledňovat i trh práce, prostředí, ve kterém budou studovat. Doporučuji využít Dnů otevřených dveří. Jsou i další kritéria, která zajímají naše studenty, ale ta jsou individuální – možnost studia v zahraničí, vědecká činnost, sportovní vyžití, ubytování, dostupnost běžnými dopravními prostředky, náklady na studentský život a tak dále. Obecně však platí, že většina mladých lidí (jde o studenty našeho gymnázia) volí po uvážení správně. Ovšem ani změna není prohrou, jak jim zdůrazňuji. Mýlit se je přece lidské. Snaha najít se včas je možná i důsledkem většího tlaku pracovního trhu.“

Rodiče si často, nehledě na schopnosti a dispozice ke studiu, vysní, co by jeho dítě mělo v životě dělat. Co byste jim doporučili?

AH: „Rodiče, kteří vychovávají své děti zodpovědně, věnují se jim, zajímají se o to, co jejich děti baví a v čem jsou úspěšné, myslím se správnou podporou při rozhodování nemají starosti. Těžké je to právě v situaci, kdy rodič sám v životě něco nezvládl a snaží se dohánět cosi prostřednictvím svých dětí. Ale takoví rodiče zase nestojí o názor výchovného poradce či jiných odborníků.“

MH: „ Naprosto jednoznačně: Nechte své dítě, ať žije vlastní život. Bude vám za to jednou vděčné. Což ovšem neznamená, že mu nemůžete poradit. Pokud ovšem bude o vaše rady stát. Ve fungující rodině to přece není žádný problém.“

Shrnuto – buďte aktivní ve vyhledávání informací, neváhejte se obrátit na starší kamarády, na odborníky a samozřejmě i na rodiče. Jde o vaši budoucnost. Nechte si poradit, ale buďte za své rozhodnutí zodpovědní. A když se ve výběru zmýlíte, nepropadejte panice. Spousta lidí pracuje mimo vystudovaný obor. Přejeme vám šťastnou ruku při výběru školy a u přijímacích zkoušek, ať to zvládnete napoprvé jako Pája.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..